Ústav fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně, zabývající se monitoringem zemětřesení a jeho výzkumem v lokálním, regionálním i globálním měřítku, v pátek 9. února kolem 21. hodiny, kdy měly být rány a otřesy patrné, seismickou aktivitu vyloučil. „Naše seismické stanice monitorující Jadernou elektrárnu Temelín nezaregistrovaly v pátek 9. února 2024 večer žádné zemětřesení, které by v té oblasti mohlo být takto pozorováno,“ uvedla analytička Ústavu fyziky Země Jana Pazdírková.
Mapu zemětřesení za posledních 30 dní lze vidět ZDE.
O zemětřeseních, která mohou lidé pocítit, ústav podle Pazdírkové informuje velmi rychle na svých stránkách i facebooku. Podobně jako o otřesech na Jistebnicku před týdnem. I analytička sází na použití zábavní pyrotechniky. „Máme zkušenosti, že pozorování zvukových a asi i světelných efektů závisí také na tom, jaká je zrovna oblačnost. Od nízkých mraků se ta zvuková vlna může odrážet a působí pak silněji a na větší vzdálenosti,“ vysvětlila Pazdírková.
Ani trhací, ani ohňostrojové práce
Deník se ptal i na Českém báňském úřadu, který zajišťuje vrchní dozor zejména nad hornickou činností nebo nakládáním s výbušninami a mimo jiného také povoluje řízené detonace u staveb i další nebezpečné činnosti tohoto druhu. Jeho mluvčí Bohuslav Machek konstatoval, že Obvodnímu báňskému úřadu v Plzni nebyly na pátek 9. února 2024 ohlášeny žádné trhací a ohňostrojné práce.
Pro úplnost uvedl, že příslušný báňský úřad v Plzni povolil naposledy několik akcí. A to v polovině roku 2022 provádět trhací práce malého a velkého rozsahu při zkoušení seismických, rázových, tlakových a funkčních účinků v Jankově u Tříklasovic na Táborsku. „V březnu téhož roku jsem povolili také provádění ohňostrojné práce v rámci výuky a zkoušek žadatelů o osvědčení k zacházení s pyrotechnickými výrobky v Sedlečku u Soběslavi,“ konstatoval s tím, že zajištění výše uváděných trhacích a ohňostrojných prací v obou lokalitách nebylo povoleno ani v inkriminovaném čase, tj. kolem 21. hodiny.
Pyrotechnika, na niž netřeba povolení
„Vámi uváděný zdroj světelných a akustických účinků z jiných lokalit mohl pocházet z použití pyrotechnických výrobků nižší kategorie,“ odhadl Machek. Ke stejnému názoru se přiklonila i analytička Ústavu fyziky Země Jana Pazdírková. Bohuslav Machek doplnil, že takové neohlášené ohňostrojné práce za použití pyrotechnických výrobků nižší kategorie nevyžadují povolení obvodního báňského úřadu.
Dotaz na hluk byl směřován také Armádě ČR, konkrétně na Leteckou základnu Kbely, jelikož hluk a rázovou vlnu způsobuje také nadzvuková rychlost některých letounů. Tomuto jevu se říká aerodynamický třesk. Z jejich tiskového oddělení dosud nedorazila žádná odpověď.
Zde více o aerodynamickém třesku.
