Důstojník Luftwaffe je mrtev, velení přebírá jednotka SS. V Žíšově a okolí se v sobotu bojovalo, a to hned na třech frontách. Zatímco první dvě řeže nesly všechny prvky recese, ze třetí bitvy dýchala historie.
V 11 hodin se do sebe pustila žíšovská domobrana pod vedením starosty Dušana Hudlíka a členové Sportovně – střeleckého klubu. „Nejdříve nás zkusili uplatit zbrusu novým radarem. My se ale nenechali a po lítém boji jsme byli osvobozeni,“ snaží se absurdní válečnou situaci objasnit starosta. Vše skončilo smírem a polní mší falešného faráře, který požehnal zbraním obou vojsk. Ta spojila své síly a krátce po hodokvasu v podobě vojenského guláše se vydala směrem k veselské radnici.
Tady už na ně čekal starosta Jaromír Novák se svými tajnými zbraněmi. „Vyzvali jsme všechny spoluobčany, aby přišli pomoci a vzali s sebou vše, čím se dá házet po nepříteli,“ líčí strategii Novák. Veselské obraně nechyběli ani hasiči stříkající podivnou hnědou pěnu, ani Veřejná bezpečnost ve své tradiční oranžovo–bílé stopětadvacítce, vyzývající občany, aby se rozešli. Žíšovští přesto odpor zdolali a starostu Veselí „osvobodili“.
Potud recese. Ve tři hodiny odpoledne došlo na hlavní bod programu. „Osvobození Žíšova pořádáme už poosmé, ale s kluby vojenské historie jsme to zkusili poprvé loni,“ upřesnil Hudlík. Kompletně vymyšlený scénář inscenované bitvy se mohl udát na kterémkoli místě naší republiky při osvobozování od nacistů.
Malá vyčerpaná skupinka Wehrmachtu, konkrétně německé Luftwaffe, se zastavila v Žíšově, aby se vzdala americké armádě. Velitel jednotky odjíždí jeepem dohodnout podmínky vzetí do zajetí, když obec poctí svou návštěvou elitní jednotky SS. Ty se samozřejmě nikomu vydávat v plen nehodlají, zastřelí zbývajícího důstojníka Luftwaffe a ostatní přinutí připravit se k boji. V patách esesáků je totiž Rudá armáda. V Žíšově dochází k první velké přestřelce, kdy Rusové dostanou na frak. Z pohledu Němců je po boji, když za zvuku reprodukovaného Glenna Millera vjíždí na náves americká jednotka. Ta podle scénáře vítězí.
V bojích přišlo o život mnoho vojáků na všech stranách. Vzhledem k tomu, že se ale střílelo slepými náboji, po bitvě se všichni oklepali a odešli se posilnit do místní hospůdky.
„Slibuji, že příště vyhrají Rusové,“ zapřísahal se žíšovský starosta a pozval všechny přítomné na večerní zábavu i na prohlídku dobových vojenských táborů v blízkosti obce.