Dům je nevyužívaný. Majitelé, sourozenci Josef Plíva a Věra Buštová, bydlí každý ve svém, jinde. „Dohodli jsme se se sestrou, že dům radši prodáme. Nezvládáme časově ani finančně údržbu další nemovitosti a nechceme čekat, až domek spadne. To by byla škoda," říká Josef Plíva.
Dodal, že koupit statek už by chtěli dva zájemci. Jejich záměry se však dramaticky liší. „Vím, že jeden by to rád zboural a postavil na tom samém místě podobný objekt. Zda by však dispozice dodržel, není jisté. Druhý by rád dům zachoval tak, jak je, a zvažuje rekonstrukci. Osobně bych byl pro jeho zachování, i když je takových baráčků mraky a není nijak zvlášť významný. Snad jen pro mě," podotýká Plíva, který v domě vyrůstal. Vzpomínky na něj má ale spíše trpké.
„Táta byl velice přísný. Doma to byl spíš armádní výcvik, očistec. Ovšem narodil jsem se tam a i přes nehezké vzpomínky, když tam přijdu, cítím tam domov," vypráví.
K historii domu vesnického typu se toho příliš nedochovalo. Postavený byl asi před sto lety dědečkem Josefa Plívy. „O historii jsem chtěl už dávno něco hledat, zatím však nebyl čas. Táta umřel dřív, než jsem se ho stačil zeptat. Domeček s největší pravděpodobností stavěl můj děda, protože byl zedníkem. Od té doby dům obývala pouze naše rodina," říká Plíva. Archiv stavebního úřadu potvrdil, že skutečně dům stavěl Josef Plíva. Kdy to však bylo, mlčí. Nejstarším záznamem je rok 1958, kdy hrozilo zřícení stropu nad stájí a byla nutná oprava. V roce 1980 a 1986 se pak měnily vnitřní dispozice domu.
„Přestěhovali jsme se z Čekanic do Náchoda v roce 1930, to už dům dávno stál. Podle čísla popisného je jedním z nejstarších, tipuji, že mohl být panem Plívou postavený kolem roku 1900. Vždy v něm bydleli Plívovi, malorolníci, kteří měli drobné hospodářství. Domeček vesnického typu, několik menších polí, stodolu a chlév, kde chovali kravku. To bylo tak vše. Já kamarádil s Plívou elektrikářem, kde je dnes všem konec, nevím," vzpomíná předseda samosprávy Náchod Čeněk Šetek.
David Peltán
