Kdo však do obsazeného hnízda nahlédne poprvé, má na dlouho o čem vyprávět kamarádům. Vím, proč to píšu.
Stanislav Chvapil z Roudnice nad Labem je vedoucím Skupiny pro výzkum brodivých ptáků České a Slovenské republiky při České a Slovenské ornitologické společnosti a garantem programu ochrany biodiverzity ČSOP v ČR. Každým rokem se se svým týmem a místně příslušnými hasiči vydává po celé republice, aby okroužkovali nově narozená čápata. Již 50 let, od svých třiceti. Pár míst na Táborsku jsem s nimi objela.
V Jihočeském kraji je čekala celkem šedesátka hnízd. Neděle připadla na Táborsko, kde napočítali 13 přírůstků. Nejtěžší komín musel veterinář Pavel Procházka zdolat v Soběslavi. Táborští hasiči poskytli techniku a jejich žebřík musel vyjet na úplné maximum. Na pohled zdola nic záviděníhodného, pro Pavla Procházku tisíckrát prověřený výšlap. Jakmile se objevil na dosah hnízda, dospělý pták uprchl do bezpečí a své dva potomky nechal napospas osudu. Netušil, že jejich příbytek nenavštívil záškodník, nýbrž ochranář.
Ne každé mládě se jim podaří okroužkovat. Někde vadí dráty vysokého napětí, jinde je důvodem stáří mláděte. Příliš mladému opeřenci by kroužek sjel z nohy, přerostlé nekroužkují pro jejich bezpečnost. „To je případ z Nemyšle, kde byla čtyři mláďata. Už byla ale tak vyspělá, že by při naší přítomnosti mohla vyskočit z hnízda. Viděli jsme je jen triedrem,“ vysvětluje Stanislav Chvapil.
Podle jejich záznamů do Nemyšle samec přiletěl 25. března a následující den dorazila i jeho partnerka. Dlouho s ničím neotáleli a hned se začali pářit. Do pěti až sedmi dnů dochází ke snosu vajec, o jejichž zahřívání se rodiče spravedlivě dělí. „Sice se střídají, ale v noci na vejcích sedí hlavně samice,“ dodává Stanislav Chvapil k rozdělení rolí v čapí rodině.
Kdo je kdo, je u čápů těžko rozpoznatelné, neboť mezi samcem a samicí neexistují viditelné rozdíly, jakým je například odlišné zbarvení. Kromě skrytých pohlavních orgánů je u nich rozdílná už jen váha. Samec bývá zhruba o kilo těžší než jeho partnerka. Většinou váží tři až čtyři kilogramy.
Pár se společně dělí i o ochranu již vylíhnutých potomků. Pod roztaženými křídly je vždy jeden z nich chrání před žhavým sluncem nebo údery krup. Zatímco z rodiče i teče krev, mláďata krupobití přečkají bez úhony.
Z komína bývalé dráchovské pekárny už nás vyhlížejí dvě hlavičky. Tady jsem dostala příležitost a po hasičském žebříku mohla s Martinem Kocábkem vystoupat na samotný vrchol komína až k hnízdu. Zhruba měsíc a půl staří sourozenci způsobně přičapli a bez protestů se nechali okroužkovat. Možná se jim z vetřelců klepala kolena stejně jako mně vysoko nad zemí. Na rozdíl od nich jsem ale já prožívala filmovou scénu z Postřižin.
close
info
Zdroj: Deník/Alena Šatrová
zoom_in
Pane Chvapile, jaká je u mláďat čápů úmrtnost?
Bohužel v prvním roce života skoro padesátiprocentní. Zejména při vylétnutí z hnízda dochází k pádům nebo narazí do drátů. Další hynou při první tahové cestě do Afriky. Jenže vlivem globálního oteplování v posledních letech už všichni nelétají až do Afriky, ale zůstávají ve Španělsku nebo jižní Francii. Například mediálně známý samec Max z Dubné na Českobudějovicku k nám přiletěl už zkraje února, protože zimoval ve Španělsku.
Daří se jim na jihu Čech?
Letošní rok se zatím zdá být dobrý, i když mezi regiony v republice jsou větší rozdíly. Ale jižní Čechy vypadají slušně, například Českobudějovicko a Českokrumlovsko dopadlo velmi dobře. Na některých hnízdech bylo až pět mláďat. Jen za sobotu jsme jich okroužkovali pětatřicet, což je dost. Na Táborsku čápů moc není, chybí jim tady kvalitní hnízda a oni jsou líní si ho sami stavět. V okrese máte 32 lokalit, ovšem víc je jen hnízdních podložek bez materiálu. O tom, kde bude čáp hnízdit, rozhoduje i počasí a potravinová základna.
Říkáte, že jsou líní, to jim má hnízdo stavět člověk?
Každé funkční hnízdo je chráněné státem, ale postarat by se o něj měl majitel komína. Jenže hnízdo váží téměř metrák, takže je to i o penězích. Čáp je také zvláště chráněným druhem a je i v seznamu ohrožených druhů. Populace tedy není velká, i když my v České republice máme něco přes tisíc hnízd. Obsazených dospělými ptáky je jen kolem sedmi až osmi stovek.
Je to hodně nebo málo?
Na naši malou republiku tak akorát. Není dobré počet hnízd předimenzovat, protože pak by se neměli čím živit.
Kde jste narazil na největší hnízdo?
Největší hnízdo za těch padesát let, kdy čápy kroužkuji, jsem viděl na Strakonicku, průměr mělo 2,7 metru, přitom běžně mívá do metru.
Kolika let se dospělí čápi mohou dožít?
Běžně deseti až patnácti let, rekord je u nás čáp 22 let starý. Toho jsme kroužkovali ve Štěkni na Strakonicku a ještě ve 22 letech a nějakém měsíci byl odečten v Plané nad Lužnicí. To už je ale před několika lety. Nejdéle žijícímu čápovi v Evropě, jehož délka života byla prokázána kroužkováním, bylo 27 let.
Čím si vás tak získali?
Je to přece symbol české krajiny! I staré české přísloví říká, že kde se usadí čáp, přichází do domu štěstí.
