Přes dva roky běhala po soudech, platila právníky, profesně stagnovala, psychicky trpěla. Teď se lékařka Jitka Škáchová z Tábora bude snažit očistit své neprávem pošpiněné jméno.

Z táborské nemocnice ji vyhodili podle toho nejobávanějšího paragrafu zákoníku práce, číslo 55 – okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem. Jako důvod představenstvo nemocnice uvedlo negativní chování vůči rodinným příslušníkům pacientky. V polovině června 2012 se s lékařkou zatřásla půda pod nohama.

„To byl od vedení zcela neadekvátní postup, vždyť já jsem tehdy jen hájila svoje právo na ošetřování té paní a její dcera se do mne pustila," snaží se ještě dnes vysvětlovat, proč mladou ženu vykázala. Daleko výmluvnější jsou ale závěry soudů, které nemocnici učinily prohrávající.
Pro lékařku z chirurgického oddělení tím ale celá záležitost nekončí. Po táborské nemocnici bude požadovat odškodné.

„A to nejen za finanční ztrátu, kdy jsem přes dva roky nemohla nikde žádat o práci, ale i za nemajetnou újmu. Vždyť mi násilím přerušili kariéru, pošpinili moje jméno a já si musela hledat práci mimo Tábor," upozorňuje Jitka Škáchová.
Zřizovatel nemocnice, Jihočeský kraj, se ale za ředitele nemocnice Ivo Houšku plně staví. Pro Táborský deník se vyjádřila náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Ivana Stráská.

„Musím konstatovat, že i když soud nedopadl ve prospěch Nemocnice Tábor, postupovalo vedení nemocnice v souladu s právními předpisy. U pracovně právních sporů je výsledek obtížně předvídatelný. Pracovně právní vztahy jsou plně v kompetenci vedení nemocnice. O průběhu sporu byly informovány příslušné orgány nemocnice. Valná hromada nemá kompetence k řešení podobných záležitostí, ty jsou jasně definovány zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Požadavek na vyvození osobní zodpovědnosti vůči řediteli nemocnice Ing. Houškovi tedy považuji za nedůvodný," uvedla ve svém písemném sdělení vicehejtmanka zodpovědná za zdravotnictví a sociální věci.

„S tímto názorem se nemůžu ztotožnit, ale celé mi to otevřelo oči. Když jsem vyhrála soud, že výpověď je neplatná, přestala jsem mít chuť se do nemocnice vracet a sama jsem nakonec dala výpověď. A zjistila, že jsou daleko lepší možnosti než táborská nemocnice, i když budu dojíždět," reagovala lékařka.
Kromě soudu o odškodnění se ale může dočkat ještě dovolání nemocnice k Vrchnímu soudu. A to by znamenalo další měsíce po soudních síních.

„Zajímalo by mne, z čeho to nemocnice platí. Moje údajné pochybení nikoho nestálo ani korunu, zatímco špatné manažerské rozhodnutí už nemocnici za tři prohrané soudy a za dva roky placení právníka vyšlo na desítky tisíc. A teď ještě moje vyrovnání. A žádná odpovědnost?"