Přijel, viděl a rozhodl se. Tak popisuje svou zásadní zkušenost ze studijního dánského pobytu politik Tomáš Jirsa. Když se z této země vrátil domů, měl sen vybudovat tu nějaké malé Dánsko. Vybral si jihočeskou Hlubokou, kde se na počátku 90. let usadil. Letos se utká o senátorský post například s expremiérem za ČSSD Vladimírem Špidlou.

Proč ODS ztratila důvěru voličů?
O tom se dva roky píše ve všech novinách.

Svůj názor znám, mne zajímá ten váš.
Udělali jsme řadu chyb. Drželi jsme jako nejsilnější strana vládu, v níž si svoji politiku dělali zelení a lidovci, za které jsme nesli odpovědnost. Stejně jako za výstřelky našeho bývalého předsedy. Například dovolená v Toskánsku. To byla totální mediální a politická chyba.

Dovolená v Toskánsku je vlastně synonymum pro pojem, s nímž paradoxně přišel právě Mirek Topolánek, tedy kmotrovství. Váš místostarosta, Pavel Dlouhý, je jedním z nejčastěji zmiňovaných regionálních kmotrů. To vám nevadí?
Slovem kmotr Topolánek zmrzačil ODS. Pavel Dlouhý je kromě funkce v zastupitelstvu také předsedou jihočeské agrární komory a členem výkonné rady ODS. Působí v regionální rozvojové agentuře. Chce-li ho někdo nazývat kmotrem, budiž. Neumím to změnit.

Jiří Paroubek mi řekl, že když chce někdo přeložit v Jihočeském kraji byť stéblo, nepíše žádost na krajský úřad, ale jde holdovat Dlouhému na Hlubokou.
Což jen vypovídá o tom, že Pavel Dlouhý je veřejná osobnost, která má vliv. Je to volený zastupitel, žádná šedá eminence.

A jak říká Karel Schwarzenberg, je dobrý, když za dvacet let dokázal získat víc půdy než Schwarzenbergové za sedm set let.
Když se podíváte do Dlouhého majetkových přiznání, tak zjisstíte, že to je přehnané tvrzení.

Věříte současnému vedení ODS ?
Nové vedení není spojeno s negativní minulostí. A je šancí pro ODS. Hlavně ale máme třicet tisíc členů, téměř v každém městě zastoupení, což je naše obrovská síla oproti jiným partajím. Proto osobně přikládám větší důležitost než senátním volbám těm komunálním, kde nám jde o udržení radnic a vlivu.

Předpokládám, že mluvíte o vlivu úplně jiném, než o tom, který zajišťuje tučné provize, třeba od stavebních firem.
Vliv znamená, že máte starostu a můžete realizovat svůj program. To se děje prostřednictvím městského rozpočtu, kde jsou nějaké priority.

Těmi prioritami jsou častokrát zájmy spřátelených firem.
Čtyřikrát jsem vyhrál komunální volby, kandiduji znova. Když mě lidé v Hluboké nad Vltavou volí, tak vědí, že nemám žádného bratrance se stavební firmou a podobně. Ale samozřejmě uznávám, že tu existují různé lobby a zájmy byznysu, s jejichž zástupci musíte jednat.

Lze se přitom neušpinit?
Je potřeba zlepšit legislativu, zavést internetové aukce. Na druhou stranu znám mnoho případů, kdy zakázku získala firma s nejlevnější nabídkou, která pak v průběhu stavby zkrachovala. Jako starosta preferuji, když drobné komunální zakázky dělají regionální firmy z okolí, které známe a o nichž víme, že nám neutečou.

Máte radost, že po Martinu Bursíkovi vládne životnímu prostředí místopředseda ODS Pavel Drobil, který si klade za cíl toto ministerstvo odideologizovat?
Je skutečně potřeba, aby toto ministerstvo fungovalo standardním způsobem. Aby investor prostě věděl, že splní-li všechny zákonné požadavky, bude danou stavbu realizovat.

