Když se řekne jogín, představím si polonahého muže v sedu lotosový květ nebo Janu Štěpánkovou stojící na hlavě v Takové normální rodince. Na setkání s učitelem jógy a předsedou její unie, která měla tento týden v Táboře valnou hromadu, jsem se proto velmi těšila. Zajímalo mě mimo jiné, zda Pavel Hájek dosáhl osvícení.

Jak dlouho se józe věnujete?
Já osobně se jógou zabývám třicet let. Začal jsem s ní poměrně brzy. Už na střední škole se mi do ruky dostal časopis Co vás zajímá a tam bylo vyobrazeno několik jógových poloh, dobře popsaných, a tak jsem začal cvičit samostatně. A zjistil jsem, že cviky mají na mě velice uklidňující účinek.

Jak to?
Já jsem v podstatě cholerik. A ve škole při zkoušení jsem úplně vibroval. Také jsem se lehce vytočil. A najednou jsem byl klidný.

Často mívám z něčeho strach a v knížce André van Lisbetha jsem se dočetla, že ásana luk by mi s tím mohla pomoci…
Zrovna o této ásaně se v Indii vypráví historka, že přišel maharádža za učitelem jógy. Prý nemá moc času, ale chtěl by cvičit jógu. Učitel mu doporučil právě luk, který v sobě kumuluje hned několik poloh. Pro nás Evropany je ale luk hodně náročná pozice.


Takže jste zjistil, že vám jóga prospívá. Kdy jste se jí ale začal věnovat víc?
Zlomovým okamžikem se stala jedna z našich dovolených. Manželka dostala takový ten ženský pocit, že by měla shodit po dětech nějaké to kilo. Vybrali jsem si tehdy jógový pobyt v Lodhéřovicích. Se vším všudy, včetně vegetariánské stravy. Celý režim odpovídal jógovému přístupu. Tehdy padlo moje rozhodnutí stát se učitelem jógy.

Vy jste profesionálním učitelem jógy?
Nejsem. Myslím, že v tom poslání jógy není. Jóga by se měla učit nezávisle na finančních tocích.

Jóga není jenom cvičení. Je to celá filozofie. To s tím souvisí?
Ano, přesně. Přesto komerce do jógy v dnešní době proniká. Máme tady moderní směry jógy, jako třeba power jóga, a to už je čistý byznis.

Takže jaká byla vaše cesta od zlomového okamžiku k učiteli jógy?
Začal jsem hledat informace a tenkrát jich bylo poskrovnu. Jeden z učitelských kurzů jógy tehdy pořádala Unie jógy, respektive česká asociace Sport pro všechny, a pod nimi jsem si tehdy udělal třetí třídu. Tedy základní cvičitelský kurz.

Co může jóga přinést obyčejným lidem?
Většina lidí v józe hledá řešení svých zdravotních problémů.To je příklad i mé ženy, která po třech dětech měla obrovské problémy s kyčlemi. Z lékařského pohledu tam ale nebyl žádný nález. Začala cvičit pravidelně jógu a po tři čtvrtě roku problémy vymizely a dodnes se nevrátily. Jógové techniky mimo jiné v člověku tlumí negativní emoce, mezi něž patří strach. Například zdravý pes zpravidla nezaútočí na člověka, který se ho nebojí a je v klidu. Méně častým důvodem je právě filozofie, kdy v józe člověk hledá to, co v běžném životě nenachází.

Jak často se člověku stává, že kromě pouhých cviků se mu podaří proniknout i do duchovního světa jógy?
Tam už záleží na tom, kdo ho vede. Ne všichni cvičitelé vyučují jemnější stránky jógy. Je to dáno z části i tím, že se u nás jóga začínala vyučovat v době totalitního režimu, kdy jsme byli omezeni jen na pohybovou část. Ostatní bylo uměle potlačováno a zastíráno. Dodnes vlastně jóga spadá pod sportovní organizace.

Má jóga na člověka blahodárné účinky i když ji „jenom“ cvičí?
Když si vezmeme nejznámější osmistupňový systém jógy, tak tam fyzické cvičení, tedy ásany, představují třetí stupeň. Zároveň se ale uvádí, že každý z těchto stupňů nějak ovlivňuje ty další. Takže i když se budeme věnovat jen jednomu z těchto stupňů, nezávisle na tom rozvíjíme i ty ostatní. Když se někdo začne józe věnovat celým srdcem, tak to přijde samo.

Vy se věnujete józe pro děti. Jaký má vliv na ně? Proč by ji měly začít cvičit?
Je velice přínosná. Je dobré při normální práci s dětmi zařazovat některé jógové techniky. Velice se třeba osvědčilo kombinovat jógové prvky s psychomotorikou. Relaxaci je možné použít po jakémkoli pohybu. Navíc děti, které začnou s jógou v útlém věku, mají daleko větší šanci dostat se daleko dál, než ti, co s ní začali až v dospělosti. Je ale důležité, aby děti ve skupině, se kterými se pracuje, byly na stejné vývojové úrovni.

Co je lepší. Cvičit si sám podle literatury, nebo docházet k odborníkovi?
Nejlepší je to kombinovat. Docházet pravidelně na kurzy a doma si cvičit sami. Samozřejmě lze v omezené míře cvičit podle knih, ale leccos v nich může být poněkud zkresleno. To je způsobeno i tím, že jde o dvojí překlad. Nejdříve do angličtiny a pak teprve do češtiny.

