Řadě občanů leží na srdci veřejná zeleň v Táboře, nejčastěji na sídlišti Nad Lužnicí, konkrétně její údržba a nedosečené části v rozích. Ptají se, máme si pořídit srp a tyto části dojít pokosit s tímto starodávným nástrojem?
„Aktivně jede pět sekaček plus šestá je záložní a pět lidí obsluhuje křovinořezy. Údržba zeleně se provádí ve dvou fázích. V prvním tahu jedou sekačky a v druhém tahu se to dovyžíná,“ naznačil Martin Říha vedoucí střediska údržby veřejné zeleně táborských technických služeb.
Mezi fází sečení sekačkou a křovinořezem je podle Říhy nutný časový odstup.
„Jde o to, aby tam byla proluka, protože pokud by pracovníci s křovinořezem dohnali pracovníky se sekačkou, vzájemně by si překáželi a docházelo by ke zbytečným časovým kolizím. Většinou tam držíme zhruba čtyři, pět dní odstup, aby se nedoběhli, nebo alespoň víkend.“
Po posečení křovinořezem, se odpad hrabe hráběmi a odváží jej multikára. Sezona sečení začíná zhruba v polovině dubna. Na údržbě veřejné zeleně celého města se podílí deset lidí, kteří postupují podle harmonogramu.
„Skončíme seč na Sojčáku a okamžitě začínáme na Pražáku druhé kolo. Když je hustý déšť tak nesečeme, ale pokud mrholí, tak ano, nemáme velké časové rezervy,“ doplnil Říha.
Pokud vznikne nová zelená plocha, přiřazuje se dle zadání odboru životního prostředí do harmonogramu. Rychlost růstu trávy závisí na datu v kalendáři. „V předjaří tráva roste intenzivněji a během tří týdnů naroste tak, že to vypadá, jako když tam nikdo nebyl,“ dodal Ŕíha.