Pouze šest volných míst nabízí šest domovů pro seniory na Táborsku. Do některých z nich se čeká na umístění podle potřebnosti i několik let. Kraj počítá s výstavbou například v Bechyni, ale hlavně chce podpořit terénní pečovatelské služby.
„Zadali jsme zpracování studie, která má zjistit, jak si v rámci kraje s domovy pro seniory stojíme. Podle ní a dalších skutečností se bude tvořit další koncepce,“ uvedl vedoucí odboru sociálních věcí krajského úřadu Jihočeského kraje Petr Studenovský. Podotkl však, že údaje mohou být zavádějící.
„Vezmu–li počty žádostí o umístění v jednotlivých domovech, nemohu je vnímat absolutně. Mnoho lidí si žádá dopředu, jiní mohou žádat na více místech najednou a po umístění může jeho jméno stále figurovat na seznamu čekatelů v dalších domovech,“ říká Studenovský.
Táborsko patří společně s Píseckem a Strakonickem k okresům s největším podílem obyvatel nad 65 let. Situace s nedostatkem míst se tedy bude spíše zhoršovat. „Táborsko na tom ale není zrovna špatně. „Počet stávajících domovů je v kraji rozložen nerovnoměrně. Celkový počet domovů je však jedna věc, ale otázkou zůstává, zda standard ubytování odpovídá požadavkům kladeným na tento druh sociální služby,“ naznačil Studenovský a dodal, že některé stávající objekty čeká rekonstrukce a do budoucna nelze vyloučit i výstavbu nových domovů pro seniory v rámci kraje. „Mluví se například o Bechyni. Upředňostňovat bychom však chtěli hlavně terénní pečovatelské služby. Lidé by měli co nejdéle zůstávat v domácím prostředí a do seniordomů odcházet až v krajních případech,“ nastínil Studenovský.
Situaci by přitom mohla pomoci řešit i soukromá zařízení. „Vstup soukromého sektoru bychom vítali,“ tvrdí místostarostka Tábora Zuzana Pečmanová. Přestože si jsou na městě vědomi přetlaku v táborském seniordomě, ke stavbě nového se Tábor nechystá. „Mám informace, že Mane Holding se zajímá o podmínky výstavby domova v areálu kasáren. Bude–li to souhlasit s územním plánem, nevidím důvod se tomu bránit,“ uvedla Pečmanová.

Kateřina Nimrichtrová

…Jaká je situace v jednotlivých domovech na Táborsku?


Na Táborsku je šest domovů pro seniory, sedmý o 120 lůžkách by měl vyrůst v Sezimově Ústí. Pouze jeden z nich má ale volná místa a ubytuje zájemce ihned. Zbylé jsou zavaleny stovkami žádostí. Průměrná čekací lhůta na umístění do zařízení se pohybuje v rozmezí až několika let.
Všechny domovy se víceméně zaměřují na stejnou klientelu. Jde většinou o osoby se sníženou soběstačností zejména kvůli věku či chronickému onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc druhé osoby. Cílovou skupinou jsou tedy senioři a osoby zdravotně a tělesně postižené.
Domovy mají vesměs podobné i podmínky přijetí do péče. Zájemce o u místění do domova nebo jeho zástupce vyplní žádost, přidá k ní vyjádření lékaře a většinou čeká, až na něj přijde řada.

