Na podzim roku 1942 byl nacisty z Mladovožicka vypraven transport s 99 místními Židy do Terezína.
„Z cesty se nikdo nevrátil. O měsíc a půl později následovaly dva transporty přímo z Tábora. Třináctého listopadu nuceně odjelo 651 Židů, šestnáctého potom 618. Vrátilo se něco kolem třiceti lidí,“ informoval Miloslav Janík, pro něhož se místní válečná historie stala koníčkem.
„Jediné vzpomínky na sezimovoústecké Židy uchovával můj soused Jiří Majzl, který ale v roce 1999 zemřel. V kronikách zmínky nikde nenajdete. Psalo se, že na Sezimáku nejsou. Začal jsem se po tom pídit,“ vysvětlil Janík. jak zjistil, že v Sezimově Ústí bydlela asi stovka Židů. Ti byli soustředěni do malého ghetta před dnešním areálem střední školy a vykonávali nádenické práce. „Odjeli s táborskými transporty. Vzpomínkou je třeba nástupiště na sezimoústeckém nádraží,“ dodal Janík.