Rodina, přátelé a známí se s ním naposledy rozloučí v táborské obřadní síni
29. června v 11.45 hodin.

close Erudovaný sběratel Jiří Kohout vydal několik knih. info Zdroj: archiv Deníku zoom_in Nejen v Táboře byl známým svou zapáleností pro sběratelství. Soustředil se především na staré pohlednice, sbírku Tábora měl zřejmě nejkomplexnější právě on. Ještě před odchodem do nemocnice stihl připravit červnové vydání zpravodaje Kotnov, v němž zval na další setkání a všem přál hezké léto. „Sejdeme se v září na podzimní burze,“ plánoval. Jeho místo u organizačního stolku už ale zůstane prázdné.

Jeho nejbližší kolega z výboru klubu Antonín Pajtl za ním ještě v sobotu brzy ráno jel na návštěvu, v G – centru, kam se z nemocnice přestěhoval, mu oznámili, že zemřel.

„On byl náš mozek, výborný propagátor Tábora a jeho okolí a tahoun, bude mi chybět. Vždyť jsme se spolu znali od roku 1966, kdy jsme každý zakládali svou sekci, on sýrové etikety a já pohlednice, které pak taky začal dělat. Nakonec měl větší sbírku než já,“ říká k člověku, jenž na objednávku radnic vydal několik knih o městě vždy bohatě vybavené ojedinělými pohlednicemi. Tábor od něj například získal knihu Tábor krok za krokem na starých pohlednicích, Mladé Vožici zpracoval téměř sto let starý rukopis Richarda Hrdličky o historii jednotlivých domů ve městě. Spolupracoval s Chýnovem i Planou nad Lužnicí a dalšími.

Své osobní vzpomínky má na Jiřího Kohouta také režisér Zdeněk Flídr z Tábora Zárybničné Lhoty, jenž o něm natočil dokument pro brněnskou televizi Sbírám svoje město. „Měl jsem ho rád…, i jako režisér, dobře se s ním spolupracovalo a nezapomenu na naše handlování o ceně pohlednic, to bylo vždy zábavné. Taky se ne mě zlobil, že jsem měl slabou účast na výborech. Přemýšlím teď o jeho odchodu a vidím velkou díru, kterou nevím, kdo zaplní. A taky ještě teď připravoval další publikaci,“ říká režisér a scénárista, jehož s Jiřím Kohoutem nesvedla dohromady jen profese, ale stejná láska pro sběratelství. Potkali se na počátku 90. Let. „On byl vždycky velmi svědomitý sběratel, o Táboře toho věděl tolik, že jsem se až styděl. Měl takové pohledy, které jsem nikde jinde neviděl,“ dodává.

Tábor Jiřího Kohouta za jeho propagaci města ocenil v roce 2014 Cenou města Tábora. „Je to pro mě veliký šok. Počkejte chvilinku, než se vzpamatuji," nevěděl, jak má v první chvíli na takovou zprávu zareagovat. Bylo ale jasné, že je šťastný. Cena se dostala do dobrých rukou…