„Podobně to tady vypadá co tři roky. V roce 2002 na ulici zbyl přes metr bahna a písku. I toto je katastrofa, ale následky jsou o něco menší, alespoň co se bahna týče," popsal minulý rok Táborskému deníku za hasiče Václav Boháč.

Pavel BarackýBahno ze svého domu na břehu Lužnice, kde měl 1,3 metru vody, odklízel i Pavel Baracký. „Komplikované je to vždycky, ale podařilo se nám dát vše dohromady. Myslím, že se lidé tady s povodní vypořádali asi po osmi měsících," popisuje k situaci Pavel Baracký.

V domě musel vybourat například dřevěná futra, dveře, udělat novou kuchyň a omítky. „Na opravy se nesmí tlačit. Už jsme tady zažili druhou, tak jsme věděli, jak se sní vypořádat. Hlavně se musí počkat, až zdi vyschnout," pokračuje ve vyprávění.

Podle jeho slov v Zářečí už následky velké vody nejsou patrné. „Na zahrádkách to nepoznáte, interiéry už mají sousedé také hotové, někteří ještě dodělávají fasády. Z devadesáti procent je ale hotovo," zhodnotil Pavel Baracký.

Vodu měl na dvoře a ve sklepě

Povodeň má v živé paměti i Josef Neipl. Voda se mu dostala na dvůr a do sklepa. Pro něj byl horší rok 2002, kdy měl vodu v celém bytě. Jak ale říká, i přesto jim vznikla jen minimální škoda.

Zastává ten názor, že se daly následky loňské povodně zmírnit: stačilo jen v ulici včas nainstalovat protipovodňovou zeď. „S její stavbou se začalo pozdě. Osobně jsem po půlnoci volal starostovi, že je průšvih a že voda rychle stoupá," popisuje. Právě čas, kdy nechal starosta Jaroslav Matějka postavit protipovodňovou zeď, byl tématem pozdějších diskuzí. Podle lidí měl tento vydat pokyn dříve.

Hospoda a penzion u řeky v Zářečí dnes.VŠE NA VYHOZENÍ. Bezmála metr vody byl v budově pohostinství na břehu Lužnice. Nové mrazáky a vybavení hospody –  vše bylo na vyhození.

Lužnice se ze svých břehů vylila po dvou dnech, co na nebezpečí povodně upozorňovali hydrometeorologové. Hasiči zeď montovali už částečně pod vodou.

„Dělali, co mohli. Aspoň tím zachránili, co se dalo a Lužnice už dál nezvyšovala svou hladinu," chválí zásah dobrovolné jednotky Josef Neipl.

Aby se podobná hrůza už neopakovala, došlo na jaře k cvičnému sestavení protipovodňové zdi. Jak říká, nic ale Jaroslavu Matějkovi nezazlívá. Povodeň zkrátka přišla rychleji, než se očekávalo.

Radnice versus Zářečí

Po povodních vzešla na pořad dne jednání mezi radnicí a Zářeckými. Vedení města se mělo vypořádat s úkoly, které by do budoucna mohly škody po případných povodních zmírnit. Mezi ně patřilo zajištění rozesílání varovných smsek, zkolaudování protipovodňové stěny či apelování na vyčistění koryta řeky.

„Snažíme se dohodnout s městem, aby zástupci ze Zářečí byli nejen v povodňové komisi, ale podíleli se i v rámci prevence. S místními jsme se již domluvili, koho chceme jako zástupce v komisi, s městem jsme to ještě oficiálně neprojednávali," sdělila za Zářecké Alice Suchanová.

Stalo se:
1. června – V sobotu večer jsou hasiči připravení u břehu Lužnice. Vzhledem k neustávajícímu dešti monitorují její hladinu. Po 20. hodině chybělo Lužnici v Bechyni třicet centimetrů do prvního povodňového stupně. Mobilní díly byly stále ve skladu.
2. června – V půl šesté ráno se už voda z Lužnice dostala na břeh a poté i na silnici. Lidé na nic nečekali. Zachraňovali svá zvířata i majetek. O hodinu později, tedy v půl sedmé, bylo přistavené první hasičské auto a dobrovolníci začali se stavbou protipovodňové zdi.
   9.35 hodin – Lužnice v Bechyni dosáhla 470 centimetrů a starosta předpokládá, že se podle předpovědi hydrometeorologického ústavu zvedne do výšky 530 centimetrů. Protipovodňová zeď ještě nebyla postavená. Mezi třetí a půl čtvrtou ranní ještě nic nenasvědčovalo tomu, že se hladina řeky zvedne tak rychle.
  23.01 hodin – Hladina Lužnice již čtyři hodiny po sobě velmi mírně klesá. Řeka kulminovala v 17 hodin ve výšce 584 centimetrů. Od té doby se hladina snížila o dvacet centimetrů.

