Dnes na této trase již nenajdeme zlatnictví pana Jindřicha Marka ani hostinec V Ráji, teprve na druhé straně hráze vodního díla objevíme stále prosperující „sesterský“ podnik Nový Ráj.

Na rozcestí

V těchto místech začínalo Pražské předměstí Tábora. I tato část města prošla rušným vývojem. Hlavní komunikace nesla v polovině třicátých let podle oficiálního plánu z roku 1935 Třída Eduarda Beneše. Ze zdejších důležitých objektů připomeňme továrnu na oděvy pana Vondráka a nový židovský hřbitov již na rozcestí se silnicí k Písku.

Dopravní výpadovka odtud na sever pokračovala pod názvem Benešovská třída okolo cvičiště U sloupu, na kterém byla ve druhé polovině třicátých let vybudována kasárna pěšího pluku č. 48.

Brzy poté se však daná komunikace začala psát Beneschauer Strasse, přičemž toto označení bylo rozšířeno i na část vedoucí od židovského hřbitova směrem do města. Ostatně samotný židovský hřbitov v tehdejší době úplně zmizel.

Po skončení válečných hrůz nastalo všeobecné nadšení, a tak směrem na Benešov vedla jediná „Tř. pres. Dr. E. Beneše“, jak můžeme číst na městském plánu Tábora z roku 1948. Dobový tisk poznamenal: „Tábor vzdal poctu velkým mužům válečné doby, má třídu Dr. E. Beneše, náměstí Rooseveltovo, třídu Stalinovu…(list Palcát 5. září 1947).

Čas ovšem plynul a s ním z táborských ulic zmizeli všichni tři muži, ironií osudu každý z jiné příčiny. Přesto shodou okolností můžeme v nynějších názvech najít určitou souvislost. Zatímco hlavní městská třída nese v názvu datum 9. května, kdy roku 1945 byla v Táboře po odchodu Němců a převzetí moci revolučním národním výborem vyhlášena mobilizace všech mužů do 40 let, komunikace vedoucí z centra na sever se pyšní názvem Československé armády.

Zmizela i pumpa

Podoba ulice za uplynulá desetiletí doznala řady změn. Jeden z prvních táborských paneláků zde v poslední době dostal slušivější kabát, svého času populární restauraci Družba v přízemním prostoru však již nenajdeme. Rovněž frekventovaná benzinová pumpa je již dávnou minulostí, zatímco vozovka byla rozšířena.

Tragický osud celé komunity našich bývalých spoluobčanů nám dnes připomíná důstojný památník, ale kdo si dnes vzpomene na sochu tankisty z píseckého rozcestí? Také asi nikdo nebude věřit, že ihned za objekty kasáren řidiče varovala dopravní značka „Pozor tanky“. Takto vlastně bylo, třebaže poněkud kuriózně, označeno tehdejší silné spojení vojska a města Tábora, které zde dříve končilo. A s ním samozřejmě i rušná ulice na Benešov.

Stanislav Zita