Cenu Edvarda Beneše uděluje město Sezimovo Ústí od roku 1996 a i letos v pamětní síni druhého československého prezidenta převzalo ocenění osm studentů. Diplom, věcné a peněžité ceny dostali za soutěžní práce v oblasti sociologie a historie 20. století.
Odborná komise posuzovala sedmnáct prací podle jejich odborného přínosu, materiálové dokumentace, metodické úrovně zpracování a přihlížela také k významu zvoleného tématu pro hlubší poznání našich novodobých dějin. Mezi laureáty se ale neobjevil nikdo z táborského regionu.

Životní styl singles

Nejkratší cestu pro čestné uznání, a to z Pacova, měla Kateřina Vondřášová (24), absolventka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Cenu si převzala za práci Životní styl českých singles se zaměřením na stravování.
„Intenzivně jsem se prací zabývala čtyři měsíce a téměř polovinu mi zabral sběr dat ve formě kvalitativních rozhovorů s lidmi, kteří jsou bez partnera, žijí sami, s přáteli nebo rodiči," popisuje Kateřina Vondrášová.

Právě na lidi bez partnerů – singles, se laureátka zaměřila: „Při rozhovorech s nimi jsem využívala asociační metodu. Řekla jsem jim, ať mi napíšou na papír vše, co je napadne k životnímu stylu člověka, který žije sám."

Největší výhodu spatřovali oslovení ve svobodě, v životě bez závazků a také v tom, že svůj život si mohou žít, jak chtějí. Na druhou stranu se v odpovědích objevovala i samota. „Z práce vyplývají dva jevy. Člověk, který je singles, ať je to muž nebo žena, tak ve stravování mezi nimi nelze rozlišit zásadní rozdíly," vysvětluje studentka Kateřina Vondrášová.
Tradičně se totiž předpokládá, že žena se věnuje přípravě jídla a muž jiným činnostem v domácnosti. U lidí bez partnerů se podle laureátky ukázalo, že se rozdíl stírá.

„Tím, že žijí sami, veškerý volný čas tráví vesměs mimo domácnost a zjišťují, že mají spousty jiných zájmů. Ženy, které byly předtím s partnerem a vaření pro ně bylo i koníčkem nebo se staraly o rodinu, přišly na to, že příprava jídla není středobod toho, co chtějí. Muži naopak v době, kdy začali být sami, se vařit naučili a koníčka si v tom mnohdy našli," nastínila Kateřina Vondrášová závěr své práce.
Cenu Edvarda Beneše si ocenění převzali z rukou Richarda Vlasáka z Husitského muzea: „Chtěl bych vyslovit naději, že slovo republika bude opět vyjadřovat nejen způsob státního zřízení, ale hlavně způsob hledání svobody a demokracie," sdělil své přání historik.

Cenu prvního stupně si z Památníku Edvarda Beneše odnesly Lucie Řezáčová z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity (obor sociologie) a Anna Macourková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (obor historie 20. století).

Cena Edvarda Beneše

• Od roku 1996 uděluje Cenu Edvarda Beneše město Sezimovo Ústí každoročně nejlepším studentským pracím ze sociologie a historie 20. století.
• Oceněny mohou být práce vzniklé na vysokých školách v České republice v běžném
školním roce. Cenu mohou získat všichni posluchači těchto škol.
• V historii jsou preferovány tyto okruhy:
vnitřní a zahraniční politika Československa, hospodářský vývoj Československa v teorii i praxi, právní aspekty vývoje Československa, Společnost národů, věda, kultura, sport.
• V sociologii:
sociologické dílo E. Beneše, dějiny české sociologie, sociologie politiky, mezinárodních vztahů, války a sociologie deviantního chování.

Ocenění studenti – absolventi

V oboru sociologie:
• Lucie Řežáčová, FSV UK Praha
• Michaela Šimečková, FF UK Praha
• Lucie Kondrátová, FSV UK Praha
• Kateřina Vondrášová, FSV UK Praha
V oboru historie 20. století:
• Anna Macourková, FF UK Praha
• Pavel Krejčí, PRF UK Praha
• Jaroslav Nečas, FF MU Brno
• Lucie Jahodářová, Metropolitní univerzita Praha o.p.s.