Když se při svých letních toulkách zastavíte v šumavské obci Lenora a zeptáte se, co byste tam měli navštívit, pošlou vás místní obyvatelé nejen do muzea sklářství, ale také na rechle.
Jsou na svou historickou památku náležitě pyšní. Nezapomenou každému také upřesnit, že Lenorské rechle najdou na zvláštní emisi mincí České národní banky.
Víte, že…
Termín „rechle" pochází z němčiny jde o slovo der Rechen, tedy hrábě. Velmi přesně tak označují funkci lávky.
Lenorské rechle jsou dřevěný most, který spojuje břehy Teplé Vltavy. Na svém místě rechle stojí už od konce devatenáctého století. Dříve sloužily k tomu, aby plavci mohli regulovat dřevo na řece Vltavě plavené do papíren ve Větřní nebo v Loučovicích. Po vytažení silných trámků zasunutých kolmo na lávku, které zadržovaly plavená polena, došlo pak k náhlému uvolnění nahromaděného dřeva a jeho další plavbě po toku. Rechle sloužily i jako sklad pro bidla, která sloužila k uvolňování splavovaných polen. Celý most spočívá na třech mohutných kamenných pilířích obdélníkového půdorysu. Na pravém břehu Vltavy je nutno vystoupat do konstrukce mostu řadou schodů. Původní prostor byl dříve uzavíratelný z obou stran dveřmi.
Podlaha má šířku bezmála dva metry a je tvořena několika velmi mohutnými trámy. V těchto trámech jsou dodnes dobře patrny otvory po zasouvání trámců k zadržování plaveného dřeva. Celá stavba je kryta valbovou střechou. Zajímavé bylo i původní zbarvení na bočním bedněních rechle. Zatímco na návodní straně je dřevo světlo šedé, na povodní straně tmavohnědé. Jde zřejmě o následek různého působení větrů v údolí Vltavy.
LENORSKÉ RECHLE: - Krytá dřevěná lávka byla vybudována v roce 1870 a sloužila k zadržování, počítání, usměrňování a vypouštění splavovaného dřeva po Vltavě do papíren v Loučovicích či Větřní.
- Nachází se pod silnicí I/39 směrem na Volary.
- Dřevěná stavba lávky je 25 metrů dlouhá a 1,8 metrů široká. Mostovka leží na třech kamenných pilířích ve výšce asi 6 metrů nad hladinou Vltavy. Stavba je krytá valbovou střechou a z jižní strany se na lávku vstupuje po dřevěných schodech.
Dnes rechle slouží už jen jako vyhledávaná turistická atrakce Lenory a jejího okolí. Vzhledem ke své původní funkci je tato stavba cennou a ojedinělou technickou památkou historie plavení dřeva po Vltavě. Charakteristická stavba se samozřejmě objevuje i na pohlednicích a chybět nemůže v žádném správném albu vodáků, kteří lenorské rechle nemohou minout. Pokud tedy své vodácké putování po horním toku Vltavy zahájí z nástupního místa nad Lenorou. A byť to k rechlím není daleko, většinou je to jejich první zastávka, pokud nenasednou do lodí přímo u nich.
Zatím poslední oprava mostu se uskutečnila v polovině osmdesátých let minulého století. Od té doby je na technické památce znát nejen působení času, ale i lidí. Bez rekonstrukce by této výjimečné technické památce hrozila do několika let zkáza. Most, který přestál bez úhony i všechny povodně uplynulých let, ale čeká v letošním a příštím roce kompletní oprava. O tu usilovalo vedení obce a lenorští zastupitelé několik let. S přípravou plánů finančně vypomohl obci Jihočeský kraj, přesto chyběly peníze na samotnou opravu.
I ty se ale podařilo sehnat díky dotaci z evropských fondů, takže letos na jaře mohli zastupitelé schválit výsledek výběrového řízení na firmu, která lenorské rechle opraví. Týkat se to bude nejen dřevěných prvků, ale i mostních pilířů. Kompletní oprava bude stát kolem čtyř milionů korun a definitivní podobu by měli všichni vidět v září příštího roku.
Podobných krytých dřevěných mostů je v celé České republice jen devatenáct.
