Nepříjemně kolísavé počasí letošního července přináší zdravotní problémy. Nejvíce lidem ve větších městech. Výjimkou tak nejsou ani výjezdy záchranky k lidem, kteří vlivem vedra kolabují.

Potkalo to například minulý týden rovnou při promocích vysokoškoláků na Hluboké mladou ženu.

„Nejohroženější skupinou jsou kardiaci. Na ně nepůsobí jen výkyvy teploty, ale i tlaku a vlhkosti. To je pro jejich oběhový systém velká zátěž,“ varuje lékař českobudějovické záchranky Jan Sedlák.
Důchodci a řidiči

Další, kdo zejména ve vysokých teplotách strádají, jsou starší lidé a také řidiči.

„Důchodci a starší lidé obecně netrpí pocitem žízně a proto mají nižší příjem tekutin, než je pro organismus nutné. Navíc se hodně starších lidí zbytečně moc obléká, většinou ze strachu, aby nenastydli. Řidiči v autech bez klimatizace jsou zase vystavení často velmi vysokým teplotám. Chvátají domů a proto i jejich příjem tekutin bývá nižší, “ dodal lékař.

Prudké změny teploty, tlaku a vlhkosti jsou problémem i pro psychicky labilní jedince.

„Takoví lidé jsou citliví na změny hodnot oproti normálu a může to pro ně být šok,“ vysvětlil Sedlák.
Dehydratace

Nejčastější reakcí těla na vysoké teploty je dehydratace. Člověku se naruší vnitřní tělesná rovnováha, což způsobuje to snížený obsah vody v těle.

Normálně množství tělesné vody se pohybuje mezi 60 a 70 procenty tělesné hmotnosti. Deficit zhruba dvou litrů může vyvolat pokles tlaku nebo závratě.

„Při začátcích dehydratace cítí člověk žízeň. Pocit žízně ale po chvíli přestává. Jinak se dehydratace tak jednoznačně neprojevuje. Je proto třeba pít i bez pocitu žízně, obzvláště to platí pro starší lidi,“ doporučil Sedlák.

Každý se proti nepříznivým vlivům vysokých teplot nebo jejich výkyvům může bránit, hlavně zvýšeným příjmem tekutin.

„Ve vedrech, která teď panují jsem obzvlášť opatrný. Vypiju každý den alespoň dva a půl litru vody a přes poledne vůbec nechodím ven. V největším horku zůstávám doma. Někdy si přes den dám i vlažnou sprchu,“ svěřil se dvaasedmdesátiletý důchodce ze Zlivi Milan Podlešák.

Přestože vedra jsou pro organismus velkým nebezpečím, zdá se, že pomáhá osvěta a že se lidé naučili potížím předcházet.

„Letos máme paradoxně méně výjezdů, než v minulém roce, přesto jsme ale zaznamenali nárůst výjezdů asi o deset procent oproti jiným ročním obdobím,“ uzavřel bilanci zdravotnické záchranné služby Sedlák.

Tadeáš Nový