„První vlčici se nám podařilo odchytit na podzim roku 2020. Šlo o mladé zvíře, které se narodilo v první vzniklé smečce. Její telemetrický obojek nám v pravidelných intervalech posílal aktuální pozici až do července loňského roku. Díky tomu máme dobrou představu o velikosti území v centrální části NP Šumava, které je v současnosti obýváno touto smečkou,“ popsal vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU. Nyní tak mají pozorovatelé lepší povědomí o tom, kde mají tito vlci centrum teritoria, kolik času ze dne v něm tráví a také ve kterou denní či noční dobu tato odpočinková místa opouští. „Díky trasování lokací v terénu se rovněž daří odhalit velké množství ulovené kořisti, což jsou cenné údaje z pohledu potravní ekologie vlků obecně,“ uvedl Dvořák.

Vysílače v obojcích divočáků by měly odhalit, jak se chovají v horském pásmu či nakolik je ovlivňuje např. vysoká sněhová pokrývka. Ilustrační foto.
Obojky s GPS hlásí první výsledky. Divočáci za den urazí i dvacet kilometrů

V říjnu a v listopadu 2021 se podařilo odchytit další dvě samice. „Data získaná z telemetrického výzkumu jsou pro nás velmi cenná. Pomáhají nám lépe porozumět chování a pohybu vlků v naší kulturní a fragmentované krajině. Můžeme díky nim například zjistit, nakolik se vlci přibližují k lidským obydlím a stádům hospodářských zvířat, zda překonávají jejich zabezpečení - to jsou pro nás i chovatele klíčové informace. Vycházíme z nich také při přípravě Programu péče o vlka. Tento dokument popisuje, jak omezit konflikty, které návrat této šelmy do naší krajiny přináší," vysvětlila Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Právě útoky vlků na hospodářská zvířata kritizují mnozí farmáři nejen na Šumavě, stále častěji se objevují názory o nutném odstřelu. O ten se v sousedním Německu dokonce vede soudní spor.

Další články o vlcích najdete zde.

„Rozvoj vlčí populace v oblasti Šumavy je rychlý, avšak ne úplně překvapivý. Už v roce 2017 nám bylo jasné, že mláďata prvního šumavského páru budou hledat nová teritoria a určitě budou obsazovat volné prostory nejen na Šumavě a v Bavorském lese. Odhadujeme, že by v oblasti národních parků a jejich blízkosti mohlo nyní žít mezi dvaceti až třiceti vlky,“ doplnil zoolog Správy NP Šumava Jan Mokrý.

Noc na pondělí nepřežilo dalších pět ovcí. Foto: Deník/Jiří Řezník
Vlci útočí. Jejich podpora v Česku tak slábne, někteří odborníci již mění názor

Aktuálně o sobě vlci nejvíce dávají vědět v oblasti Nové Pece, Frymburku, v okolí Horní Plané a také v oblasti Vojenského výcvikového prostoru Boletice. Místní obyvatelé, ale i pracovníci Správy NP Šumava přímo pozorují vlky nebo nacházejí jejich stopy relativně často a vlci se objevují i v obydlených oblastech. Někdy je ale možné, že někteří pozorovatelé zaměnili psa s vlkem. Své zkušenosti s tím mají i zaměstnanci Správy NP Šumava. Už třikrát se jim stalo, že zvířata vystopovali až do jejich boudy (1x německý ovčák, 2x československý vlčák). „Nejzajímavější byl čtvrtý případ nedaleko Strážného, kdy na lesní cestu před kolegyni vyšel vlk. Po chvilce pozorování se vydal přímo k ní a teprve v nepříjemně krátké vzdálenosti se otočil zpět do lesa. Přes poměrně stresovou situaci kolegyně zvíře z větší vzdálenosti vyfotografovala. Až po zvětšení fotografie si všimla psího obojku. Zvíře bylo posléze identifikováno jako saarloosův vlčák pocházející z chovu za hranicemi v Německu,“ uzavřel Vladimír Dvořák ze Správy NP Šumava.

Vývoj vlčí populace v NP Šumava a NP Bavorský les:
- V roce 2015 se na Šumavě usadil vlk, který se pohyboval i na německé straně v NP Bavorský les. Na základě sekvenování DNA z trusu v přírodovědném muzeu Senckenberg byl doložen jeho původ z Itálie.
- V roce 2016 se k němu přidala vlčice. Sekvenování DNA z trusu poukázalo na její původ z pomezí severovýchodního Německa a západního Polska.
- V roce 2017 tento pár společně vyvedl vlčata na území NP Bavorský les. Využívané teritorium nazvané „Srní“ (SRN) zasahuje na území českého i německého národního parku. Po 150 letech to bylo první doložené narození vlčat v Bavorsku a na Šumavě.
- V roce 2018 nemáme informace, zda se této první smečce v tomto roce podařilo odchovat mláďata, ale víme, že roční vlk ze Šumavy byl sražen autem na dálnici u Hamburku. Druhé roční vlče bylo dle analýzy DNA z kořisti také zachyceno v Německu v oblasti Durynska.
- V roce 2019 máme opět potvrzené rozmnožování ve smečce „Srní“. Na fotopasti bylo zachyceno celkem 7 vlků nedaleko obce Srní. Pravděpodobně další pár vlků se pohybuje na Železnorudsku. Několik záznamů je také v jižní části NP a CHKO Šumava.
- V roce 2020 bylo potvrzeno rozmnožování ve dvou smečkách a to ve smečce „Srní“ a ve druhé, pohybující se na Železnorudsku. Tuto smečku nazýváme „Železná Ruda“ (RUD). V lednu 2020 byl nalezen vlčí trus ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice. Analýzou DNA bylo zjištěno, že se jednalo o stejného vlka, který byl následně sražen autem v březnu 2020 u Horní Vltavice. U Borových Lad se pravidelně vyskytoval jeden vlk. Již druhým rokem byl zaznamenán nepravidelný výskyt vlka na pravém břehu Vodní nádrže Lipno. Dle genetických analýz sebraných vzorků z terénu na území NP a CHKO Šumava bylo v roce 2020 identifikováno 13 jedinců. Na podzim se podařilo poprvé v České republice obojkovat mladou vlčici.
- V roce 2021 máme pomocí fotopastí potvrzené rozmnožování ve smečce „Srní“ a nové smečky „Borová Lada“ (BOR). Vyvedení vlčat ve smečce „Železná Ruda“ máme doloženo pouze pomocí hlasové nahrávky. Čtvrtá smečka s názvem „Zvonková“ (ZVO) se vytvořila z páru, který se na Novopecku a okolí Svatého Tomáše pohyboval od roku 2019. V roce 2021 zde došlo k úspěšnému rozmnožování a tuto smečku nyní tvoří minimálně 5 vlků. I v tomto roce se podařilo obojkovat dvě mladé vlčice. Díky telemetrickému sledování mladé vlčice, která se pohybuje ještě minimálně s jedním vlkem v okolí Pancíře u Železné Rudy. Lze tak usuzovat o pátém teritoriu. Zdroj: NP Šumava