Povodeň v Zářečí na stránkách Deníku

PONDĚLÍ 3. června 2013:
• Bechyňští mají protipovodňovou zeď pár týdnů. V sobotu večer starosta Jaroslav Matějka předpokládal, že ji v neděli nainstalují, aby předešli možných škodám, které by povodeň mohla svou silou způsobit. Už to nestihli. Zářečí zaplavila voda. Podle místních přišla ale mnohem rychleji než při povodních v roce 2002.

ROZLITÁ LUŽNICE. Jakmile řeka loni v červnu vystoupila z koryta, zaplavila vše, co jí stálo v cestě. STŘEDA 5. června 2013:
• Do odklízení následků po povodni se pustili nejen dobrovolní hasiči, ale také místní. Koště vzala do ruky například Marie Chlumecká, která vymetala bahno z domu svého syna. Zničené našla veškeré vybavení. Smůlu si přitom vybrali už v roce 2002, kdy jim voda poškodila dům natolik, že ho museli zbourat. Antonín Alexa měl za dveřmi 80 centimetrů vody.

STŘEDA 19. června 2013
• Obyvatelé Zářečí přišli na jednání zastupitelů. Vedení města kritizovali za nezvládnutí povodní. Podle Alice Suchanové, která za občany vystupovala, došlo k porušení povodňového plánu i vodního zákona. Před rizikem zvýšení hladiny totiž nikdo Zářecké nevaroval. Místní nechtěli hlavu starosty, ale jistotu, že hasiči v případě nebezpečí postaví včas protipovodňovou zeď a voda tak nevypláchne jejich domy.

STŘEDA 19. června 2013
• V rozhovoru pro Táborský deník starosta Bechyně Jaroslav Matějka například řekl, že na likvidaci následků žádal o pomoc také armádu. Vojáci byli v kasárnách připraveni už 3. června. Čekali jen na povel, který zajišťoval krajský krizový štáb u Generálního štábu AČR. Armáda mohla pracovat jen na veřejném prostranství. Do soukromých objektů a domů mohla jít jen ve chvíli, kdy by zachraňovali lidské životy, nebo hrozilo zřícení zdí. Ve středu večer se proto vojáci vrátili zpátky do kasáren.

PÁTEK 21. června 2013
• Starosta Bechyně obhájil svůj post na zastupitelstvu, kde si vyslechl četnou kritiku za postup povodňové komise, které předsedal. Lidem nejvíce vadilo prodlení ve stavbě protipovodňové zdi a vyčítali nulová informovanost. Jednání s místními provázel křik, výčitky i hledání viníka. Jaroslav Matějka se obyvatelům omluvil. Zastupitel Pavel Houdek (ČSSD) ale navrhoval, že by starosta měl za své jednání nést odpovědnost.

Protipovodňovou stěnu by nechal postavit o hodinu dřív

Bechyně - Rok po povodni zhodnotil situaci v Bechyni starosta Jaroslav MatějkaJaroslav Matějka, starosta Bechyně. V rozhovoru shrnul, jaká opatření radnice zavedla, aby co nejvíce ochránila lidi i majetek

Po loňské záplavě šlo starostovi Jaroslavu Matějkovi tak říkajíc o krk. Přesněji o funkci, neboť Zářečtí si pohrávali s myšlenkou na jeho odvolání. Situaci nakonec ustál, ale lidé ze zaplavené části města chtěli záruky, že se situace u nich už nezopakuje. S montáží nové protipovodňové stěny, která je měla chránit, totiž město zaspalo a je voda spláchla „jako koťata".

