Z Tábora se do malé obce včetně jejích částí Hlasívka, Temešváru, Rašovic a Výlevu u Mladé Vožice dostanete doslova za pár minut. Zvlášť, když se tam vydáte „zadem“ přes Podolí, a ne na Mladou Vožici. Každého řidiče překvapí krásný asfaltový koberec bez záplat a děr.
Přímo ve vesnici si dokonce silnici nechali udělat za vlastní peníze, i když není jejich. Jinak by se nestačili projíždějící vyhýbat výmolům. V dnešní době je téměř zázrak neobávat se zničení auta.

Na návsi „svítí“ do všech stran nově opravený kostel. Ten ale dal zabrat. Při loňské probíhající rekonstrukci se čirou náhodou přišlo na to, že se v krovu zabydlela houba dřevomorka a poškodila krov.
Kdyby zůstala i nadále skryta, strop by po nějaké době nevydržel a propadl by se. Rekonstrukce se tím pádem protáhla až do letošního roku. Hlavně chyběly peníze.

Původní oprava měla stát něco málo přes milion s tím, že SZIF přispěl devadesátiprocentní dotací. Oprava krovu si vyžádala navýšení o dalších 830 tisíc. Druhou částku se podařilo dát dohromady díky příslibu grantu na obnovu nemovitých památek Jihočeského kraje ve výši 300 tisíc korun, 200 tisíc poskytlo ministerstvo kultury a samotná obec Hlasivo přispěla celkovou částkou 220 tisíc. Navíc se farní rada vydala mezi domy a ve veřejné sbírce po okolních obcích vybrala kolem 100 tisíc korun. Zbývající částka byla pokryta z přesunu evropských peněz, původně určených na elektropohon zvonění.
Kdo všechno přispěl? Téměř každý. I František Eliáš.

„Dal jsem tisícovku. Vždyť tady bydlím. Dali i ti, co tady nebydlí, ale jezdí na nedaleký hřbitov,“ zdůvodnil logicky příspěvek svůj i ostatních. Nechtěl by se dívat na zavřený a chátrající kostel.

Horší je to s pohledem na téměř rok zavřenou prodejnu Jednoty, kterou v Hlasivě postavili svépomocí v akci „Z“ . Ale i to by se mělo v dohledné době změnit. Po letech, když odtud Jednota odešla, obec obchod odkoupila. Prodej pokračoval díky soukromníkovi. Ale i ten skončil a prodejna zůstala prázdná.

„Teď je v plánu Jednotu nechat mladým,“ zmínil záměr obce Eliáš.
Poslední zastupitelstvo obce na podnět žádosti s třiadvaceti podpisy se rozhodlo podpořit žádost objekt využít jako sportovní zázemí mládeže a přispět několikatisícovou částkou na částečný nákup vybavení.

Dřívější prodejnu, která schází těm nejstarším starousedlíkům, donedávna suplovala pojízdná prodejna.
„Ta sem ale od minulého úterý přestala jezdit. Její majitel, pan Písařík z Mladé Vožice, odešel do důchodu,“ zmínil poslední nemilou novinu hlasivský František Musil, který v současné době pracuje pro obec.
„Dostal jsem totiž bez měsíce po třiceti devíti letech padáka z vožické tesly. Následoval pracák a odtud jsem měl možnost nastoupit na veřejně prospěšné práce pro obec,“ popisuje nedávný zvrat ve svém životě.
Od začátku května se společně s dalším zaměstancem obce Michalem Šichem stará o zeleň, v lese sázeli stromky a pomáhají i při opravě střechy na bývalé škole.

Budoucí důchodce s dojížděním za nákupy problém nemá, ale těm starým babičkám, které s ním chodily do pojízdné prodejny nakupovat, už zdraví tolik neslouží. Budou se muset obrátit na příbuzné či sousedy, aby jim to nejnutnější dovezli. Stejně těměř všichni musí za prací dojíždět a tím pádem si nakoupí ve Vožici či v Táboře.

Dospělí dojíždějí za prací, děti do školy. Ti nejmenší dávají přednost Vožici, popřípadě Táboru nebo Chotovinám.
Hlasivská škola vzhledem k úbytku dětí již svému účelu neslouží už nějakou tu desítku let.
„Já jsem tam ještě chodil asi do čtvrté třídy, ale mé, dnes již dospělé děti už dojížděly. Bývalou školu, posléze knihovnu se nám podařilo s pomocí dotace přestavět na byty,“ pochlubil se místostarosta Jiří Šich.

Bydlení zde po velké rekonstrukci našly tři rodiny odjinud a jedna místní, která přestěhováním získala větší byt.
Na tak malou obec, jakou Hlasivo včetně jeho částí je, se veškeré investiční akce odehrávají bez úvěrů. Taková je strategie. Se společnými penězi tady umí hospodařit. Možná i to je důvod, proč místní Marie Kášková, František Eliáš, František Musil i Michal a Jiří Šich by v současném vedení obce změny nedělali.

Podle nich je současný starosta tím jediným, koho si i nadále představují ve vedení. Starosta se mu říká proto, že se má starat a současný starosta se podle nich opravdu stará.

Chová se jako dobrý hospodář. Spolu ze zastupitelstvem se nepouští do žádných akcí, na které nejsou v obecní kase peníze.
„Tak by to mělo být. Není tak těžké si peníze půjčit, ale co když se stane něco, čím vznikne problém půjčené peníze splácet,“ vysvětlil strategii Jiří Šich.
A co na to Miroslav Krch? Na desetičlenné volební kandidátce je i jeho jméno. Do vedení obce nastoupil jako zástupce starosty v roce 1994 a od roku 2006 starostuje. Není divu, že za ty roky by si už rád odpočinul. Je spokojený, že se obci daří. Od roku 1992, kdy se odtrhla od Mladé Vožice, je vidět kus práce.

„Do 20. září musíme mít dodělanou střechu včetně komínů na bývalé škole. Do poloviny října ještě v místní části Hlasívko dojde na komunikaci a zeleň včetně opravy autobusové zastávky. A v dohledné době bychom chtěli ještě zabezpečit napojení zhruba čtvrtiny obce na čističku,“ sype jako z rukávu následující akce starosta s tím, že obec ještě nyní spolupracuje s Aloisem Sassmannem na rozšíření historie obce o místní rody podle usedlostí od 16. až 17. století do 20. století.

Historie - Hlasivo je poprvé písemně připomínáno již v roce 1315. Zdejších osm kmecích dvorů tehdy držela jistá Dobronyha či Dobroně z Kamberka. O Rašovicích jsou první zprávy ze 14.století. Nejstarší známý držitel je Otík Škopek z Rašovic, jehož vdova Perchta měla na ¾ dvoru v Rašovicích 14 kop grošů věna, což spadlo na krále. V současné době V Hlasivě a jeho částech žije 166 obyvatel.
Rozvoj obce - Od roku 2006 se podařilo částečně zpracovat historii obce.V posledních letech se každý rok daří opravit část místních komunikací. Vesměs i díky dotacím. Novou silnici mají v Rašovicích, Výlevech, v současné době se řeší Hlasívko a jako poslední snad přijde na řadu i Temešvár. V roce 2009 obec zakoupila lesnickou techniku– traktor s radlicí, podařilo se jí opravit sakrální stavby v Rašovicích a Temešváru. V letech 2009 až 2010 obec koupila zahradnickou techniku na údržbu zeleně. Ve stejný letech se podařila nákládná rekonstrukce místního kostela Narození Pany Marie. V současné době probíhá pokládka telefonních a elektrických kabelů do země, což povede k vylepšení estetického vzhledu obce.