Klid, klid a zase klid. Tři stejné odpovědi na jedinou otázku: Co je na Radimovicích u Želče nejlepší?

„Je mi tu dobře. Ani se odtud nehnu. Od maminky. Bydlí támhle naproti,“ ukazuje Jitka Zemanová. Drobné tmavovlásce byste těžko tipovali devětatřicet let. A od maminky se opravdu nehne. Společnou kávu u jedné z nich si neodpustí ani jeden den. Ale nebylo tomu tak vždycky.

„Dřív jsem byla světoběžnice. Bydlela jsem třeba i na Moravě ve Skrýchově. Všude jsem ale vydržela tak rok dva. Vždycky mě to táhlo zpátky do Radimovic,“ svěřila se Jitka Zemanová. Teď už žádné zaječí úmysly nemá. Renovuje dům po babičce, takže ani nemůže.

„Bydlím na dobrém místě. Je tady úžasný klid. Taky to mám blízko do práce,“ dodává. Do nedalekého rekreačního střediska Pracov je to jen dva kilometry. Hluboké kořeny jsou asi rodovou záležitostí. Ani dcery Jitky Zemanové se od maminky nehnou. „Ta starší staví v Chabrovicích, ale teď zrovna marodí, takže je u mě. Prý bude u mámy na prázdninách,“ směje se Jitka. Její maminka Karolína usrkává kávu a ve všem přikyvuje: „Taky se odtud nikomu nechce. Je tady klid, ale také se tu koná plno akcí. A máme hodnou starostku.“

Obec vzkvétá

Tou je v posledních čtyřech letech Jana Hnojnová. Je jí čtyřicet let a za jejího úřadování obec jen vzkvétá. Navázala tak na práci jejího jmenovce Zdeňka Hnojny, který starostoval čtyři volební období před ní. V roce 2007 se obec umístila na třetí příčce v krajském kole soutěže Vesnice roku. Loni si vysloužili cenu hejtmana za Radimovického koňáka – přespolní běh pro všechny věkové kategorie s neobvyklou cenou – Čadilovou koninou. Letos už uhráli „jen“ čestné uznání pro místní základní organizaci zahrádkářů, za udržení tradice výstavy květin.

„Konkurence byla letos opravdu veliká. Ale pořád se snažíme, aby se u nás něco dělo,“ tvrdí starostka.

Mladá starostka je v kurzu. Vždyť průměrný věk Radimovických je sedmatřicet let. Mladí lidé přibývají, školka praská ve švech, územní plán povoluje výstavbu domů na třech světových stranách.

„Na školku jsme ve druhém kole dotačního řízení dostali peníze z kraje na rekonstrukci sociálek. Budova je ze sedmdesátého osmého. Kapacitu osmadvaceti dětí máme naplněnou. Místní jsme naštěstí odmítat nemuseli, ale hlásily se sem i děti z Větrova a Horek. Těm už jsme museli říct ne. Také pomohlo, že ve Slapech si otevřeli vlastní mateřinku. Slapské děti už bychom také brát nemohli,“ vysvětluje Jana Hnojnová.

Letos mají Radimovičtí za sebou jednu z největších investičních akcí tohoto volebního období. Rekonstrukci kanalizačních vpustí. Z programu obnovy venkova však na akci dostali jen 160 tisíc. Zbytek, tedy přes 600 tisíc, musela obec zatáhnout ze svého rozpočtu.

Dotace z ministerstva pro místní rozvoj pro změnu pomohla s vybudováním dětského hřiště. Herní prvky už jsou nainstalované, ještě je třeba trochu upravit terén. „Věřili byste, že není kačírek? Dneska se mi podařilo usmlouvat tři tatry. Ale ještě budeme potřebovat,“ vylíčila starostka při naší návštěvě ve vesnici, kde silnice končí a dál už vedou jen místní komunikace.

Na konci světa

„Jsme tu na konci světa. Silnice třetí třídy tady končí a dál už nikam nevede. Je tu božský klid, přitom jsme v dosahu MHD, která tady kromě víkendů jezdí každou hodinu. V Plané jste na kole za sedm minut a v Sezimově Ústí dopkonce jen za tři. Ale ať jedete, kam chcete, zpátky musíte do kopce,“ varuje Jana Hnojnová. Třeba na plánské koupaliště je to kousek, ale cestou zpátky se stejně každý zapotí. Ale proč se Radimovičtí nekoupou ve svém? Okolo vodní nádrže s klouzačkou byl vždycky pečlivě upravený terén a posečená tráva. I voda byla většinu léta vhodná ke koupání.

„Ani se mi o tom nechce mluvit. Zkrátka, usadil se nám tady skokan zelený a ochranáři nám zatli tipec. S chemií je konec. Takže teď máme ve vsi dva bahňáky. Jeden ale s klouzačkou,“ ironizuje starostka. Jistou šanci skýtá odbahnění a vyčištění nádrže. Realizace je ale podmíněna dotací.

Díky dotaci z programu obnovy venkova se v minulých letech podařilo opravit také místní kapli. Udělali novou střechu a zasanovali vnitřní omítky. Mše se tady konají jen jednou za pět let při setkání rodáků a jednou do roka při Bartolomějské pouti. „Když chce někdo církevní pohřeb, také ho tu může mít, ale dlouho jsme tu žádný neměli. Jinak se tu neslouží,“ shrnula Jana Hnojnová.

