Již stovky textových zpráv dolétly z krizových štábů k občanům, kteří jsou v ohrožení povodní a své číslo si nechali zanést do systému. Města pro varování využívají i další možnosti.

Aktuální varovná zpráva nejdříve dorazí k pověřenému příjemci z Českého hydrometeorologického ústavu, potom se přeposílá dál.
„Tábor takto získanou zprávu předává sedmdesáti osmi obcím a každá obec ji pak přes povodňovou komisi rozesílá občanům," naznačil fungování systému táborský krizový manažer Oldřich Semrád.

Z Tábora si do systému nechalo zavést své telefonní číslo 1500 majitelů mobilu. Ti všichni by měli hromadně dostat informaci o nebezpečí.
„Já jsem svoje číslo hned po povodních v roce 2002 taky nahlásila a žádnou zprávu jsem nedostala. Ani paní, která tu má zahrádku a přišla rovnou o dvě chaty. Kdybych jí nevolala sama, tak neví, co se tady děje. Volala jsem jí v neděli ráno, že se voda valí a potom ještě jednou, že už neprojede, ať zastaví v Náchodě a jde pěšky," vrací se k dramatické neděli 2. června provozovatelka kempu na Malém Jordáně Liběna Flachsová.

„V tu neděli byl problém, protože voda šla moc rychle a my jsme zprávy rozesílali, až když byl vyhlášený třetí stupeň. Dřív jsme to nestihli, ale ani jsme sami neměli avizo," říká Oldřich Semrád s tím, že v seznamu jsou také lidé, které by mohlo ohrozit i odbahňování Jordánu. Například při nálezu munice a tedy vyhlášení evakuace lidí z okolí.

Zkontrolovat, zda lidé od Malého Jordánu varovnou zprávu skutečně dostali, ale Oldřich Semrád neumí. „Ta čísla jsou v seznamu anonymně, takže se nezjistí, kdo v něm je nebo není. To by se muselo jít číslo po čísle. Lidé se mohou do seznamu sami zaregistrovat, a to pomocí našeho webu. Jestli někdo zprávu nedostal, je třeba, aby si svoje telefonní číslo raději zavedl znovu."

Prostřednictvím SMS byli lidé v Táboře během celého týdne informování zatím jen jednou. Krizovému štábu dále slouží městský rozhlas, ale také strážníci, kteří s lidmi komunikují přímo.

Siréna ale městem nezněla. „Jaký systém pro upozornění se použije, o tom rozhoduje starosta. Sirény se snažíme moc nevyužívat, protože pak většinou způsobí zmatky a lidé nám pak volají zpátky. Během těchto povodní jsme je vůbec nepoužili," upřesňuje Oldřich Semrád.

Ve Veselí nad Lužnicí už využili všechny způsoby, které mají k dispozici. Občanům včera v 18 hodin psali zprávy, mluvili k nim přes rozhlas a také do terénu vysílali pověřené pracovníky.

„Spousta lidí třeba vůbec nemá telefon, tak do oblasti vyšleme buď městského strážníka, nebo hasiče a pomáhají nám také policisté. Lidi o nebezpečí informujeme i přes náš web a vylepenými letáčky," potvrdil místostarosta Václav Matějů a dodal, že v systému SMS mají 180 čísel.

Voda a zábrany: zdi proti velké vodě snížily možné škody

Táborsko - Ve Veselí jsou protipovodňová opatření teprve rozestavěná, i přesto již plnila svůj účel

Někde je nechtějí a jinde na ně čekají jako na smilování. Řeč je o protipovodňových stěnách, které za stovky milionů realizuje státní podnik Povodí Vltavy okolo břehů řek nejen po jižních Čechách. Na Táborsku se vesměs osvědčily.

Jednadvacet milionů je suma, na kterou vyšly zídky proti velké vodě na Lužnici v Dráchově. Starosta obce František Paták si toto opatření nemůže vynachválit: „Na sto procent se protipovodňovky osvědčily. Nebýt jich, máme ve vsi čtyřicet centimetrů vody. Řeka se nedostala na silnice, ani do domů. Pouze do jednoho pensionu, kde vodu odčerpáváme," konstatoval starosta.

I ve Veselí nad Lužnicí, kde jsou protipovodňová opatření teprve rozestavěná, již plnila svůj účel. Zejména na Alšově a Foglarově nábřeží pomohlo rozšířené koryto Nežárky uchránit nejen majetky.

„Kdyby koryto řeky nebylo vyčištěné, tak bychom tu teď měli metr vody. Díky tomu, že koryto rozšířili, tak je tady obrovský průtok. Takový tady nikdy nebyl. Opravdu nás to zachránilo, jinak by lidi kolem řeky byli pod vodou, jako před jedenácti lety. Tehdy jsme měli v bytě hladinu vysokou metr a půl," chválí si místní Bohuslav Hrbek, který bydlí v Říční ulici.

Komplex protipovodňových opatření ve Veselí na Lužnici, Nežárce a Bechyňském potoce vyjde na čtvrt miliardy korun.

Blesková povodeň

Zdi se ale neosvědčily v bechyňském Zářečí. Blesková povodeň způsobila, že hasiči nestihli mobilní hrazení osadit včas. Lidé tak již týden odklízí nánosy bahna a dezinfikují své domovy. „Když jsme se dozvěděli, že se bude stavět protipovodňová zeď, tak jsme si všichni oddechli. Byla nám ale k ničemu. Voda byla rychlejší a hasiči ji nestihli ani namontovat," povzdechla Marie Chlumecká.

V Soběslavi od poloviny minulého roku zvyšují nábřežní zdi na břehu Lužnice a Černovického potoka. „Minulý týden jsme osadili mobilní hrazení a zacelili jím průlezy ve zdech k vodě. Černovický potok ani Lužnice se tady nevylila. Problémy způsobila až bouřka ze soboty na neděli. Přívalová voda zaplavila křižovatku silnic Wilsonova s Obchodní. Vodu jsme odčerpávali a ráno bylo místo již průjezdné," popsal situaci tajemní úřadu Radek Bryll. Doplnil, že srážkové vody podemlely silnici v lokalitě Mokerské strouhy ve směru na Nedvědice.

V Zárybničné Lhotě u Tábora chrání místní val u Chotovinského potoka. Ten se podařilo stavbařům po velké vodě z minulé neděle provizorně zpevnit. Pokud tedy hladina bude stoupat, val svoji funkci ochrany splní.

V Plané nad Lužnicí začalo Povodí se stavbou zdí na konci února. Torza stěn voda pohltila. Protipovodňová opatření za 35 milionů se budují v centru města na pravém břehu Lužnice. Štětové stěny budou místy dosahovat hloubky až pěti metrů pod zemí.