Dne 28. srpna 1938 zorganizovala místní pobočka Masarykovy letecké ligy letecký den napravo od silnice do Sudoměřic za starým nádražím. Z tohoto místa působila za mobilizace na přelomu září a října 1938 i tzv. „Haléřová letka“ s letouny Š-238. S obdobím „Studené války“ v 50. letech 20. století souvisela mohutná výstavba letišť a leteckých pluků.

Od roku 1952 probíhalo vyměřování letištní plochy a 16. května 1953 byla zahájena výstavba betonové dráhy o rozměrech 2 000 x 60 m. Ještě na nedokončeném letišti byl zahájen letecký provoz v prosinci 1954 nejprve s cvičnými letouny Aero Letov C-2 od 9. a 19. stíhacího leteckého pluku (slp) z Č. Budějovic a postupně i s letouny MiG-15.

V roce 1955 bylo zahájeno stěhování zabezpečovacích útvarů z letiště České Budějovice do Bechyně. V roce 1956 bylo letiště dokončeno a byla zahájena stavba hangárů a ubytovacích prostorů pro vojsko a další letištní, týlové a radiotelekomunikační zázemí. První dřevěné baráky byly časem nahrazeny zděnými objekty a na letišti bylo provedeno zodolnění úkrytů letecké a zabezpečovací techniky maskovanými objekty s místy velení v podzemí.

V městě Bechyni se pro vojáky začalo se stavbou sídliště Na Libuši. Nastal velký rozvoj města a příliv obyvatelstva. Příslušníci posádky Bechyně se významně podíleli na rozvoji města. V akci „Z“ se podíleli na výstavbě kina, kulturního domu, stadionu s bazénem, školky a pracovali s mládeží ve sportovních a zájmových organizacích.

Parta vodáckých nadšenců, v čele s MUDr. Jaroslavem Přibylem, založila v roce 1960 oddíl Dukla Bechyně. Zázemí oddílu poskytlo letectvo, sportovci využívali dřevěnou loděnici na Lužnici pod bechyňským mostem. Její členové přiváželi medaile i ze světových šampionátů. V roce 1971 byla Dukla Bechyně začleněna do systému armádního vrcholového sportu a podřízena Armádnímu středisku Liberec.

V roce 1958 byl zrušen 19. slp se zabezpečujícími útvary a na letišti nadále působil jen 9. slp se svými zabezpečujícími útvary. V roce 1959 bylo zahájeno přeškolení na první nadzvukový typ MiG-19 a v roce 1965 na „dvou machový“ MiG-21. Tento typ v sedmi verzích pak tvořil výzbroj 9. slp až do jeho zrušení v roce 1993.

Od roku 1960 byly na letišti provozovány i vrtulníky, zpočátku s pístovými motory Mi-1 a Mi-4, od roku 1983 s turbo hřídelovými motory Mi-9, Mi-8, Mi-8PPA a Mi-2. U útvarů byly používány cvičné stroje C-2 Arado, Jak C-11, Zlin C-105, C-205, Aero L-29 Delfin, kurýrní K-65 Čáp, Aero Ae-45 a L-200 Morava. K dopravě sloužily letouny Avia Av-14, L-410UVP, L-410M a Antonov An-26.

Kromě leteckých a zabezpečovacích útvarů byly na letišti Bechyně dislokovány stavební útvary, opravárenská zařízení a tzv. „S“ roty, které v rámci československé armády vznikly v roce 1962 a sloužily k pozemnímu zabezpečení leteckých útvarů 57. letecké armády Příkarpatského vojenského okruhu, přisunovaných na území Československa v době mimořádných opatření Varšavské smlouvy.

V roce 1993 došlo postupně ke zrušení všech útvarů na letišti Bechyně a technika byla předána zbylým leteckým útvarům v ČR a SR. Na opuštěném letišti se postupně zabydleli ženisté AČR. V areálu letiště nyní působí 15.ženijní pluk a velitelství Vojenské policie. Ale ani letecká činnost na letišti neustala. O to se postarala Sekce UL obnoveného Svazu letců ČR, která v květnu 1994 zahájila na letišti svou činnost.

Miloslav Prskavec