V souvislosti s přemnožením hraboše polního se na veřejnosti objevuje řada zavádějících informací, spekulací či nepravd, které většinou vycházejí z neznalosti autorů. Stalo se bohužel normou, že lidé neznalí problematiky, možností, podmínek a zákonitostí mluví do oborů, kterým nerozumějí. Příkladem jsou „odborné“ diskuze nad očkováním, všeobecně lékařstvím, zemědělstvím, energetikou, sportem a mohli bychom vyjmenovávat na několika stránkách.

Výskyt hraboše je srovnatelný s minulým rokem. Tedy výrazně zvýšený a s velkým rizikem, že dojde k další kulminaci jeho stavů a opětovným škodám na úrodě. Situace je o to horší, že zvýšený stav panuje již od loňského roku a po celou dobu hraboš poškozuje porosty na polích a představuje zdravotní riziko pro obyvatelstvo. To ostatně dokládají i statistiky, podle kterých došlo k nárůstu chorob přenášených hlodavci na člověka.

V současné době jsou hraboši přemnoženi hlavně v oblasti Moravy, Vysočiny, některých lokalitách středních, jižních a západních Čech. V souvislosti s tím ÚKZÚZ přijal výjimku, která za přísných podmínek na nejvíce postižených pozemcích povoluje nařídit mimořádné rostlinolékařské opatření v podobě zvýšené aplikace do nor, případně aplikaci na povrch rozhozem přípravků s účinnou látkou fosfid zinečnatý na pozemcích, kde dojde k pětinásobnému překročení prahu škodlivosti.

Mimořádné rostlinolékařské opatření bylo vydáno na 669 pozemků. Z toho byla v 503 případech nařízena aplikace do nor v běžné dávce 2 kg/ha, v 58 případech do nor ve zvýšené dávce 10 kg/ha a ve 108 případech aplikace na povrch v dávce 10 kg/ha. V každém případě je ale na zemědělci, zda toto opatření provede ve vztahu k dalším zákonným opatřením. Toto rostlinolékařské opatření je nadřazeno údajům na etiketě a vychází z odborných vědomostí jak dozorového orgánu, tak zemědělce.

Hraboš polní - Ilustrační foto
Plošný rozhoz jedů byl schválen. Výrobce to zakazuje. Kdo za to bude odpovědný?

Jednou z mnoha vědomostí je znalost působení přípravků s účinnou látkou fosfid zinečnatý. Tato látka se používá několik desetiletí a nahradila do té doby přípravky, které zůstávaly v potravním řetězci a v přírodě prakticky v nezměněné podobě dlouhou dobu. Fosfid zinečnatý začne při kontaktu s vodou reagovat a vytvoří plyn fosfan, který opět rychle reaguje se vzduchem a rozkládá se na zinek a fosfát. Obojí jsou běžné, v přírodě se vyskytující látky.

Po pozření jedné granule hrabošem dojde k poleptání sliznic a relativně rychlé smrti tohoto škůdce. Při pozření jedné granule větším živočichem dojde k nevolnosti a krátkodobému zastavení příjmu potravy. Například zajíc musí zkonzumovat 30 – 70 granulí. Ovšem po pozření 5 granulí se dostaví nechutenství a konzumovat přestane.

Práce s těmito přípravky podléhá přísným bezpečnostním pravidlům. Stejně jako v jiných oborech. Používání ochranných pomůcek je samozřejmostí, stejně jako respektování dalších zákonů. S těmito přípravky smí pracovat pouze odborně proškolená osoba vybavená náležitými ochrannými prostředky. Vše se musí podrobně dokumentovat a v případě aplikace přípravků s účinnou látkou fosfid zinečnatý ještě nad rámec zajistit přítomnost dozorového orgánu.

Prodej těchto přípravků podléhá přísné kontrole a každým kilogram je sledován. Není tedy pravděpodobné, že by došlo k nelegální aplikaci. Respektujme odborné znalosti a nezpochybňujme je na základě mylných domněnek. V opačném případě bychom se potom mohli dostat do schizofrenní situace a například u každého ředitele zoologické zahrady předpokládat, že účelem chovu jím vedené zahrady je prodej tygřího masa a kožešin.

Ing. Vladimír Pícha, Zemědělský svaz ČR