TÁBOR – G-centrum
G – centrum v současné době eviduje 900 žádostí o zařazení do domova, z nich je aktuálních 150. Ostatní jsou podané na dobu neurčitou, do budoucna.
„Průměrně třicet čekatelů je ubytováno do jednoho roku. Máme vypracovaný bonifikační systém, a tak jsou čekací lhůty různé. Pohybují se kolem šesti let, nejkratší doba je šest až dvanáct měsíců. Zvýhodnění jsou obyvatelé Tábora, lidé starší 80 let nebo lidé, kteří využívají pečovatelskou službu. Pro ty, kteří potřebují ubytovat neodkladně, máme odlehčovací službu. Jedná se o deset lůžek, kam může být žadatel umístěn během dvou měsíců na dobu až tří měsíců. Klienty tam umísťujeme ve dvou případech, a to když se jim prudce zhorší zdravotní stav nebo jsou-li v dlouhodobé péči rodiny, která například chce jet na dovolenou či se nemůže ze zdravotních důvodů dál o osobu starat,“ řekl ředitel táborského G-centra Jiří Horecký-
G-centrum disponuje 142 lůžky pro trvalý pobyt. Ceny pobytu se pohybují mezi 6 800 až 8000 korunami za měsíc. Průměrný důchod je v současnosti 9100 korun, od srpna by se měl zvýšit na 9500 korun. Po zaplacení poplatku za ubytování musí seniorovi zůstat 15 procent důchodu.
„Když má někdo důchod 4000 korun a nezbývá mu nic, domov to za něj doplácí. To, jestliže je něčí důchod ještě nižší, řeším nyní s ministerstvem práce a sociálních věcí,“ podotkl J. Horecký, který je zároveň prezidentem Asociace poskytovatelů sociálních služeb a členem Komise pro rozvoz sociálních služeb ministerstva práce a sociálních služeb.
Vstupní náklady, které senior musí absolvovat, než ho do domova přijmou, se pohybují kolem tisíce korun. Stejně jako většina domovů pro seniory, má i G-centrum vlastního lékaře, který za klienty několikrát týdně dochází. Senioři si však mohou nechat svého obvodního lékaře. Podle Horeckého však nemohou spoléhat na to, že za nimi bude cestovat, protože pojišťovna tyto cesty doktorům nezaplatí a času mají většinou také málo. G-centrum letos od státu dostalo dotaci ve výši šesti milionů korun na rok, to pokryje 22 procent nákladů a podle ředitele je to částka dostačující. Upozornil však, že existují domy pro seniory, kde jejich dotace všechny náklady nepokryjí.

Budislav
Podstav hlásí Domov pro seniory Budislav, který má ještě pobočku v nedalekých Tučapech. Oba objekty, bývalé zámečky, mají dohromady kapacitu 115 lůžek. Šest míst je v současnosti volných.
„Teď zájemce ubytujeme do 48 hodin. Jen musí splnit stanovené podmínky. Nemůžeme například přijmout duševně nemocné či lidi s Alzheimerovou chorobou, můžeme vzít ale lidi tělesně postižené. Nyní evidujeme 85 žádostí, ale ty jsou podané do budoucna. Hodně lidí jich dává do více domovů a pak si vybírají, někteří podávají žádost pro jistotu, kdyby se jim něco stalo. Žádný případ ale není aktuální a bojím se, že se situace přes červen nezmění. Když máme výjimečně plno, čekací lhůta na ubytování je kolem dvou až tří měsíců,“ uvedl ředitel domova Jiří Eibl a vysvětlil, že jarní podstav je u nich každoroční záležitostí. Prý v tomto období umírá nejvíce lidí. Dalšími důvody, proč je v budislavském domově pro seniory na jaře prázdněji, je cena ubytování – asi 7000 korun měsíčně. Přitom lidem s menším důchodem domov tuto částku dotuje. Některým seniorům ale také nevyhovují vícelůžkové pokoje a to, že objekty domova sídlí v menších obcích.
Domov pro seniory Budislav dostal letos od státu dotaci ve výši 10,5 milionů korun, ta půjde většinou na platy zaměstnanců. Peníze od zdravotních pojišťoven připějí na vybavení a péči, vybrané částky od seniorů jdou na stravu, praní, dovoz léků nebo na kulturní vyžití. Podle Eibla peníze stačí a prozradil, že v létě dostane budova v Tučapech nový kabát.

Soběslav
Žádná volná místa a 338 žádostí o ubytování, tak vypadá situace v soběslavském Domově pro seniory.
„Naše kapacita je 78 lidí, a tak bychom byli rádi, kdyby se dům rozšířil. Deset lidí z 338 žadatelů máme v současnosti vytipovaných jako vhodné kandidáty. Ihned brát ale nikoho nemůžeme,“ nastínil ředitel DPS Soběslav Kamil Modl.
Průměrná čekací doba se tak v současnosti vyšplhala až k hrůzně vypadajícímu číslu 13 let. Cena za ubytování v tomto zařízení se pohybuje mezi zhruba 7200 až 7900 korunami měsíčně, podle počtu lůžek na pokoji.
Ředitel K. Modl je spokojený s výší dotace: „Od státu jsme letos na dům dostali 5 805 000 korun. Tedy to, o co jsme žádali. Dotace na pečovatelskou službu byla letos nižší. Žádali jsme o 1 200 000 a dostali 900 000 korun.“

