Systém dřevěná výpusti Jordánu, kterou archeologové objevili loni v létě, je zástupcem jihočeských objevů v souboji o prestižní titul, který uděluje Národní památkový ústav (NPÚ). Jak uvedla Eva Neprašová, smyslem je  vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví.

"Nejstarší části dřevěných konstrukcí obou spodních výpustí jsou dendrochronologicky datovány do konce 15. století. Nález nadregionálního významu přináší zásadní informace o technickém řešení regulace vodního režimu v umělých vodních nádržích v pozdním středověku," zdůvodnila Eva Neprašová výběr táborského nálezu. 

Jordán je unikátní svou funkcí, tehdejší obyvatelé města ho na konci 15. století vybudovali jako zásobárnu užitkové vody. Jde o nejstarší umělou vodní nádrž u nás, která předběhla téměř o půl století dobu, kdy se začaly zakládat rybníky. Výjimečný je technickým řešením dopravy vody do města, která se do městských kašen dostávala přes štolu v hrázi a vodárnu pod hradbami. Nádrž vznikla přehrazením Tismenického potoka a voda na své cestě musela překonat až třicetimetrové převýšení terénu mezi hladinou a městskými hradbami.

Úctyhodná stavba táborských občanů

Hráz postavili  230 metrů  dlouhou, až 20 metrů vysokou a s šíří paty téměř 60 metrů, v níž byly zřízeny horní i dolní propusti, které odváděly spodní vodu do potoka a přiváděly horní vodu do staré vodárny.  Z kamenné vodárenské věže, která byla postavena v hradbách a nejpozději od roku 1508 byla v provozu, byla voda rozváděna do sedmi kašen k využití  soukromníků, řemeslníků, podnikatelů i pro obecní potřeby, například pro hašení požárů. 

Celý systém byl pro město natolik významný, že byl udržován v provozuschopném stavu až do 19. století. V roce 1830 byl Jordán za účelem lovu ryb naposledy zcela vypuštěn, ale ještě v následujících několika etapách byla hráz upravována - v roce 1929. Pak ale informace o rozmístění výpustí vymizely a ani v písemných pramenech se kromě obecného konstatování, že existují,  téměř žádná fakta nedochovala. Znovu ho objevil až tým archeologů z Husitského mueza pod vedením Rudolfa Krajíce.

O výsledky archeologického výzkumu Jordánu projevilo zájem několik organizací, které chtějí využít poznatků pro vybudování trvalé expozice s pracovním názvem Voda v Táboře. „Přestože část z nálezů musela z technických a bezpečnostních důvodů zůstat po příslušné archeologické dokumentaci na místě, máme k dispozici reprezentativní vzorky stavebních částí, které budou po příslušném konzervačním ošetření k dispozici pro expoziční a další vědecké i didaktické účely," upřesňuje docent Rudolf Krajíc.

O vítězství v celorepublikovém kole se v této kategorii uchází také objev středověkých nástěnných maleb v kostele sv. Havla v Kuřívodech na Liberecku a archeologický odkryv duchovně vzdělávacího centra jednoty bratrské v Přerově na Olomoucku. Jihočeský kraj má kromě historických výpustí  Jordánu nominovanou i publikaci Romana Lavičky Pozdně gotické kostely na rožmberském panství, ta je však zařazena do kategorie Prezentace hodnot. 

Kdo si tituly odnese, rozhodne  v průběhu léta komise sestavená z členů vědecké rady NPÚ, ICOMOS (International council on Monuments and Sites) a dalších spolupracujících institucí. Členové komise vypracují posudky na jednotlivé vítěze krajských kol a na společném zasedání za předsednictví generální ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové informace vyhodnotí a navrhnou vítěze.

„Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro Futuro je pro nás příležitostí podpořit vlastníky a další, kteří se v péči o kulturní dědictví angažují. Rádi bychom tímto způsobem ocenili všechny, kteří vnímají památky a jejich kulturní potenciál jako nezpochybnitelnou hodnotu, uvědomují si význam kulturního dědictví pro naši identitu a prostředí života a přistupují zodpovědně k jeho zachování. Věříme, že ocenění bude podnětem k hlubšímu zájmu veřejnosti o podstatu a principy památkové péče a inspirací pro další pozitivní kroky v této oblasti," vysvětlila Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Cenu v podobě diplomu a pamětní plakety Naďa Goryczková u příležitosti Dnů evropského kulturního dědictví v září.