K činu se Širůček policii doznal. Před senátem táborského krajského soudu v dubnu 2005 ale tvrdil, že zabil jen v sebeobraně bratra, který prý usmrtil rodiče. Když se ten den vrátil domů, střetli se v kotelně. „Praštil jsem ho lopatou. Běžel jsem nahoru a viděl jsem otce s uvázanou igelitovou taškou na hlavě ležet u skříně. Mrtvá matka ležela v obýváku s provazem kolem krku. Letěl jsem zpátky do kotelny, vytrhl bratrovi zbraň z ruky a střelil ho do hlavy. Pak jsem ho škrtil šusťáky, jak to on udělal mamce," vypověděl obžalovaný. "Neexistuje důvod, pro který bych popravil své rodiče. Je to nejhorší zločin, kterého bych se nedopustil ani v nejhorších představách," tvrdil. Tělo bratra zahrabal do uhlí. Z domu odnesl 30 000 korun a všechny mobily.

Ilustrační foto
Zločiny z archivu: Zavraždil syna

Podle výsledků šetření nejprve po rozepři "umlčel" otcovy výtky výstřelem z revolveru z bezprostřední blízkosti do hlavy. Vzápětí výstřelem do týlu usmrtil svou matku nejspíš ve snaze zbavit se jí jako svědka. Poté pronásledoval utíkajícího bratra do sklepa. Jeho tělo pak zahrabal do uhlí.

Účinná ochrana společnosti…

Soud ho uznal vinným z trojnásobné vraždy a na doživotí ho poslal do vězení. Vrchní soud jeho odvolání zamítl a obviněný podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Ten v listopadu 2005 výrok o jeho vině nezrušil, ale věc vrátil krajskému soudu „ke zvážení, zda jsou pro uložení trestu doživotí splněny všechny zákonné podmínky," jak uvedla předsedkyně senátu NS. Soudům se podle ní dosud nepodařilo prokázat, že Širůček představuje pro společnost vážné ohrožení a není možné jej napravit mírnějším trestem odnětí svobody. Účinná ochrana společnosti je přitom jednou z podmínek pro uložení mimořádného trestu.

Ilustrační foto.
Zločiny z archivu: Milost vražednici

V únoru 2006 při pokračování hlavního líčení mimo jiné v posledním slově řekl: "Vyjadřovat lítost veřejně nebudu. Chová se tak spousta pachatelů, jenže to jsou jenom pouhá slova, a proto je říkat nebudu. Co si opravdu myslím, je jenom uvnitř mě." Krajský soud mu znovu uložil doživotí. Vrchní soud jeho odvolání zamítl a obviněný opět podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Je prý nesprávné, že soud shledal „hluboké ovlivnění široké veřejnosti“ jen z médií. Tvrdí, že internetové diskuse se účastní velmi omezený okruh lidí, a odmítá i závěr odvolací instance, že "celostátní vysílání všech tří televizních stanic má a musí mít dopad na širokou veřejnost". Takový vliv na diváka nelze ostatně vydávat za ovlivnění společnosti daným skutkem ve smyslu požadovaném zákonem.

Ilustrační foto
Zločiny z archivu: Případ smrti osamělé ženy

NS ale konstatoval, že zaběhlým indikátorem zjišťování odezvy trestného činu u společnosti je i tisk, relace, internet, kde občané své názory veřejně diskutují a vyjadřují. Soud z výpisu ze stránek na internetu a z relací televizí v hlavních zprávách opodstatněně dovodil, že případ z Tučap na veřejnost velmi zapůsobil. Závěry o naplnění hlediska „účinné ochrany společnosti“ byly správné, řekl NS. Širůček představuje pro společnost vážné ohrožení a není možné jej napravit mírnějším trestem odnětí svobody. Účinná ochrana společnosti je přitom jednou z podmínek pro uložení mimořádného trestu. Šlo o mnohonásobně závažnější čin než v případě jiných vražd. Jsou to právě hromadní vrazi, před kterými se obyvatelé cítí vysoce ohroženi. Znak potřeby účinné ochrany společnosti jako jedné z podmínek pro uložení trestu odnětí svobody na doživotí byl v případě Miloslava Širůčka naplněn, uzavřel NS a jeho dovolání odmítl.

V roce 2010 neuspěl Širůček se žádostí o povolení obnovy řízení.