Zhruba dva týdny po povodni již zemědělci na Táborsku mohou začít pomalu sčítat škody, které blesková povodeň napáchala na jejich hektarech polí a luk.

„V současné době se k nám přihlásilo dvacet poškozených subjektů z celkového počtu sto šestnácti. Voda v regionu zaplavila 622 hektarů orné půdy a 732 hektarů luk," shrnul Ladislav Samec, ředitel okresní Agrární komory.

Potvrdil, že oproti roku 2002 nebudou letošní škody tak velké. „Tehdy byly povodně v srpnu, takže obilí už bylo zralé. Teď je ale podobný problém s neposečenou trávou," konstatoval Ladislav Samec.

Voda podle něj zemědělcům nejčastěji ničila senážní jámy. Na loukách je navíc stále bláto a tráva, z níž se vyrábí krmivo pro dobytek, hnije. Nesklizené porosty jsou podkalené a pro tudíž se jako krmivo nedají použít.

Všechny tyto informace potvrdil i František Jindra ze společnosti JINOS-AGRO, Veselí nad Lužnicí. „My jsme měli vodu na 135 hektarech luk s trvalým porostem, které jsou v povodí Lužnice, Nežárky a Bechyňského potoka," upřesnil ředitel společnosti.

Pojišťovně a komoře nahlásili škody 110 hektarech travních porostů. Na deseti hektarech orné půjde mají zatopenou kukuřici a ozimý ječmen.

Nedostatek krmení

Veselská firma naštěstí nemá materiální škody, o to hůř jsou na tom ale s krmením, kterého teď mají nedostatek. Krmení potřebují zajistit pro celkem tisíc kusů skotu, z toho 320 krav.

„Krmení se vyrábí z trav a jetele. Jenže před povodněmi jsme nemohli sekat, protože neustále pršelo a traktory do luk nevjely. A pak se najednou louky zaplavily a dosud je máme pod vodou. To je naše jediná škoda," upřesnil František Jindra.

Zaplavené starší krmivo ztrácí na výživové hodnotě. „Voda nám zatopila starší trávu, z níž jsme nestihli udělat senáž. Smrdí, částečně je shnilá a tudíž ji nemůžeme použít," doplňuje farmář.

Škoda se tak v této lokalitě vyšplhala na 300 tisíc korun. Zemědělci ještě musí počkat, až se zbytečné vláhy zbaví orná půda, aby i tady mohli zaregistrovat své ztráty.

„Snad nebudou velké. Úplně zničených máme jen deset hektarů ozimého ječmene," předpokládá František Jindra a doufá, že druhé seče v současné době všechnu ztrátu doženou.