Vzácný střevlík, který je pozůstatkem doby ledové, žije u Loučovic

28. 6. 2020

I ve zdánlivě obyčejném travním porostu se mohou skrývat poklady. Třeba dravý brouk střevlík Ménétriésův, který žije v rašeliništi u Loučovic a je vzácným pozůstatkem doby ledové.

Entomolog Jaroslav Boháč provádí výzkum života vzácného střevlíka v lokalitě u Kapliček.

Kliknutím zvětšíte

Entomolog Jaroslav Boháč provádí výzkum života vzácného střevlíka v lokalitě u Kapliček. | Foto: Pavel Pechoušek

Střevlík Ménétriésův žije pouze u nás a v přilehlých oblastech Rakouska a Německa. Právě nyní v červnu se tento brouk zařazený do červeného seznamu ohrožených druhů vyskytuje nejhojněji. V lokalitě Kapličky u Loučovic ho zkoumá a sleduje entomolog Jaroslav Boháč, jeden z našich nejuznávanějších odborníků na hodnocení a ochranu biodiverzity, krajinnou ekologii a šetrné využívání krajiny.

„Výzkum je důležitý, protože se jedná o endemický druh, který žije výhradně v rašeliništích na Šumavě, v Bavorsku a Rakousku,“ vysvětluje Jaroslav Boháč. „Tedy na území, které je historicky známé jako Silva Gabreta a leží na příhraničním území tří států.“

Jaroslav Boháč monitoruje evropsky významnou lokalitu Rašeliniště Kapličky, které zaujímá zhruba 115 hektarů, už rok. Tamní populaci střevlíka bude sledovat i nadále. Doposud na něho nastražil 172 živochytných pastí. Výsledky svých pozorování a zjištění zpracoval a nyní sepisuje dílčí studii.

Střevlík Ménétriésův se vyskytuje od poloviny dubna, přičemž maximální výskyt lze pozorovat v polovině května a v červnu. Živí se především slimáky a pavouky.

Radíme živnostníkům: Prodej místních zemědělských produktů není věda

„Jsme teprve na začátku,“ říká Jaroslav Boháč. „Naším cílem je srovnat velikost populace nyní a v roce 2011, kdy se zde konal poslední vědecký výzkum.“ Entomolog nyní zkoumá i to, jak a jestli střevlík snáší klimatické změny v posledních letech. Střevlíkovití brouci jsou totiž velmi citlivými bioindikátory vlhkostních poměrů v krajině. Střevlík Ménétriésův je ohrožen řadou faktorů, které působí často ve vzájemném spojení. Mezi nejvážnější z nich patří imisní znečištění. „Imise a následné kyselé deště zdevastovaly řadu severočeských rašelinišť,“ doplnil Pavel Pechoušek, manažer ZO ČSOP ONYX. „To vedlo k jeho velkému ústupu v oblasti Krušných hor. Naproti tomu rašeliniště na Šumavě nebyla imisnímu zatížení vystavena takovou měrou a střevlík zde žije v několika lokalitách.“

„Stejně tak populaci střevlíka ohrožuje likvidace rašelinišť, to znamená odvodnění a meliorace,“ přidal Zdeněk Klimeš, vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje. „Dnes už meliorací výrazně ubylo. A rašeliniště, která zůstala, jsou často součástí zvláště chráněných území.“

V lokalitě Kapličky chce kraj napomoci k uchování vodního režimu v rašelinných lesích. „Problémem je zrychlený odtok vody z rašelinišť,“ vysvětluje Eva Ježková, manažerka projektu CZ-SK South Life.. „Jako protiopatření chceme mimo jiné zablokovat a zasypat odvodňovacích kanály a s pomocí hradítek zamezit odtoku srážkové vody. Pak se v lokalitě obnoví přirozený vodní režim.“

Výzkum na Kapličkách je součástí evropského projektu, který řeší Jihočeský kraj v rámci unikátního evropského grantu CZ-SK SOUTH LIFE. Ten se zaměřuje na zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 v Jihočeském kraji a na jižním Slovensku. Vedle střevlíka sem patří i páchník hnědý, který žije v dutinách starých stromů a živí se rozpadajícím se dřevem a kriticky ohrožená rostlina šumavských luk – hořeček mnohotvarý český.