Zelená a chytrá řešení, to vám nezní rozumně?
Jaká už jsme třeba zažili? Zelenou a chytrou podporu fotovoltaických elektráren, jejichž výsledkem je tunel do našich peněženek a zábory zemědělské půdy. Boj proti globálnímu oteplování, o němž už všichni vědí, že to byl hlavně byznys pro akcionáře společností, které obchodují s emisními povolenkami. A že se kvůli tomu i falšovala data.

Na druhou stranu není poněkud směšné, když ministr životního prostředí bezelstně přizná, že jediným zdrojem jeho znalostí problematiky globálního klimatu je Klausova kniha Modrá, nikoli zelená planeta?
Tak já čtu knih samozřejmě víc, ale musím říct, že stejně jako v mnoha jiných věcech i v této souhlasím s Václavem Klausem. Kdyby lidé jako on nestavěli hráz proti nesmyslnému vyhazování peněž pod hlavičkou globálního oteplování, tak bychom dneska mohli být v krizi mnohem hlouběji, protože by miliardy dotací tekly do nějakých fiktivních programů.

A stejně jako Klaus stojíte tady na Šumavě na straně dřevařů, kteří chtějí vykácením stromů zničit divokou přírodu?
Touto větou jste totálně otočila realitu. Šumavu má dneska pod palcem ekologické vedení národního parku, které dosadil ministr Bursík. A právě tihle lidé těží nejvíc dřeva v historii Šumavy. Musím si klást otázku, zda kůrovcovou kalamitu způsobila skutečně jen ideologie.

Ne, tu způsobil kůrovec a ekologové se ho snaží zničit těžbou zasažených stromů. Ty ostatní si prý pomohou samy.
A teď pravdu. Zelení prosadili, že třicet procent Šumavy spadlo do tzv. divočiny, kde se kůrovec pěstoval jako chráněný tvor. My jsme vedení Šumavského národního parku a ministerstvo životního prostředí před takovým postupem varovali.

Kdo my?
Šumavští starostové, senátoři, hejtmani Jihočeského kraje za ODS i ČSSD. Expertní skupina Jihočeského a Plzeňského kraje dokázala, že za každých tisíc hektarů bezzásahovosti musíme vykácet šest set hektarů zeleného lesa, abychom zabránili dalšímu šíření kůrovce.Tři roky nás vedení parku zesměšňovalo, že jsme dřevožrouti, agenti těžařských lobby.

A nejste?
To opravdu ne. Jen jsme chtěli účinně bojovat proti kůrovci, tak jako všude jinde a podle zákona, který říká, že napadený strom se musí zlikvidovat. Nechtěli na to slyšet a dnes musí likvidovat miliony kubíků dřeva, takže jejich zelená ideologie udělala ze Šumavy dřevařský podnik. Na Šumavě se těží nejvíc dřeva v jižních Čechách.

Proč tedy renomovaní vědci tvrdí, že příroda si s kůrovcem poradí sama a pod napadenými stromy už vyrůstají zdravé?
Jde o to, kde a jaké bezzásahové zóny jsou. Jestliže na Šumavě, která je kulturní krajinou, vyčleníte třicet procent lesa jako bezzásahovou zónu, tak prostě i ten zbytek přivedete do katastrofy.

Kdo je Tomáš Jirsa
Narodil se 23. května 1957.
 Vystudoval ekonomiku a řízení energetiky na ČVUT v Praze, studia ukončil v roce 1980. Poté pracoval v Energoprojektu Praha.
 Ve druhé polovině 80. let ukončil postgraduální studium ochrany a tvorby životního prostředí a tříletý obor systémového řízení. V roce 1990 absolvoval studijní pobyt na katedře ekologie a energetiky na Universitě Aalborg v Dánsku.
 Po návratu se s rodinou odstěhoval z Prahy do Hluboké nad Vltavou, kde začínal jako tajemník městského úřadu.
 Před šestnácti lety byl poprvé zvolen starostou Hluboké a v této funkci působí dodnes.
 V roce 2004 byl zvolen do Senátu, kde je místopředsedou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, letos senátorský post obhajuje.
 S manželkou Martinou má syna Jakuba, dcery Veroniku a Adélu.

