Teprve před několika měsíci uzamkl kraj přes protesty místních zdejší domov důchodců. Teď se k občanům vesnice nedaleko Soběslavi donesla další Jobova zvěst, o níž se mluví po celé vesnici: kraj chce v prázdném zámku ubytovat uprchlíky.

Celá vesnice si o tom šušká, včera jsme oslovili patnáct místních občanů a všichni do jednoho se toho obávají. „Ano, slyšela jsem o tom, je to hrozné. Nechci je tu. Klidně podepíšu další petici," narážela Zdena Fricová na společenskou iniciativu, již tu letos v únoru za udržení domova pro seniory podepsala téměř celá vesnice. Ale neúspěšně. Teď mají strach, aby je kraj neobešel podruhé.

Starosta Tučap, Pavel Novák, ale všechny občany uklidňuje. „Zatím jsem od kraje nedostal žádné oficiální vyjádření, že by o něčem takovém uvažoval. Zcela otevřeně ale říkám, že se nám to nelíbí. Z hlediska bezpečnosti tu nejsou běženci vítaní. Naše obec má navíc o zámek velký zájem. Jednou z možností je provozovat tu nějaké sociální zařízení, prioritně ale pro naše občany. Jsem optimista 
a věřím, že se s krajem domluvíme a podaří se nám to."

Stejné stanovisko nám včera poskytl hejtman kraje Jiří Zimola. Jen s rozdílem, že 
k němu se oficiální pokyn nedostal od vlády. „V pátek jsem mluvil s premiérem a řekl, že scénáře na ubytování se teprve rozpracovávají. Nechci se nechat překvapit, proto si sám mapuju možnosti kraje. Mohu ujistit, že Tučapy v těch možnostech nejsou."

Příval stovek lidí do kraje hejtman Zimola neočekává

Jaroslav Mráz z Tučap zmiňuje počet migrantů, který není možné přesně určit. A také jejich nedostatečnou evidenci. „Uprchlíci nejsou zapsaní a zkontrolovaní, jejich počet v Evropě není jasný, je jich snad dvakrát tolik, mělo by se zjistit, jestli mají nárok na azyl a pokud ne, tak je odvézt. V obci nemáme oplocení, takže by se nám tu mohli rozutéct," vyzývá k pečlivější evidenci. Proti ubytování rodin s dětmi by ale Jaroslav Mráz nic nenamítal. „Z válečného území mají právo na azyl, ale jiných sociálně slabých tu máme dost svých," dodal.

Hejtman Jiří Zimola je přesvědčený, že kdyby měl kraj poskytnout běžencům pomoc, o stovky lidí by nešlo. „To rozhodně ne, pokud nám vláda řekne, že se máme připravit na přijetí, tak počítám, že by šlo o několik rodin, nikoli o stovky lidí. Ty scénáře se ale teprve rozpracovávají a hejtmani pak s nimi budou seznámeni," říká Jiří Zimola.

Kraj pro tyto případy typuje vhodné objekty, které jsou na území v majetku státu nebo kraje. Mapa možných ubytoven v Jihočeském kraji rozhodně v tuto chvíli ještě nemá pevné kontury. Jiří Zimola ale na rovinu říká, že se k lidem z Afriky nemíní otočit zády. Stejně jako to avizoval starosta Tábora Jiří Fišer.

Bechyně

Na Táborsku má kraj ze stejného důvodu jako tučapský zámek volný i objekt na bechyňském náměstí. „O využití každého takového objektu chceme jednat se samosprávou. Nejdříve si ale musíme ověřit, zda budovy nepotřebuje kraj například jako depozitáře. Prověřování u těchto zatím není ukončené, takže až následně budeme jednat s obcí. Té samozřejmě nabídneme výhodnější podmínky, ale za korunu si je prodat nikdo nedovolí," předesílá.

Bechynští ale o ubytování běženců přímo na náměstí zatím spíš nemluví. „O tom jsem ještě neslyšel. Když je ale teď důchoďák volný, tak by tam mohli být, proč ne, když nebudou dělat nepořádek. Jsou to taky lidi. Ale preferoval bych jen rodiny s dětmi. Mladí muži ať neutíkají a raději brání svoji zemi," vzkazuje Václav Dvořák z Bechyně.

ROZHOVOR: Pomoci se nebrání, ale mešita nebude

Vesnice není vhodným místem pro řešení uprchlické krize, vzkazuje starosta Tučap Pavel Novák.

Proč není zámek připraven na uprchlíky?
V únoru ho uzavřeli, protože nebyl vhodný pro seniory. A najednou by tu mohli ubytovat rodiny s dětmi? To je přece nelogické. Ta budova je úplně vybydlená. Kdyby sem kraj chtěl někoho umístit, musel by zámek opět vybavit.

Bránil byste tomu?
V první řadě bych rád řekl, že my se pomoci nebráníme. Ale musí mít svá pravidla a systémové řešení na vládní úrovni. Kategoricky odmítám, aby se v Tučapech řešila uprchlická krize jen proto, že tu máme náhodou volno. V té uprchlické vlně se veze spousta lidí, kteří nemají nic společného s konfliktem, a ti jsou nebezpeční. Nemusí to být extrémisté, ale mohou sem zatáhnout třeba nemoci. Musím myslet především na bezpečnost našich občanů. Máme svých problémů dost, jako každá obec. Mešitu tu vážně stavět nebudeme. Rozhodně chci být přítomen případným krajským jednáním. Pokud by došlo na nejhorší, klidně připravím i petici nebo referendum.

Vy se bojíte, že by kraj mohl rozhodnout bez vás?
Ano, právě toho se bojím. To už tu jednou bylo a do dneška mi to vadí. Jsem ale optimista a doufám, že se to nebude opakovat.

Autorky: Alena Šatrová, Kateřina Šímová