Po zkušenostech, které máte z loňska máte, řešil byste něco jinak? V čem konkrétně mohla povodňová komise, které velíte, pracovat lépe?
V dané situaci bych reagoval přesně podle instrukcí z povodňového plánu, to znamená, že bych povodňovou komisi svolal při druhém stupni povodňové aktivity a stavět protipovodňovou stěnu bychom začali také v tomto momentě. Zde jsem měl přes hodinu zpoždění, nic víc by udělat nešlo.


Jsou po povodni ještě někde viditelné škody, které napáchala Lužnice?
Škody na majetku města již viditelné prakticky nejsou, ale situaci u obyvatel postižených povodní detailně neznám.


Na zastupitelstvu jste domluvili několik bodů, které má vedení města zajistit – hromadné rozesílání varovných SMS, kolaudace protipovodňové stěny, vyčištění koryta řeky. Co se podařilo splnit?
Hromadné zasílání SMS zpráv je zajištěno, stěna je po kolaudaci z prosince, ve spolupráci s Povodím Vltavy došlo k částečnému vyčištění koryta řeky pod jezem a k drobné úpravě břehů. Další jednání s povodím ještě probíhají. 


Co dále jste udělali pro to, aby škody při podobných situacích byly co nejmenší?
     Nakoupili jsme další čerpadla pro dobrovolné hasiče a domluvili těsnější spolupráci s armádou. Příslušníci bechyňské posádky se zúčastnili například nácviku stavby protipovodňové stěny a v případě potřeby budou se stavbou pomáhat. 
     Také jsme přehodnotili organizaci práce při stavbě stěny. Ta je nyní uložena v jiných kontejnerech, které můžeme celé převézt na místo určení. Odpadá tak její překládání na místě uložení. 
     Dále byla uzavřena dohoda mezi městem, jednotkou dobrovolných hasičů a společností Bytenes, která obsahuje přesné úkoly pro jednotlivé složky a odpovědnost za splnění úkolů.
     Zatím se nepodařilo doplnit povodňovou komisi o obyvatele Zářečí. Žádné jméno ze Zářečí jsme přes několikrát opakovanou žádost zatím nedostali.
     Prostřednictvím seminářů jsme také získali informace o zkušenostech z povodní v jiných městech. Například v prosinci se v Táboře konal seminář o vyhodnocení loňských povodní a letos v únoru jsem se v Praze zúčastnil akce Zkušenosti z povodní posledních dvaceti let a jejich využití v připravenosti a prevenci, kterou organizoval Český spolek pro péči o životní prostředí.


Kam putovala nejvyšší suma
z dotace na odstranění protipovodňových škod?
Asi stojí za zmínku oprava lávek přes říčku Smutnou, oprava komunikace ve Hvožďanech a v Senožatech Větrově. V těchto případech jde o nejvyšší sumy, celkem za 2,5 milionu.

Poskytnuté dotace:
Ministerstvo dopravy 2 138 000 korun
Příspěvek na okamžité odstraňování škod vzniklých v důsledku povodní v květnu a červnu 2013 na místních komunikacích a majetku obce souvisejícího s dopravou.
Ministerstvo pro místní rozvoj 300 000 korun
Peníze rozdělili zastupitelé v Bechyni mezi 10 domácností , dalších 30 000 byl příspěvek na opravu bytu po povodni.
Jihočeský kraj 1 451 853 korun
Účel: povodně 2013 – prvotní náklady
Jihočeský kraj: 231 500 korun
Dotace putovala na úhradu mimořádných finančních prostředků pro jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí nasazených v průběhu povodně. 

Výběr realizovaných oprav:
Oprava lávky přes Smutnou pod Plechamrem: 358 842 korun
(dotace 305 000 Kč, město 53 842 Kč.)

Oprava lávky přes říčku Smutná pod zámkem: 443 482 korun
(dotace 376 900 Kč, město 66 582 Kč)

Oprava místní účelové komunikace Hvožďany:1 165 412 korun
(dotace 990 600 Kč, město 174 812 Kč)

Oprava místní účelové komunikace Senožaty – Větrov: 547 694 korun
(dotace 465 500 Kč, město 82 194 Kč)

• Celkové náklady na všechny zmíněné akce činily 2 515 430 korun, z toho dotace 2 138 000 korun a vlastní zdroje 377 430 korun.