Dá se s tím něco dělat?
Dneska není už jiná šance, než masivně kácet. A to jsme zase u těch zelených tunelů. Současné vedení národního parku prodává dřevo za stovky milionů korun. Letošní těžbu odhaduji na sedm set milionů korun. Nebyla tedy na začátku úvaha, že pomocí kůrovcové kalamity se dostaneme k masivním těžbám?

Dá se s tím něco dělat?
Dneska není už jiná šance, než masivně kácet. A to jsme zase u těch zelených tunelů. Současné vedení národního parku prodává dřevo za stovky milionů korun. Letošní těžbu odhaduji na sedm set milionů korun. Nebyla tedy na začátku úvaha, že pomocí kůrovcové kalamity se dostaneme k masivním těžbám?

Víte, co jste právě řekl? Vždyť to by byla nejen grandiózní zlodějna, ale i útok na zelené plíce Česka.
Proč si myslím, že na začátku bezzásahovosti mohl být kalkul, jak se dostat k těžbám dřeva? Je to proto, že současný ředitel národního parku František Krejčí je personálně propojen s bývalou firmou Parkservis, která si
v letech 1993 a 1994 chtěla pronajmout na třicet let veškeré služby na Šumavě, včetně těžeb dřeva. Na poslední chvíli tomu zabránil tehdejší ministr František Benda.

Není za vaším odporem k zeleným náhodou to, že chcete mít místo Národního parku Šumava samé sjezdovky, hotely a betonová monstra?
Jeďte se podívat na německou nebo rakouskou stranu Šumavy, všude najdete hotely a lanovky, přitom Bavorský národní park je ukázková záležitost. Všechno tam funguje a zároveň je tam krásná příroda.

Tvrdí to ještě někdo jiný než vy?
V pohledu na Šumavu se naprosto shodnu s většinou sociálně demokratických, dokonce i komunistických politiků. S tím prostě nemám problém. Jakkoli mám naprosté politické výhrady k Vojtěchovi Filipovi, tak při pohledu na Šumavu s ním mám stoprocentně stejné názory.
A co s vaším protikandidátem Vladimírem Špidlou?
Jeho názor na Šumavu jsem nikdy neslyšel, takže není co komentovat. On je ale zastáncem sociálního státu a já mám v tomto ohledu svoji jasnou teorii. Lidé na Šumavě musí někde pracovat a péče o turisty se nabízí jako ideální řešení. Není možné striktně uzavírat Šumavu, protože výsledek bude, že se Šumava vylidní. I když třeba právě o to zelení fundamentalisté opravdu usilují.

Oč usilujete vy?
Sociální stát je nutné udržet. Ale neuděláte to bez výběru daní. A žádná vláda nedá lidem práci, tu jim zajistí podnikatelé. Šestnáct let dělám starostu a hlavní ukazatel mých výsledků je pro mne nezaměstnanost. Na Hluboké je tříprocentní, lidé mají práci, výplaty, možnost jít se bavit. Ale jestliže přijedete do Nové Pece s 25procentní nezaměstnaností, tak samozřejmě nikdo spokojený být nemůže. Jediným řešením je, dát jim práci. Například postavit tam lanovku.