Veselí nad Lužnicí
Veselský domov pro seniory má kapacitu 64 lůžek. Žádné místo není volné a počet žadatelů je 200. „Čekací doba je různá, přijímáme dle urgentního zdravotního stavu. Je-li někdo propouštěn z nemocnice, rodina pečovat nemůže a terénní služby nejsou vzhledem ke zdravotnímu stavu dostačující, je vyhověno takovému žadateli před ostatními. Nepřijímáme žadatele, kterým zdravotní stav umožňuje žít v jejich přirozeném domově nebo například v domě s pečovatelskou službou. Okamžitě někoho ubytovat není v současnosti možné,“ řekl ředitel DPS Veselí nad Lužnicí Jan Vavříček. Platby za pobyt se pohybují kolem 7000 korun měsíčně.
Ve Veselí nad Lužnicí mají senioři ještě jednu šanci na ubytování. Nabízí ji Dům klidného stáří sv. Františka pod Diecézní charitou České Budějovice s 33 lůžky. Nyní je evidováno 29 žádostí o ubytování, dvanáct čekatelů a během roku by se měli dočkat čtyři z nich. Čekací lhůta je zhruba tři až pět let. Senioři tam platí za pobyt v bytových jednotkách 5133 korun měsíčně.
„Jsme nezisková organizace a letos jsme dostali dotaci, jež nám pokryje 43 procent nákladů. Dostačující to není, větší nájem ale po seniorech chtít nemůžeme. Už teď toho díky novému zdravotnickému systému platí víc než dost a 15 procent z důchodu jim musí ze zákona zbýt. Tipuji, že třetina lidí žije na doraz a odepřeli si už takové věci jako zakoupení denního tisku. Přitom vydělat si nemají kde, protože například tady ve Veselí práce není dostatek,“ poznamenal ředitel domu chráněného bydlení Jaromír Pflanzer.

Chýnov
Domov pro seniory v Chýnově je jediným zařízením v regionu, které navíc poskytuje bydlení lidem s Alzheimerovou chorobou. Pro ně je určeno 36 míst z celkových 77 lůžek. Domov je nyní plně obsazen. Žádost o ubytování má podáno 200 seniorů.
„Vytipované čekatele nemáme. Když se uvolní místo, je směrodatná pozice v pořadníku a naléhavost. Ročně zde dožije asi 30 lidí, z hlediska matematiky je tedy průměrná čekací doba zhruba 7 let. Ministerstvo práce a sociálních věcí nám přispívá, ale nestačí to. Stát zapomíná, že musíme zaplatit odborníky. Lidé k nám dávají po dětech to nejcennější – rodiče. Ošetřovatelé, kteří se tu o klienty starají, by si zasloužili lepší ohodnocení,“ sdělila ředitelka Adriana Krákorová. Chýnovský domov se však v listopadu dočká zvětšení. Po přístavbě ubytovacího pavilónu a stavebních úpravách stávajícího objektu se jejich počet navýší o 18 jednolůžkových pokojů a 9 dvojlůžkových. Všechny budou mít vlastní příslušenství. Deset stávajících pokojů bude upraveno na dvojlůžkové. Více než nárůst míst se ale podle ředitelky zlepší životní podmínky.

Bechyně
O nic lépe na tom není ani Domov pro seniory v Bechyni. Kapacitu 65 míst má naplněnou. Přitom na volné místo čeká 20 aktuálních čekatelů z 50 žadatelů. Průměrně se na umístění čeká několik měsíců až rok, opět záleží, nakolik je stav klienta urgentní. Dotace ministersva práce a sociálních věcí pro bechyňské zařízení je letos 6 900 000 korun a podle ředitelky Alena Sakařové je přiměřená. Pokryje třetinu nákladů, zbytek uhradí pojišťovny a poplatky od klientů. Ty se jako téměř všude pohybují kolem 7000 korun za měsíc.

Sezimovo Ústí má 32 procent lidí v důchodovém věku a už nám tu leží 300 žádostí na umístění do budoucího domova pro seniory. Je ale samozřejmé, že nemůžeme dát všechny peníze města na stavbu této instituce. Během letošního roku bude radnice pro stavbu domova hledat peníze.


David Peltán