Další setkání rodáků se chystá už letos, a to 25. září. Podle starostky je s tím plno práce, do toho volby, prázdniny a dovolené…

Aktivní cvičenky

Zatímco v jiných obcích stojí za vším hasiči, tady funguje na plné obrátky tělovýchovná jednota. V opravené sokolovně se každý týden cvičí a členové, převážně ženy, stojí za většinou akcí. Včetně věhlasného Radimovického koňáka. „Předsedou jednoty je chlap, ale jinak převažují ženy. Je tu opravdu velká členská základna. Z každé chalupy v Radimovicích je tam alespoň jeden.“

A chalup v obci stále přibývá. Na kopci je to samá nová zástavba. Před pěti lety se sem z Tábora nastěhoval také Miroslav Procházka. „Hledali jsme parcelu a dostali jsme tip na Radimovice u Želče. Zalíbilo se nám tady. Hledali jsme klid, ten jsme tu našli. Přitom je to jen kousek do Tábora. Naše děti se tu sice nenarodily, ale rychle si tu zvykly, našly si tady partu a myslím, že se jim tu také líbí.“

A na pivko je také kam zajít. Funguje tu soukromá hospůdka s venkovním posezením.

„Byl tu i obchod, ale ten zrušili před rokem. Neuživil by se. Lidé jezdí nakupovat do Tábora. A staří lidé, kteří by na tom byli závislí, tu nejsou,“ vysvětluje Jana Hnojnová.
Také za prací jezdí většina místních do Tábora. Pár jich zaměstnává Zemědělská společnost Slapy a nedaleký Pracov.

„Žádného zaměstnavatele tady nemáme. A ani v územním plánu jsme s žádnou průmyslovou zónou nepočítali. Nevěřím, že by to obec spasilo, spíš to vždycky přináší nějaké problémy,“ dodala mladá starostka, která se znovu chystá na svůj post kandidovat. Vzhledem k tomu, že je rodačkou, osud obce jí není lhostejný.

„Za čtyři roky se toho moc nestihne. Plno věcí jsem rozdělala a nehodlám od nich utíkat. Nemám to v povaze, i když samozřejmě nemám jistotu, že mě znovu zvolí. Ale starostování je běh na dlouhou trať.“

Historie - První písemná zmínka o obci pochází z 26. 7. 1307, kdy byla podepsána listina, podle níž biskup pražský Jan IV. učinil s Jindřichem z Rožmberka směnu a postoupil mu biskupské jmění okolo Sepekova, jakož i vesnice Radimovice a Čelkovice. V r. 1373 Rožmberkové zastavili Radimovice klášteru sv. Kláry v Týnci. O 31 let později vyplatil Oldřich z Rožmberka abatyši týnského kláštera zástavní peníze zpět. 13. 11. 1420 dobyli táborité Příběnice a do rukou jim přešla též panství k Příběnicům příslušející. Od r. 1420 jsou tedy Radimovičtí poddaní Tábora. Tomu byl konec v r. 1437, kdy došlo k uzavření dohody mezi táborskou obcí a Oldřichem z Rožmberka o vrácení příběnického panství Rožmberkům. R. 1507 koupil vladyka Mikuláš Španovský z Lisova Želeč a s ní i další obce včetně Radimovic. R. 1550 získávají Radimovice Rožmberkové zpátky, neboť koupili celé želečské panství od Oldřicha Španovského. R. 1565 ho Vilém z Rožmberka předává svému bratrovi Petru Vokovi. Od r. 1596 patří želečské panství Štemberkům, kteří zde vládli po dobu dalších 81 roků. R. 1677 přechází panství do majetku Lobkoviců. Pod lobkovickou správou zůstalo až do r. 1879, kdy přešlo na Jana Harracha. Jeho syn Otto však značnou část panství rozprodal, a tak v roce 1907 získal Radimovice František Vodňanský.

Budování obce

1991 a 1994 – oprava kaple
1993 – vybudování antukového hřiště, vyasfaltovaná část místních komunikací.
1997 - schválen územní plán pro výstavbu třiceti rodinných domů v zástavbě Radimovice sever. Bylo započato s jejich stavbou.
1998 – v zástavbě Radimovice - sever byl proveden rozvod elektrické energie, postaveno veřejné osvětlení. Po celé obci byl zahájen rozvod kabelové telefonní sítě a odbahněno koupaliště.
1999 – provedena kanalizace v nové zástavbě, opraveny místní komunikace.
2000 – příprava společného vodovodu Slapy – Radimovice.
2002 – vyasfaltováno tenisové hřiště a upraven celý sportovní areál.
2003, 2004 – stavba a dokončení společného vodovodu Slapy – Radimovice v hodnotě 14,5 milionu korun.
2004 – zřízení bezdrátového rozhlasu.
2005 – výstavba komunikace a chodníků v nové zástavbě.
2006 – příprava projektové dokumentace k ČOV a k územnímu plánu obce.
2007 – Radimovicím byly uděleny znak a vlajka obce.
2008 – rekonstrukce kotelny MŠ – dva nové automatické kotle.
2009 – oprava střechy MŠ.
2010 – schválení územního plánu. Oprava vpustí a komunikace, rekonstrukce dětského hřiště.