Reakce Národního parku Šumava
Nelze nereagovat na stále se opakující „argumenty“ senátora Tomáše Jirsy, týkající se Šumavy, které zveřejnil tentokrát v rozhovoru v Deníku. Abychom vše uvedli na pravou míru, musíme však některé odhady, či spíše dohady, senátora Jirsy upřesnit.
Ředitel Správy NP a CHKO Šumava František Krejčí jmenoval po odsouhlasení MŽP Kalamitní štáb (KŠ), jehož snahou a cílem je zastavení gradace lýkožrouta smrkového v NP Šumava. V současné době – aktuálně k 22.8. 2010 bylo zpracováno cca 204 tis. m3 kůrovcem napadených stromů a zhruba 43 tis. m3 je ke zpracování evidováno. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je to letos o cca 1/3 větší množství. Pesimistické scénáře předpokládající několikanásobné napadení, než bylo v roce předchozím, se tedy i díky práci kalamitního štábu NPŠ naštěstí nenaplňují.
Senátor Jirsa se obává vylidnění Šumavy, za příklad dává obec Novou Pec a v rozhovoru hovoří o tamní 25% nezaměstnanosti. Úřad práce v Prachaticích zveřejnil dle zpravodaje čísla zcela jiná. K 31.7. má tato obec 323 ekonomicky aktivních obyvatel a 26 z nich jsou uchazeči o práci - míra nezaměstnanosti je celkem 7,4%. Hluboká nad Vltavou je na tom také trochu jinak – z 2389 ekonomicky aktivních obyvatel je 113 uchazečů o práci - míra nezaměstnanosti činí 4,7%.
V souvislosti s podporou programu regionálního rozvoje, vytvořila Správa NP ve spolupráci s Regionální sekcí Rady NP v březnu letošního roku 50 nových sezonních pracovních míst na zajištění prací v lesních školkách a ostatních pěstebních pracích. Tato nabídka volných pracovních míst byla poskytnuta osmnácti šumavským obcím a bohužel nikdo z místních obyvatel neprojevil o tato volná pracovní místa zájem.
Pan senátor velmi zevšeobecňuje…… Ani na rakouské, ani na bavorské straně rozhodně nenajdete všude lanovky – ty nejbližší na bavorské straně jsou na Javoru (a mají svůj protipól na Špičáku u Železné Rudy). Jinak mezi Javorem a Bučinou – podél společné přes 40 km dlouhé hranice obou národních parků – není ani jediná. I dále k JV podél hranice s Bavorskem lze kromě skiareálu Mitterfirmiansreut najít už jen poměrně ekonomicky skomírající lyžařský vlek na Třístoličník ve Frauenbergu u Haidmühle.
Pan senátor má pravdu v jediném, když říká, že Bavorský národní park je ukázková záležitost (i proto se m.j. v průzkumu Yahoo v r. 2010 zařadil mezi 10 nejoblíbenějších národních parků na světě). Rozhodně to však není z důvodu, že by na jeho území byly lanovky - není tam ani jediná. Hotelů, tedy spíše penzionů, jež jsou pro Bavorský les typičtější a vyhledávanější, je dostatek v obcích v jeho okolí, nikoli však na jeho území. Národní park je dnes známý především díky své již 40- leté ochraně přírody v původní části NP, kde princip „přírodu nechat přírodou“ je základem od 80. let a „lesní divočina bez hranic“ je dnes mezinárodně používaným logem NP Bavorský les.
Také Bavorský les „přežil“ fází plánů zřizování lanovek a skicirkusu v oblasti Roklanu a Luzného – v 60. letech 20. století, včetně plánů lanovky na Roklan. V tehdejším tvrdém sporu mezi turismem a ochranou přírody o další směřování území Bavorského lesa (slovy tehdejšího předsedy vlády správního kraje Dolní Bavorsko Riederera: „Nechcete-li na Roklanu a Luzném lyžařské areály, musíte nabídnout něco jiného, co přitáhne ročně 200 000 návštěvníků“) byl jako alternativa navržen – a realizován – Národní park Bavorský les.
Dnes je ukázkovou záležitostí i v nadnárodním měřítku – i podle senátora Jirsy tam všechno funguje (tedy i národní park) a je tam krásná příroda, i díky deklaraci a realizaci myšlenky „přírodu nechat přírodou“, zastávané v původním NP nepřetržitě od 80. let.
Jana Zvettlerová
Michal Valenta
Správa NP a CHKO Šumava