Dvaadvacátým rozsudkem ho Okresní soud v Českých Budějovicích poslal za přečin nebezpečného vyhrožování na dalších jedenáct měsíců do věznice s ostrahou.

Od července 2010 do března 2011 psal z vězení bývalé přítelkyni výhrůžné dopisy. Urážel ji, vyčítal jí, že se dostal do kriminálu, hrozil, že si ji najde, až ho propustí. Líčil, jak se to v něm všechno shromažďuje a jak to zlé pak z něho půjde ven. Konec trestu jí nesdělí, aby to pro ni bylo nemilé překvapení. To ať se raději modlí, aby ho nikdy nepustili, radil jí. Z věznice sděloval i soudkyni, že si družku najde, a kdyby pak měl být zase odsouzen, alespoň prý bude vědět za co…

Soud uzavřel, že adresátka měla po takovýchto výhrůžkách z druha důvodnou obavu, a obviněného uznal vinným ve smyslu obžaloby. Z jeho minulých odsouzení připomněl mimo jiné zapálení hospodářských budov se škodou 700 000 korun či zapálení pronajatého bytu. I za nebezpečné vyhrožování už byl stíhán. Soud mu proto uložil trest již při horní hranici sazby.

V odvolání pan P. věc bagatelizoval, on prý žádné nebezpečné vyhrožování ve svých dopisech nenachází. Před uvězněním s poškozenou rok žil. Nemá prý důvod se ho obávat, navštívila ho také ve vazbě a nic se nestalo. A snažil se ji znevěrohodnit - zanedbává prý své děti, pije, bere drogy… Trest uložený mu za tak málo společensky nebezpečný čin má za nepřiměřeně přísný. Podle něho by dokonce mohlo být upuštěno od jeho potrestání.

Obhájce navrhl doplnit dokazování znaleckým zkoumáním příčetnosti jeho mandanta v době činu, což by podle státního zástupce ale bylo nadbytečné. K tomu předseda senátu připomněl, že posuzovaný čin nebyl žádným nárazovým zkratem, ale obžalovaný se jej dopouštěl po několik měsíců, kdy byl ve věznici pod stálou kontrolou. I podle krajského soudu dobře věděl, co dělá.

Skutek bagatelizuje, výhrůžky prý nemyslel doslovně a vážně, ale poškozená z něho má dodnes obavu. Rozhodnutí soudu prvního stupně o jeho vině je správné. Trest uložený při horní hranici sazby je pak podle odvolacího senátu dokonce jen mírný.

Zločiny z archivu.Zdroj: Deník