VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemřela v bídě, teď za ni chtějí miliony

České Budějovice -Kvůli dílůmruské výtvarnice Natálie Gončarovégalerie najalaochranku.

18.5.2011
SDÍLEJ:

Poustevnici vystavuje Alšova jihočeská galerie. Foto: Václav Pancer

Jen pojistky dosahují stovek milionů korun. Samotnou kolekci odborníci srovnávají s nedávnou expozicí mexické malířky Fridy Kahlo ve Vídni či aktuální výstavou české futuristky Růženy Zátkové na Pražském hradě. Ostatně i vedení Alšovy jihočeské galerie (AJG) upozorňuje, že v celé její historii je to věc zcela ojedinělá. Jihočechům se, za lehce tajemných okolností, podařilo získat kolekci 179 obrazů a kreseb Natálie Gončarové, světově proslulé ruské výtvarnice, která zkraje 20. století vytvořila i vlastní směr rayonismus.

Její obrazy a kresby představuje AJG do 26. června v českobudějovickém Wortnerově domě.

„Je to výstava, která svým významem daleko přesahuje kraj i hranice republiky. Za takovými výstavami se jezdí ven,“ zdůraznil kurátor Vlastimil Tetiva, který kvůli nedostatku prostoru ponechal 29 exponátů v depozitáři. Některá díla Gončarové, zabavená židovským rodinám, se objevila až po uvolnění archivu ruské státní bezpečnosti (KGB) a na trhu s uměním mají obrovskou cenu.

Wortnerův dům zaplnilo 30 obrazů a 120 kreseb. Zahrnují dílo Gončarové v rozmezí let 1905 – 1940 a zaznamenávají všechny stěžejní etapy její tvorby. Umělkyni zpočátku ovlivnil impresionismus, na který navázala symbolistními obrazy a kresbami. Po období neoprimitivismu, kde zobrazila scény ze života prostého lidu, například rybolov, štípání dřeva či bělení prádla, se objevují díla ovlivněná pozdním impresionismem a fauvismem. V roce 1912 začala podrobněji sledovat francouzský kubismus a italský futurismus a jejich základní znaky spojila v jeden – kubofuturismus.

Navrhovala pro balet

Společně se svým životním druhem Michailem Larionovem vytvořila Gončarova i nový výtvarný směr rayonismu, jemuž se někdy říká lučismus (luč znamená rusky paprsek). „Bylo to krátké období, ale položilo základ pro další rozvoj abstrakce po celém světě,“ řekl Tetiva.
Důležitou součástí expozice jsou kresby – studie k baletním inscenacím Le coq d´or, Sur le Borysthéne, Espaňa, Les noces nebo Liturgie. Jde o návrhy kostýmů a scén pro Ballets Russes. V roce 1914 začala její spolupráce se Sergejem Ďagilevem, impresáriem souboru, která trvala až do jeho smrti v roce 1929.

Díla pochází ze soukromých sbírek ve Francii, Itálii, Německu, Rusku a Švýcarsku, přičemž sběratelé je zapůjčili bezplatně. „Pravost exponátů potvrdila francouzská znalkyně díla Gončarové Denise Bazetoux i její kolega Jean Chauvelin,“ doplnil Vlastimil Tetiva. Ke spolupráci se AJG podařilo získat i odborníka na ruské umění Anthony Partona, autora monografie o díle Gončarové. Ten shromážděnou kolekci označil za excelentní a mimořádnou.
Logicky se tak nabízí otázka, jak oblastní galerie takového sólokapra získala. Kurátor Tetiva podrobnosti tají, prozradil pouze, že kolekci zprostředkoval český sběratel, který působí v Paříži. Ve hře je rovněž možnost, že díla se takto zviditelní a mohli by se najít případní kupci.

Jedinečnosti expozice odpovídá i její ostraha. „Zostřili jsme bezpečnostní opatření, najali hlídací službu, která je v galerii 24 hodin denně, a zvýšili jsme dozor personálu,“ popsal Tetiva.

Kromě obrazů a kreseb je zajímavý i samotný život Gončarové. Pocházela z rodiny významného ruského architekta. Původně studovala medicínu, z ní ale zběhla na uměleckou školu v Moskvě, kde se seznámila s Larionovem, s nímž žila od roku 1915 v Paříži. O dva roky dříve zaujala v Moskvě rozsáhlou výstavou, kde předvedla na 800 děl.

Policejní výslechy

Ačkoli žila v emigraci, na Rusko byla hrdá, o čemž svědčí i dvacet pláten inspirovaných letem sputniku. Přitom v Rusku byla perzekvována, například za tvorbu náboženských obrazů nebo akty. „Kánon zněl, že by je neměly tvořit ženy. Měla konflikty s režimem i církví, zažila policejní výslechy a její výstavy byly zakazovány,“ zmínil Tetiva.

Po druhé světové válce prožívala existenční krizi a řadu obrazů musela prodat pod cenou. Žila na pokraji bídy, chodila do azylových domů na polévku. Navíc měla vleklé zdravotní problémy: trpěla artritidou a objevila se u ní rakovina. Přesto dál tvořila; obrazy a kresby vznikaly na lůžku. Zemřela 17. října 1962, Larionov ji přežil o dva roky…

Natálie Gončarova

Narodila se 21. června 1881 v Ladyškinu u Tuly v rodině architekta. Studovala na Moskevské škole malířství, sochařství a architektury. Tam se v roce 1900 seznámila se s Michailem Larionovem, svým celoživotním partnerem. Od roku 1914 žila trvale v Paříži. V prvních letech byla pod vlivem impresionismu a symbolismu. V roce 1912 začala sledovat francouzský kubismus a italský futurismus a spojila je v kubofuturismus. S Larionovem vytvořila i nový směr rayonismus. Po 2. světové válce se ocitla v existenční krizi, kdy řadu děl rozprodala pod cenou. Zemřela 17. října 1962 v Paříži.
Zdroj: AJG

Autor: Václav Koblenc

Místo události:
18.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Z náklaďáku si odnesl tři kufry nářadí

Ilustrační foto.

Muž si ustlal u kolejí, měl velké štěstí

AKTUALIZOVÁNO

U Semic se stala nehoda. Řidič a dva malí synové jsou vážně zraněni

Písek - V neděli před 14. hodinou se stala na silnici I/20 na trase Písek - ČB nedaleko Semic vážná dopravní nehoda. Čelně se střetla dvě osobní auta - Škoda Octavia a Škoda Felicie. Během nehody došlo ke třem vážným a jednomu lehkému zranění. Na místě zasahoval vrtulník. 

V Sezimově Ústí se stala nehoda s chodcem

Sezimovo Ústí - Nad nedělním ránem, kolem třetí hodiny, vyjížděly všechny složky záchranného systému k vážné dopravní nehodě, která se stala na na E55 v místě výjezdu ze Sezimova Ústí směrem na Planou nad Lužnicí.

Lidé na Táborsku vynesli na trůn ANO

Táborsko - ANO Andreje Babiše, které mu na jihu Čech vedla poslankyně Radka Maxová z Tábora, těžko v okrese hledá vážného konkurenta.

Ve zcela obrostlém domě žijí spokojeně již po tři generace

Mladá Vožice – Dům rodiny Slabých budí velkou pozornost. Každý podzim se stává doslova pastvou pro oči: hraje totiž všemi barvami, od zelené přes žlutou až po krvavě rudou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení