V případě dvaatřicetiletého Martina Gröhlinga z Tábora se ukázalo, že tomu, aby byl někdo v něčem nejlepší, není třeba dlouhých let. Martinovi na vítězství stačilo pár měsíců.
Ale od začátku. Na počátku bylo hlasování čtenářů Deníků, kteří po celé republice hledali v každém okrese nejlepší hospůdky. Na Táborsku z přihlášených nejvíce zaujala hospůdka Na Růžku v Mladé Vožici, kterou Martin Gröhling provozuje od května letošního roku.
Ačkoli restaurace je provozovaná coby pivnice, Martin základy své profese sbíral ve vinařské oblasti kolem moravského Mikulova, odkud pochází.

Mikulov, to je víno, u vás vidím spíš pivo. To je rozdíl.
Tady jsme v jižních Čechách a ne na Moravě. Proto tady spíš to pivo. Víno mám rád, ale vinař nejsem, i když nějaké v rodině máme.

Vy jste vyučený v oboru?
Jsem, vyučil jsem se v oboru kuchař – číšník, pak jsem si dodělal dvouletou nástavbu a praxi sbíral i v zahraničí. Tři roky jsem byl v Anglii a pracoval i v hospodách.

Celou dobu po škole jste tedy na place?
Ano, celý život. A můžu říct, že hodně od mládí, protože moje matka a teta v tomto oboru podnikaly a já mezi školou chodil na brigády. Je možné říct, že od třinácti let se pohybuju po hospodách.

Hostinec Na Růžku je vaše první samostatná, nebo už jste někde jinde hospodu vybudoval?
Co se týče podnikání, jsem začátečníkem. Tohle je moje první hospoda, kterou provozuju teprve od letošního května. Předtím jsem byl pořád jen zaměstnanec.

Čtenářskou anketu jste přesto vyhráli. Co myslíte, v čem jste tak dobří?
Nevím, jestli se dá říct, že jsme dobří, to ukáže čas, ale výsledek ankety beru určitě jako úspěch. Nicméně snaha být dobrý ve mně je a vedu k tomu i svoje lidi.

Jste naplavenina, a proto bývá těžší uspět. Co vám nejvíc pomohlo?
Asi že jsme se s majitelem budovy dohodli na její rekonstrukci a lidi na výsledek byli zvědaví. Možná pak byli interiérem i příjemně překvapení. Říkají, že máme nejlepší pivo ve Vožici a výtoče tomu zatím nasvědčují.

Takže svoje hosty lákáte hlavně pivem?
Ale říkají, že i kuchyní, to musí být asi obojí. To pivko ale přece jen bude na prvním místě, i když jen na pivu se hospoda dneska neuživí. Takže stejně dobrá musí být i kuchyně, v dobré hospodě musí lidem chutnat.

Taky se postavíte k plotně?
Určitě, když mi kuchař vypadne, tak vařím sám. Dělám cokoli.

Co personál?
Hospoda je služba, takže je i o přístupu k lidem, proto je personál důležitý. Roli hraje také štěstí.

Jaké máte plány?
Byt nejlepší, aby se nám dařilo, byl tu dobrý kolektiv a lidi k nám rádi chodili.