Na cestě mezi Táborem a Pelhřimovem, mezi jihočeskými rybníky a vysočinskou vrchovinou se nachází opuštěný zámek Oblajovice. Krásný objekt s ještě krásnější zahradou však chátrá, přitom by mohl být luxusním hotelem i domovem pro seniory.

Wasak, Foreal, Ventureal. To jsou jména jedné společnosti z Brna, která hraje v zámecké budoucnosti roli.

„Stále se přejmenovávají. Majitelem objektů a asi 85 procent pozemků je však rakouský občan Franz Blochberger, generální ředitel Ventureal, který obec požádal o změnu územního plánu. Chce zámek a jeho okolí předělávat. Zatím ale jen chátrá, tak uvidíme,“ říká Pavel Rothbauer, starosta obce Dolní Hořice, pod niž Oblajovice spadají.

Lesy Blochberger prodal, z ostatních pozemků by rád udělal golfová hřiště, ze zámku ubytovací prostory, zemědělské objekty má v plánu zbourat a postavit místo nich zařízení pro gastronomii. Na pozemcích u silnice by pak stály bungalovy.

Společnost Ventureal se zabývá větrnými parky, tedy náhradními zdroji elektrické energie.

Stále na prodej

I přes pompézní plány je ale jednopatrový zámek, park, hospodářský dvůr, zemědělské pozemky a rybníky již od loňského července v nabídce na prodej. Cena? Snových 50 milionů korun.

,,Když majitel zámek neprodá, bude shánět investory a zámek předělá. Studie golfových hřišť je moc pěkná. Zájemců bylo hodně, ale cena je vysoká a stav horší a horší,“ vysvětluje realitní makléř Miloslav Mojžíš, který už před zhruba 12 lety objekt pomáhal prodávat dědicům zámku Šantrůčkovým.

Podle něj majitel udělal chybu v tom, že si stavbu a pozemky kdysi nechal ohodnotit rakouskými makléři. Ti mu sdělili cenu, za niž v tuzemsku takový objekt prodat prakticky ani nelze. Přesto se o to ale stále snaží.

„Když zámek obývalo školství, byl v dobrém stavu, od té doby ale chátrá a je téměř nehodnotný. Nabídky zájemců se pohybují okolo 20 milionů korun. To je tedy polovina požadované částky, která se mi zdá v pořádku, ale…,“ řekl Mojžíš a dál se již odmlčel.

Kdysi krásný zámek a jeho zahrada dnes nevypadají příliš reprezentativně.

Starosta Hořic by nějaké veřejné využití uvítal. „Vzhledem tomu, že je zemědělství v útlumu, toto by občanům i lidem v okolí dalo celoroční práci. Nemyslím si ale, že by chodili na golf či na pivo. To asi pro ně bude drahé,“ říká s úsměvem Rothbauer.

Zámek až později

První písemná zmínka o vsi Oblajovice pochází už z roku 1529. To byla dlouho v držení panství v Hrobech. Název zřejmě vznikl podle jména majitele, jistého Oblaje.

Při dělení majetku Petra Smrčky z Mnichu jeho syn Jiří převzal kromě jiného také Oblajovice. Jeho syn Petr k nim pak přikoupil nedaleký Hartvíkov a část Prasetína, čímž vytvořil malý statek. Smrčkové z Mnichu byli starým českým rytířským rodem z Mnichu na Jindřichohradecku. V erbu, na modrém štítu i klenotu, byl kapr.

Majitelé Oblajovic se v čase rychle měnili. V roce 1860 se stal vlastníkem hrabě Rudolf Krakovský z Kolovrat. Tou dobou oblajovický hospodářský dvůr vzkvétal. Se stavbou nynějšího zámku se začalo na místě starého dvora, kde býval velkochov ovcí.

Okolo zámku pak byl založen park, který koncem 19. století patřil k nejkrásnějším v jihočeské krajině. Krakovský byl uznávaným odborníkem na chov včel a měl až 200 včelstev.

Na konci století prodal statek rodině Rentově, která nebyla dobrým hospodářem, a zámek i park zchřadly. Roku 1909 odkoupili objekt manželé Šantrůčkovi, škody se snažili napravit.

Zamilovaný kraj

Stavení pronajímali manželům Bachovým jako letní sídlo. Zdejší kraj se jim a jejich matce Josefě Šimáčkové zalíbil, a tak roku 1913 Šimáčková zámek koupila.

Následně začala s opravami a vnitřní přestavbou. Zámek dostal vodovod z obecní studně na návsi, ústřední topení a elektrické světlo. První světová válka ale na čas opravy zastavila. Bach musel nastoupit vojenskou službu a jeho žena ho doprovázela jako ošetřovatelka. Velkostatkáři Šantrůčkovi pak zámek v roce 1925 koupili zpět a hospodařili na něm až do roku 1950, kdy byli násilně vystěhováni.

Kdysi krásný zámek a jeho zahrada dnes nevypadají příliš reprezentativně.

Nemovitost přešla do majetku ONV v Pacově, pak do držení Svazu invalidů v Praze a v roce 1953 v něm bylo zřízeno odborné učiliště strojírenského průmyslu z Hradce Králové, přejmenovaného později na Strojobal Ústí nad Labem. Zámek přebudoval na školicí a rekreační středisko. V rámci restitucí byl včetně dalšího majetku vrácen v roce 1992 rodině Šantrůčkovým.

Pět let se ho snažili přes zmíněného makléře Mojžíše prodat. To se zdařilo a o prodej sídla se nyní pokouší i další vlastník. Když se opět nepodaří, ze zámku by mohlo být relaxační centrum s golfovými hřišti.

A pověsti o zámku? „Nevím o ničem. Tady straší jen tím, že zámek spadne někomu na hlavu,“ říká starosta. (Zdroj: www.dolnihorice.cz)

David Peltán