Máte nějakého svého guru?
Ano. Momentálně se učím od doktora Bohlého. Je to lékař, který sem dojíždí dvakrát ročně. Míváme s ním semináře a učí u nás hlavně jógu, která může pomáhat lidem, kteří mají nějaké zdravotní problémy.

Ono se říká, že když se vlastně harmonizuje organismus zevnitř, tak se nastartuje samoléčící proces, takže často dochází k vyléčení jakoby vedlejším efektem.
Přesně tak. Takhle jóga funguje. Ovlivňuje celou bytost se všemi jeho složkami, nejenom fyzické tělo.

Byl jste někdy v Indii, nebo se tam teprve chystáte?
Nebyl. Zatím jsem k tomu ani nedospěl. Nejsem ještě tak daleko, abych měl tu nepřekonatelnou touhu se do Indie vydat.

A co nirvána?
To je spíš pojem z buddhismu ale jestli myslíte vrcholný meditační stav, tak jsou to věci, které se nedají vyvolat nějakým chtěním nebo úsilím, ale přijdou nebo nepřijdou. Když už jsme se dostali do těchto vrcholových sfér, tak poslední tři stupně na škále jsou koncentrace, meditace a samádhí, kdy koncentrace samovolně přechází v meditaci a pokud je meditace úspěšná, tak samovolně přechází v komplentaci tedy samádhí jógové.

Když jsem nedávno dělala rozhovor s písničkářem Pepou Nosem, tak mi řekl, že on už dosáhl osvícení. Vy už jste také tak daleko?
Nenazval bych to osvícením, ale dosáhl jsem určitého poznání, které změnilo můj přístup k životu, k lidem a vůbec ke všemu. Pochopil jsem, že jóga není o tom, hodinu ráno cvičit, ale že by vás měla provázet každou vteřinu vašeho života. Je to filosofie trvalého charakteru.

Vybavuji si , jak v jednom z televizních pořadů vypráví pan doktor Eduard Tomáš o svých zážitcích z koncentračního tábora, jak mu jóga pomohla přežít. Přežít nejen fyzicky ale v podstatě bez šrámů na duši. Je to možné?
Jóga představuje ohromnou sílu. Ale sílu jemného charakteru, takže nikoli na bázi svalů, ale je to síla ducha. Doktor Tomáš byl navíc mystikem, takže tím to bylo ještě umocněné. Jak jsme mluvili o osvícení, tak doktor Tomáš ho dosáhl zcela určitě.

Kdy pomohla tahle síla překonat vaše překážky?
V podstatě trvale. Já když jsem se dal na cestu jógy, tak překážky mi v podstatě začaly z cesty ustupovat. Existuje určitý karmanový zákon, který říká jaké seménko zasejeme, takové sklízíme. Pokud budu konat dobré věci, půjdu dobrou cestou, překážky by měly ustupovat. Jedna velice dobrá učitelka jógy nám to vysvětlila na příkladu prkénka, ve kterém jsou hřebíky a jejich hroty ční ven. A pak je tu druhé prkénko, které má v sobě na každý ten hřebík dírku. A když to prkénko naklopíte vzhůru, to znamená, že půjdete tou dobrou cestou, tak výběžky, které nám mohou ublížit, jsou stále nižší a nižší.

Jsme středoevropané . Co křesťanství a jóga? Dá se to skloubit?
Určitě. Dokonce existuje pojem křesťanská jóga. Já s ní osobně zkušenost nemám, ale znám lidi, kteří se jí zabývají a myslím si, že to není nijak v rozporu. Jóga není náboženství ale filosofie. Lidé, kteří se józe věnují, mohou být jakéhokoli náboženského vyznání. Takže pokud není problém ze strany samotného křesťanství, jóga je pro všechny otevřená.

Vrátím se k tomu prkýnku. Dejme tomu, že obě tyto filosofie mají společné to, že máte konat dobro, že by se mělo jednat podle určitých pravidel. Až na to, že jóga jako by vám dávala větší záruku, že když budete konat dobro, nic hrozného se vám nestane. Co ale zkoušky. Bůh prověřuje, tohle ve filosofii jógy nenajdete?
Ale ano. Já se teď taky vrátím. Ptala jste se na zážitek, kdy mi jóga pomohla překonat nějakou velkou překážku. Pomohla tehdy mé ženě. Jednoho dne se jí něco pohnulo v mysli, byla prostě nepříčetná a šla spáchat sebevraždu. Mě bylo jasné, že fyzicky jí v tom nejsem schopný zabránit, a tak jsem meditoval celou noc. Ráno se žena vrátila naprosto v pořádku a už se k tomu nikdy nevrátila.

Dalo by se to připodobnit k modlení?
V podstatě ano. Dalo by se to tak říci.

Takže má možná křesťanství a jóga mnohem více společného, než se zdálo.
Vrchol je stejně jeden. Ať si vezmeme kterékoli náboženství, všechno je to akorát z jiné strany kopce, ale cíl je pro všechny stejný. A čím je člověk na své cestě dál, tím je to všechno podobnější. Svět je dole barevný a nahoře už je jen univerzální světlo.

Někde jsem četla, že karmicky jdeme stále nahoru. Jak ono to vlastně je?
Je to strašně složité. V podstatě je to tak, že ovoce tak jak jsme zaseli, tak ho sklízíme. Někdy se stane, že ten kdo je už hodně daleko, se dobrovolně vrátí někam na začátek, aby se někteří mohli rychleji posunout dál. Dobrovolně přijme těžké podmínky jenom proto, aby pozvednul ostatní.

To je Ježíš Kristus…
Třeba, ale takových bytostí je víc.