Kdo si rád trápí tělo v tělocvičnách a ještě si libuje v proudech potu, pak je zumba tím pravým. Jak by ne, vždyť má miliony vyznavačů po celém světě. Českou republiku nevyjímaje. Jihočeský kraj také ne a nakonec ani okres Tábor nezůstal pozadu. Cvičí se už v kdejaké vesnici.

Zumba je hitem posledního půlroku. Když zhruba před rokem překročila české hranice, ještě jí nikdo nevěnoval moc pozornosti. K davům a masám se musela postupně prokousávat, jenže pak je přímo spolkla. Co je na ní tak fenomenálního? Vlastně vůbec nic. A možná právě proto si tak dokázala podmanit svět. Je rychlá, zábavná a pro každého.

Tak, jdeme na to. Soukám na sebe krátké tepláky, plandavé tričko, za krk si hodím ručník a na nohy sportovní kecky. Na oděvu nezáleží, uklidňuje mne instruktor Jaroslav Grepl, když nastupuji na parkety tělocvičny základní školy na Pražském sídlišti.
„Nic extra na sebe nepotřebujete, stačí běžné sportovní oblečení a boty, ve kterých se budete cítit pohodlně,“ upřesňuje mi Jaroslav „zumba dres“.
Na co ale nesmíte zapomenout, je voda. Hodně vody. Lektor na pití dělá pravidelné přestávky a vy stejně jako já velmi záhy pochopíte, proč. Vyprahli byste jako Sahara.
Zumba je spojením aerobiku s tancem. Netančí se, ale cvičí. Obojí bych měla zvládnout, dodávám si kuráže než se z reproduktoru ozvou první divoké tóny.

Zhruba třicítka cvičenců všeho věku a obojího pohlaví upírá zraky na Jaroslava, který pro nás vytváří sestavu pohybů. Mění figury a mne přesvědčuje, že mám co dohánět a že nadřené aerobikové figury se mi najednou vymazaly z hlavy. Než se dostanu do správného sledu kroků, už se zase hýbe jinak a já musím přinutit nohy vytvářet nové obrazce. Ale také na správnou stranu. Pravá a levá se mi v rychlosti pletou. A ještě ruce, každou jinam a pravidelně střídat. Rychle! A zase zvolna, jako když se moravská písnička táhne. Zumba mi posiluje kardiovaskulární systém. Cítím, jak se mi hrne krev do tváří, takže s povděkem si vychutnávám první nápojovou přestávku.

Ale netrvá ani minutu a už se znovu řadíme na své pomyslné značky. K tanci nohou přidáváme boky. Kyčle se zprvu bouří, ale latina bez vysazování z pantů by u porotců neuspěla. V krocích vytuším chachu, kterou jsem drahně let netančila. Užívám si, jde mi to lehce a snadno popadám dech. Dlouho v této blažené poloze ale nezůstáváme. Ke krutu kyčlí musím přidat vlnovky trupem. Jeden by zapomněl, kde mu stojí hlava. Juknu si přes rameno. No sláva, i ostatním už se čelem derou krůpěje potu.

Svou mysl upínám k přestávce. Sápu se po lahvi a ručníku, nohy se po téměř půlhodinovém poskakování začínají vzpouzet. Neblaze zúročuji hodiny prosezené u počítače. Kolegyně Katka je však neoblomná: To nemůžeš vzdát tak brzy. No nazdar, chce ze mne sedřít kůži.

Při třetí sérii už mám pocit, že cítím odér přepáleného tuku. Že by se mi škvařil v těle? I k tomu je zumba určená. Po zahřátí vás tempo, pokud ho s lektorem udržíte, hravě vyvede do správné tepové frekvence, kdy se vám přebytečné tuky začnou rozpouštět. I tohle zumba zvládne.
Třetí přestávka je ale pro mne konečnou, přece jenom si chci nějaké tuky raději zachovat. Ještě jsou mrazy, tak mi určitě přijdou vhod. No, pravda je přece jen trochu jinde: na poprvé bylo pohybu až dost a plíce volají po zklidnění, které jim ráda dopřeju.

Kde se zrodila. Legenda praví, že se zrodila náhodou a poměrně kuriózním způsobem. Jistý kolumbijský cvičitel aerobiku jel prý v polovině 90. let na pravidelnou hodinu a v autě si pouštěl kazetu s latinko – americkou muzikou. Když zjistil, že s sebou do tělocvičny nemá tu správnou hudbu, dostal spásný nápad. Z přehrávače v autě vyndal kazetu, kterou poslouchal a cvičencům pustil směs žhavé salsy a merengue. Těm se to tak zalíbilo, že příště chtěli zase cvičit v tanečním rytmu, který divoce rozproudí krev v těle.
Zumba (coby nový fitnes produkt) byla na světě.
Po Kolumbii se začala přibližovat hranici USA, kde ji v roce 1999 představil Beto, ke kterému se přidali dva podnikatelé – Alberto Periman a Alberto Aghion. Založili společnost Zumba Fitness, LLC, jejímž úkolem bylo rozšířit zumbu do celého světa. Svého úkolu se zhostila víc než úspěšně.
(Zdroj: mages.matcmadison.edu).

Lektor zumby Jardoslav Grepl. Narodil se před 24 lety.
K zumbě ho přivedla přítelkyně, která ho do tělocvičny vyzvala.
Za sebou má devítiletou kariéru závodního tanečníka.
Pořídil si zumbu na CD a už začal přemýšlet o složení zkoušek na instruktora.
Své schopnosti si nechal zkontrolovat kamarádkou, která s předcvičováním už měla zkušenosti.
Na internetu se pak zaregistroval do kurzu v Praze, kam za nimi přijel instruktor z Mexika.
Zaplatil za něj 350 dolarů a domů si odvezl základní osvědčení pro Basig 1.
Cvičení vede v neděli od 18 hodin v Základní škole Zborovská,
Tábor.