Firma, patřící obcím, má z této částky už na investice a opravy uzavřeny zakázky za zhruba 30 milionů. Podle ředitele a předsedy představenstva JVS Antonína Prince dalších 27 milionů dojedná během prvního pololetí, zbytek pak ve druhé polovině roku.

„Údržba a obnova přes 550 kilometrů vodárenské soustavy, vybudované bezmála před půlstoletím, není levná. Pro její bezpečný provoz je však naprosto zásadní a nezbytná. A vlastně nikdy nekončí, protože jde opravdu o rozsáhlý majetek s řadou vodojemů, čerpacích stanic a stovkami kilometrů potrubí,“ sdělil Antonín Princ.

Největší investice roku se koncentrují na Táborsko, které je stoprocentním odběratelem vody ze soustavy.

V prvním pololetí skončí komplikovaná rekonstrukce vodojemu Svatá Anna, zahájená na podzim 2018, a začne další etapa úprav vodovodu Zlukov – Svatá Anna v úseku Soběslav – Doubí. Při ní se potrubí z azbestocementu, instalované koncem 60. let, vyvložkuje plastovým polyetylenem. To jeho životnost prodlouží o 20 až 30 let.

Podle mediálního zástupce JVS Zdeňka Zuntycha patří mezi další priority stavba nové části výtlačného řadu u Libějovic a rekonstrukce technologie čerpací stanice Hosín, přes níž na Táborsko a částečně Jindřichohradecko ročně proteče více než 4,5 milionů m3 pitné vody.

ZMODERNIZUJÍ DISPEČINK

„Součástí investičního plánu JVS je i projektová příprava více než padesátky staveb pro další období. Mimo jiné bude nutné zmodernizovat dispečink v úpravně vody Plav, odkud se řídí celá vodárenská soustava,“ uvedl Zdeněk Zuntych.

Půjde o výměnu řídicích systémů, včetně dálkových přenosů, a rozvaděčů. „Nejpozději do roku 2021 se musí provést rovněž revize podzemní kilometrové štoly ve Straňanech, přivádějící surovou vodu z římovské přehrady do plavské úpravny. A to mimo jiné znamená na několik dní štolu zcela odstavit a upravovat vodu z náhradních zdrojů ve Vidově,“ doplnil.

Mezi projekty, na nichž dlouhodobě pracují už od roku 2014, je také obnova sedmikilometrového přivaděče surové vody z přehrady Římov do úpravny vody Plav za více než čtvrt miliardy korun.

Stavba má už na všechny tři etapy platné územní rozhodnutí a dokončují se dokumentace pro stavební povolení. Zatímco na druhou etapu portál Plav – úpravna vody má již JVS souhlas vlastníků pozemků, u zbylých dvou etap se to ještě zcela nepodařilo. Novela zákona o výstavbě veřejně prospěšných liniových staveb by taková jednání s vlastníky mohla urychlit.

„Jde o strategickou, životně důležitou stavbu pro zásobování obyvatel jihočeského kraje pitnou vodou. Nelze tedy pochybovat o tom, že je ve veřejném zájmu. Jednání s vlastníky pozemků v zátopovém území řeky Malše jsou velmi komplikovaná, ale věříme, že stavbu zrealizujeme podle plánu,“ sdělil Antonín Princ.

Asi dvoukilometrová část přivaděče o průměru 1400 mm má vést v nové trase mimo zastavěné území obce Doudleby, zbytek pak souběžně s tou současnou.

ZPRACOVALI STUDII

Zatímco nyní Jihočeský vodárenský svaz vyrobí ročně 16 milionů kubíků pitné vody, v roce 2030 by to mohlo být až 25,5 milionů kubíků a v roce 2050 ještě o něco více.

K těmto závěrům dospěl autorský tým pražské společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba, který pro vodárenský svaz zpracoval studii vývoje pitné vody dodávané z jeho soustavy s výhledem právě na tyto roky.

Jihočeská vodárenská soustava je jednou z nejrozsáhlejších v Česku a je hlavním zdrojem pitné vody pro většinu obyvatel Jihočeského kraje. Ve 150 městech a obcích na rozloze 6300 kilometrů čtverečních zásobuje zhruba 400 tisíc obyvatel.