Od Tábora až k nám… Tak nazvala svou výstavu obrazů zachycující krajinu jižních Čech jejich autorka Hana Krčmová. V galerii Vodárenská věž výstava již třetího září skončila, ale teprve sedmého, o čtyři dny později ji završilo předání výtěžku vedení Gymnázia Pierra de Coubertina.
"Výstava byla rozšířením úspěšné akce především pro mé táborské "spolužáky", kteří nestihli loňskou výstavu v Sezimově Ústí. Výtěžek tentokrát šel do naší táborské domovské školy, a sice na podporu aktivit výtvarné výchovy Gymnázia Pierra de Coubertina," upřesnila návrhářka a výtvarnice Hana Krčmová.

A jak táborská škola souvisí s vaším malováním?
Myšlenka věnovat výtěžek ze srpnové výstavy obrazů v táborské galerii Vodárenská věž byla sice moje, ale bez pomoci mých báječných spolužáků, mé velké rodiny, by se asi nezrealizovala. Jen díky jejich pochopení mohli studenti z 1. C obdržet finanční dar ve výši deset tisíc korun jako příspěvek od nás, absolventů téže školy v letech 1968-72, a to na podporu výtvarné výchovy.

Co byste studentům vzkázala?
Přeju jim, aby se studium na táborském gymnáziu stalo tím správným prvním krokem jejich dalšího zajímavého a skvělého života. Aby je na této cestě provázelo výtvarné umění a aby se stalo pro jejich život nezbytnou potřebou, díky které se jim podaří nahlédnout do různých kouzelných zákoutí, která rozšíří jejich obzory o další vědomosti. Jan Werich to řekl dokonale: Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhnete záclony a zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze. Jenomže je to vaše chyba, pane, že chcete žít potmě…“ Myslím si, že všechno souvisí se vším a je dobré dětem ukázat, že vzájemně si pomáhat je prostě normální. I získávání znalostí a dovedností je důležité, ale stejně důležité je vytváření sociálních kontaktů, což může dít ve škole i ve volnočasových aktivitách. Dají jim příležitost se nejen leccos dozvědět, naučit, ale také se seznámit s přáteli, kteří mohou někdy i pomoci. Takže přátelství jsou podle mně pro život stejně potřebná, jako znalosti.