Jižní Čechy mají podle spoluzakladatele společnosti Daniela Habrdy zatím nevyužití potenciál. „Jsou tu krásné lokace, ale doteď tu nefunguje ekosystém, na který jsou filmaři zvyklí, jehož středobodem by byly ateliéry,“ míní Daniel Habrda. Ateliéry jsou podle něj základem velkých filmů. „Velké produkce limitují možnosti našeho kraje. Točit na Šumavu většinou nepojedou, když nejbližší ateliéry jsou v Praze,“ tvrdí. Právě přejezdy mezi místy vyjdou totiž draho. „Hodiny zbytečného přejezdu mezi lokacemi něco stojí, je to čas, který se platí,“ říká.

Firma NuArt si nechala zhotovit návrh a vizualizace projektu. „Základem jsou čtyři haly různých velikostí, kde se bude točit, třeba i více projektů naráz, přilehlé dílny, kanceláře, postprodukce, studio, kde se budou vyrábět kulisy. Dále by tam měla být vodní scéna, otevřený plot, kde se dají stavět středověké vesničky a louka,“ nastiňuje filmař. Minimálně je k takovému projektu potřeba alespoň prostor o rozměrech 200 x 250 metrů.

Pohlednice pro UNICEF v Rudolfově.
V Rudolfově namalovala školačka obrázek, který zná celý svět

Za dobrý nápad tuto myšlenku považuje první náměstek hejtmana, který má v Českých Budějovicích na starosti také kulturu, Juraj Thoma. „Vše, co souvisí s rozvojem kreativity a audiovizuálním uměním, je skvělé,“ myslí si. „Město České Budějovice už dříve filmařům poskytlo exteriéry a interiéry z majetku města. Stáli bychom o to získat pověst filmařsky přívětivého města,“ dodává Juraj Thoma. Poukazuje také na Filmovou akademii Miroslava Ondříčka v Písku (FAMO).

Na filmovou školu také myslí Daniel Habrda, který ji sám absolvoval. Studenti by v jihočeských filmových ateliérech mohli získat praxi a absolventi by měli kde začít. „Regionální filmaři by už neodjížděli pryč,“ má pocit Daniel Habrda.

Na jihu Čech často pracuje režisér Zdeněk Troška. Ten nápad považuje za jistě dobrý. „Kolik filmů se za rok v Jihočeském kraji natočí a které z nich by se mohly natáčet v ateliéru?“ uvažuje ale, jak dalece by byl projekt využitelný. „Dnes se co možná nejvíce točí v reálech, protože i stavba v ateliéru přijde na dost peněz,“ přibližuje praxi a vypráví: „V Praze se točí v nejrůznějších prostorách proměněných na ateliéry - dřívější tovární haly, sokolovny, sklady. Jednak je to blízko k centru dění, herci bydlí doma, doprava na plac je rychlá a celkem levná, mnozí přijedou vlastním autem či na motorce. Převozy herců do vzdálenějších míst natáčení už i dneska představuje finanční zátěž, stejně jako ubytování a podobně.“

Dobrovolní hasiči z Velešína zabodovali v Praze. Zvítězili v soutěži vyprošťování osob z havarovaných vozů v kategorii dobrovolných hasičů.
Hasiči z Velešína dobyli Prahu, vyhráli mistrovství ČR ve vyprošťování

Pozitivní ohlas přišel od náměstka hejtmana pro kulturu Pavla Hrocha. „Věřím, že by se tím zvýšila atraktivita našeho kraje ze strany filmařů, vždyť naše krásná příroda, architektura selského baroka je jedinečným námětem pro pohádky či kriminální seriál,“ říká. Myslí si, že i Archeoskanzen Trocnov, bude po dokončení filmaři vyhledáván. „Již bylo na jihu natočeno několik takových snímků, které měly velkou oblibu u diváků,“ poukazuje a jmenuje pohádku Tajemství staré bambitky 2, ve které poznáte Jindřichův Hradec.

Za ní stojí režisér Ivo Macharáček. Ten sám při jejím vzniku ateliér nevyužil. „To zejména proto, že jsme byli koncepčně rozhodnuti točit v reálech. Nicméně tím nechci říct, že by to byl úplně zbytečný počin. Za určitých okolností si dovedu představit pronájem v ateliéru blízko exteriérových lokací,“ připouští. Otevření filmového ateliéru je podle něj ale složitá záležitost. „Pokud však jde o to přilákat na jih Čech filmaře, jen otevření atelierů je málo. Je potřeba vypracovat širší strategii. Ateliéry by musely nabídnout něco navíc, aby se to jednoduše vyplatilo,“ říká. Také Ivo Macharáček potvrzuje, že centrum filmové výroby je Praha, a to z několika důvodů, převážně ekonomických. Jde prý o pronájem techniky i čas dojezdu na natáčení nebo komfort pro štáb.

Pochodem v chod, Týne!
VIDEO: V Týně bojoval Wehrmacht s Rudou armádou. Podívejte se, kdo zvítězil

Aby jih navštěvovali filmaři lokální i zahraniční, by Daniel Habrda chtěl. Tvorba reklam a filmů by se podle něj místním vyplatila. „Takový počin přitáhne s sebou obecnou poptávku po úplně všem, co film potřebuje. U jeho vzniku se uplatní všechny možné profese a podpoří se řemesla všeho druhu. Potřeba jsou například řidiči, ubytovací služby, catering, truhláři, švadleny. Vzniknou nové nabídky práce,“ objasňuje Daniel Habrda, který doufá v nastartování ekosystému, nových pracovních příležitostí a možnosti pro uplatnění místních firem, hvězdný turismus i zapojení Jihočechů do komparzu.

Odhlučněné haly by se navíc daly využít i pro jiné příležitosti – například pro koncerty.

Daniel Habrda už se poohlíží po pozemku, kde by do budoucna filmové ateliéry vyrostly. „Je potřeba, aby byly blízko infrastruktur, aby tam mohly přijet kamiony, dodávky, aby tam ale nebyly slyšet otřesy z dálnice a hluk,“ líčí potřeby takového projektu Daniel Habrda. Za ideální považuje přilehlé pozemky kolem letiště v Plané.

Martin Kuba, Jiřina Zikmundová a Pavel Hroch.
Udržují lidové tradice. Jiřina Zikmundová a Miroslav Šobr za to dostali cenu

Také již řeší financování. „Máme předjednané developery, které projekt zajímá. Nutné budou aktuální dotace pro kulturní a kreativní průmysl,“ uvažuje Daniel Habra, který ví, že bude potřeba podpora Kraje. Na jednání s ním se právě chystá.