close Logo Deník na návštěvě. info Zdroj: Deník zoom_in

Proti demolici naštěstí vystoupila architektka Bohumila Mrzenová. Dokázala totiž ve stavbě vidět to, co jiní ne: jednu z perel architektury s malovaným štítem, odkazujícím na klasickou stavbu jihočeské vesnice. „Jako architektka na tom místě cítím hmotu a důležitost pro Jistebnici,“ shrnula tenkrát.

Díky tomu, že mlýn byl v podstatě v původním stavu, měla naději, že se její sen o zachování 200 let starého skvostu splní. Proto spolu s dalšími dvěma místními nadšenci založila spolek Sedlecká. Ten mlýn od města v roce 2018 odkoupil. Cílem spolku bylo získat dostatek peněz na citlivou rekonstrukci mlýna - a hlavně na novou střechu. Té se mlýn, jak se zdá, konečně dočká.

Od doby, kdy společně zachránili Vildův mlýn před demolicí, ušli členové spolku i dobrovolníci dlouhou cestu. Budovu průběžně zbavovali odpadu, provozovali v ní infocentrum a pořádali řadu kulturních akcí. Výtěžek z nich nyní pokryje náklady na opravu střechy, kterou plánují na květen.

Jistebnický mlýn dodnes někteří obyvatelé obce nazývají Slabův podle rodiny původních majitelů. Později ho zakoupili Štěpánkovi, kteří o něj po druhé světové válce přišli - za kolaboraci s nacisty jim byl zabaven. Přesto mlýn ještě donedávna obýval Vilém Štěpánek, kterého zde město nechalo žít z dobré vůle. Vilém byl svérázný malíř, který svým make-upem a nalakovanými nehty vyvolával v obyvatelích obce různé emoce. Když původně vyučený lakýrník v roce 2015 zemřel, zůstala chalupa prázdná. V roce 2018 ji odkoupil spolek Sedlecká a začal pracovat na její záchraně.

Díky zprávám v médiích se o rekonstrukci mlýna dozvěděl také Jiří Kůrka z Pacova, který nelenil a nadšencům nabídl, že jim na měsíc půjčí jeřáb. A to zcela zdarma, jen si zaplatí jeho převoz. „Líbilo se mi, že se do záchrany mlýna zapojuje tolik dobrovolníků. Sám se také věnuji ochraně přírody a památek, takže mi byl jejich přístup blízký. Umím si díky tomu představit, jaké řeší finanční a personální problémy,“ vysvětlil. Jeho návrh přijala Bohumila Mrzenová s povděkem. „Svou nabídkou mě dojal a doslova mi vyrazil dech, vůbec jsem nevěděla, jak mám v první chvíli reagovat,“ popsala.

Jeřáb bude k dispozici tesařům a ulehčí jim práci při přemísťování krovu na střechu. Dřevo na krov spolek přivezl už během podzimu a zimy. V bezprostřední blízkosti mlýna sice není dostatek místa, ale vedení radnice poskytlo prostory, kde si tesaři mohou dřevo připravit.

Až bude nová střecha hotová, plánuje Bohumila Mrzenová uspořádat ve mlýně veselici. „Pak si také objednáme jeřáb a Vildovou konví, se kterou vždy chodil pro vodu a do které nyní vybíráme peníze na záchranu mlýna, pokřtíme novou střechu. Na to se opravdu moc těším,“ dodala architektka s úsměvem.

Nyní členové spolku připravují mlýn na novou sezónu. Domlouvají se s akademickým malířem Janem Kunovským, nechávají si vyrábět trička na prodej, dobrovolnice jim háčkuje taštičky, které také budou prodávat.

„Jednoduše se věnujeme výrobě upomínkových předmětů a uvažujeme i o prodeji plácaček, které by na sobě měly napsané hlášky, co používal poslední obyvatel mlýna Vilda Štěpánek. Ani v současném stavu nepodléháme panice. Směřujeme zkrátka vše k tomu, aby se udělala nová střecha,“ popsala architektka, jak se vyrovnávají se současným lockdownem.

Zároveň připustila, že i oni pandemii covidu při záchraně mlýna pocítili. „S dobrovolníky jsme se většinou na podzim nebo v zimě setkávali při večeři a poděkovali jim za uplynulou sezónu, vždy měli tuhle akci jako překvapení. K tomu ale letos kvůli covidu nedošlo, a tak jsme ani neměli možnost jim dát vědět, co všechno plánujeme a chystáme,“ sdělila.

Dobrovolníci jsou přitom podle Bohumily Mrzenové při záchraně mlýna klíčoví. „Spolupráce je to slovo, které je společné pro dění okolo Vildova mlýna, jakkoliv by to mohlo znít budovatelsky,“ vysvětlila.

V létě opět plánují otevřít infocentrum, tedy pokud to pandemie covidu dovolí. „Dostali jsme stavební buňku, takže bychom chtěli sousedské posezení přesunout ven na dvůr mlýna. Tak, aby bylo bezpečné pro návštěvníky. Ti tak budou mít výhled na jistebnickou věž i na rekonstrukci střechy,“ představuje si Bohumila Mrzenová a jedním dechem pokračuje: „Nejsem si jistá, zda svou vděčnost dokážu vyjádřit slovy, ale zázraky, které se stále dějí kolem Vildy, jsou pro mě neuvěřitelné. Za tři roky od chvíle, co jsme dohodli koupi mlýna, vše běží bez větších problémů. Díky tomu vím, že to tak má být.“