Žákům ze základky v táborské Zborovské ulici budou děti z ostatních škol závidět. Prázdniny jim totiž začnou už 24. června. Stejný důvod k radosti mají i žáci z dalších osmi městských škol na Táborsku. I jim ředitelé prázdniny prodloužili.

Vysvědčení:TÁBOR:
• ZŠ Zborovská 23. června
• ZŠ Husova 26. června
• ZŠ Helsinská 30. června
• ZŠ Mikuláše z Husi 30. června
• ZŠ Čekanice 30. června
• ZŠ Měšice 30. června
• ZŠ Bernarda Bolzana 30. 6.
• ZŠ Orbis-Pictus 30. června

SEZIMOVO ÚSTÍ:
• ZŠ 9. května 26. června
• ZŠ Švehlova 26. června
• ZŠ Školní náměstí 26. června

BECHYNĚ:
• ZŠ Františka Křižíka 30. 6.
• ZŠ Školní 30. června

SOBĚSLAV:
• ZŠ Komenského 26. června
• ZŠ Edvarda Beneše 30. 6.

VESELÍ NAD LUŽNICÍ:
• ZŠ Čsl. armády 24. června
• ZŠ Blatské sídliště 26. června

PLANÁ NAD LUŽNICÍ 26. 6.
MLADÁ VOŽICE 30. června
JISTEBNICE 30. června
CHÝNOV 30. června

Jedním z nich je Jan Holas, jenž řídí školu v Komenského ulici v Soběslavi. „Končíme v pátek 26. června. Začínáme totiž dělat novou fasádu a nechceme, aby se dětem něco stalo," vysvětluje důvody.

Stavební práce se rozjedou i v dalších školách, například ve Zborovské a Husově ulici v Táboře, v Plané a Veselí nad Lužnicí a Sezimově Ústí.

Ve školách Husova, Zborovská a Planá nad Lužnicí se ale až do 30. června postarají o děti družiny. V táborských školách navíc v době ředitelského volna zajistili pro žáky náhradní program.

Školáci z ostatních 12 škol ale mají smůlu, v lavicích si posedí až do úterý. Všichni ředitelé mají ze zákona z vážných důvodů možnost udělit během roku jen pět dní volna.

„My končíme 30. června, protože se dokážeme vžít do situace rodičů, z nichž většina má jen 25 dní dovolené, ale děti musí zabezpečit po osm týdnů, a to není jednoduché. Nebudeme jim k tomu přidávat další dva dny," vysvětluje své rozhodnutí ředitel školy Františka Křižíka v Bechyni Milan Kožíšek.

Také v Chýnově končí školní rok v původním termínu, Liborovi Kuchařovi ze 7. A to ale nevadí: „Mně je jedno, kdy ve škole skončíme. Na konci roku už se neučíme a je tu legrace," říká.

Autor: Kateřina Šímová