K takovým školám patří i mladovožická základka, kde je češtinářkou Lucie Melenová. "Snažím se, aby děti četly. Motivuju je tím, že čtu s nimi. Dívám se hodně po dětských knihách, vybírám ty, které mě zaujaly, případně dám i na doporučení od ostatních čtenářů," vysvětluje. Knihu si sama přečte a poté o ní dětem vypráví. Díky tomu, že děti zná už delší dobu, dokáže odhadnout, jaké příběhy se jim budou líbit.

Podle jejího mínění není pravdou často tradované tvrzení, že děti v současné době nemají zájem číst a dávají přednost jiným, pasivnějším formám zábavy. "Mezi dětmi je v dnešní době hodně oblíbený žánr fantasy, především pak knihy o Harry Potterovi od J. K. Rowlingové. Hodně čtou také knihy jako jsou například Deník malého poseroutky či Deník malého Minecrafťáka. Oblíbené jsou i detektivky pro dospívající a mládež," dodává.

Pivovar v Bechyni slaví pět let. Jan Hobza v něm vaří pivo tradičním způsobem.
Pivovar v Bechyni slaví pět let. Jan Hobza v něm vaří pivo tradičním způsobem

Češtinu vyučuje Lucie Melenová v páté a sedmé třídě. V páté třídě mají děti zadány za rok dva referáty o přečtené knize. "Knihu mají ostatním spolužákům představit. Máme to nastavené tak, že nikdy neprozrazují její konec," upřesňuje. Děti představí knihu, jejího autora i ilustrátora. Snaží se své spolužáky motivovat k tomu, aby si ji také přečetli. Následuje četba úryvku a dotazy ostatních dětí.

"Často dochází k tomu, že si děti mezi sebou knihy vzájemně půjčují. Musím říct, že mám štěstí, děti v obou mých třídách totiž čtou rády. Každé přečte v průměru tak jednu knížku za měsíc," říká Lucie Melenová. Kromě četby využívá i současnou oblibu audioknih, během výuky tak děti mají možnost si úryvky nejen přečíst, ale i poslechnout. Kombinují to například tak, že jednu hodinu děti čtou a druhou pro změnu zase poslouchají. Jindy může jít například o dvacetiminutové bloky v rámci jedné hodiny.

Základní škola v Dubném na Českobudějovicku a její ředitel Václav Meškan.
Domácí úkoly by měly být dobrovolné a děti bavit, říká ředitel školy v Dubném

O knize pak společně diskutují. "Můžeme si třeba říkat, jak si představují postavy či samotnou knihu, jak asi může vypadat. Základem je ale to, mít šikovnou třídu a navíc se jí trefit do noty dobrým výběrem knížky, která je zaujme. Musí je zkrátka nadchnout. Když jim dáte povinnou četbu, jako byla obvyklá za nás, tak by se to s úspěchem nesetkalo," zdůrazňuje.

Děti mají za povinnost odevzdat za rok pět čtenářských karet, což znamená přečíst jednu knihu za dva měsíce. Na žádné povinné literatuře Lucie Melenová netrvá. "Nechci po nich žádnou povinnou četbu. Říkám jim, dneska je tak obrovský výběr knih, ať si prostě vyberou takovou, jaká se jim líbí. A musím říct, že si nevybírají knihy jen podle rozsahu, například knihy o Harry Potterovi mají kolikrát i kolem šesti stovek stran," těší ji.

S historií literatury se děti více seznamují až od osmého ročníku. "U mladších dětí je nejdůležitější to, probudit v nich lásku ke knihám a naučit je číst s radostí," uzavírá Lucie Melenová.