Táborsko ve čtvrtek navštívil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Zastavil se ve firmách v Bechyni a Mladé Vožici, ředitel František Kamlach ho provedl sezimoústeckou střední školou a v podvečer byl hostem setkání podnikatelů v Informačně vzdělávacím středisku v Sezimově Ústí.
Hospodářská komora zcela jistě sleduje dopady protiruských opatření na české firmy. Postihly, a jestli ano, tak jak, i jihočeské exportéry?
Především řeknu, že já jsem se vyjádřil proti sankcím, a protože to vyvolalo hrozné reakce, tak dodávám, že to ještě neznamená, že schvaluji nebo obdivuji ruskou zahraniční politiku. Naopak, jen si myslím, že sankce nejsou efektivním nástrojem, jak dosáhnout cílů, kterých bychom chtěli. Za druhé bychom si měli uvědomit, že ruská ekonomika v důsledku chyb minulé hospodářské politiky, a to přiznají všichni důvěryhodní ruští ekonomové, by letos byla v krizi. Nebo minimálně ve stagnaci, ne-li v záporném růstu, i kdyby nebyla politická krize a vše další, co souvisí s Ukrajinou. Takže si řekněme, že zpomalení ruské ekonomiky by v tomto roce přišlo v každém případě. Tedy i dopady na nás a sankce to ještě zhoršují. Kromě některých případů, tady u vás například Madety, přímé dopady zatím nejsou velké. Bohužel ale čím dál častěji slyšíme o dopadech nepřímých. Některé ruské firmy, které vůbec sankcemi nejsou zasažené, buď v důsledku domácích ekonomických problémů, nebo proto, že očekávají horší časy, neinvestují, nenakupují, neobjednávají. Tedy nejde o přímý dopad, že by bylo zakázáno obchodovat, ale že to podnikatelské klima v Rusku a samozřejmě na Ukrajině zhoršuje. Myslím, že tento dopad je skoro nejvýznamnější. Říkám, a zase jsem za to někdy kritizován, že až jednou sankce skončí, německá firma bude v Rusku vítána hned druhý den. Pokud ale ten prostor v důsledku sankcí vyklidíme my, tak ekonomiky menších zemí a ekonomických celků budou mít návrat na ruský trh horší.
Prezident Zeman pomáhá českým firmám s proniknutím na trhy Číny, Kazachstánu nebo Kyrgyzstánu. Jsou to podle vás pro Česko trhy výhodnější než stabilnější západní?
Nechtěl bych říct, že by Západ pro nás nebyl výhodný, dokonce přes 70 procent obratu našeho zahraničního obchodu je realizováno s osmadvacítkou zemí Unie, něco přes 60 procent se odehrává v sedmnácti zemích eurozóny. Ten v uvozovkách Západ s americkým trhem je velmi důležitý. Pokud začínáme mít problémy na jiném významném trhu jako je Rusko, pak je důležité, aby státní orgány počínaje prezidentem přes vládu a další instituce jako je třeba Hospodářská komora, napomáhaly podnikatelům v přístupu na jiné trny. Evropská ekonomika se asi nebude vyvíjet tak dobře, jak jsme ještě v létě čekali, neboli neporoste superrychlými tempy, spíš jen mezi jedním až dvěma procenty. A to ještě budeme rádi. Z tohoto pohledu samozřejmě větší dynamiku nebo tu dodatečnou dynamiku můžeme získat na mimoevropských trzích. A ještě jedna poznámka: hodně se mluví o tom, že když se podíváme na teritoriální podíly, tak podíl Spojených států nebo Číny není tak velký. Ale on není velký co se týče našeho přímého vývozu do Spojených států nebo do Číny. Ale protože jsme do velké míry subdodavateli do konečné výroby například v Německu, tím je i pro nás důležitý americký trh, ale přes Německo, které tam vyváží.
Když byste měl zhodnotit stabilitu jihočeského průmyslu, co by firmy od vás slyšely?
Jezdím po celé republice a samozřejmě v každém kraji musím říkat, že je zdravý (smích). Ale já si myslím, že jihočeské tradiční firmy počínaje potravinářským Budvarem a Madetou až po po Motor Jikov, Brisk, Kovosvit a další, jsou firmy, které fungují stabilně. Nechci tvrdit, že jsme definitivně z těžkých recesních let 2012 a 2013 a z celé celosvětové krize 2008 až 2009 venku, ale vidím optimistický signál, že je tady čím dál více menších a středních firem do 250 zaměstnanců, které se začínají solidně etablovat. Navštívil jsem u vás Koh-i-noor v Mladé Vožici a pak firmu Micro Epsilon v Bechyni, která vyrábí výrobky již na poměrně vysoké úrovni hodnoty přidané zpracováním a technologickým pokrokem. Samozřejmě, firma má německého majoritního akcionáře, který jí v oblasti vývoje dává řadu možností. Ale obě firmy jsou v místě významnými zaměstnavateli a takových firem vidím při svých cestách čím dál víc. Ano, čelí problémům počínaje administrativou, měnícím se prostředím pro podnikatele až po nedostatek nabídky kvalitních pracovníků, ale přece jen se rozvíjejí. To je budoucnost české ekonomiky a cítím to i v jižních Čechách.
Od května jste ve funkci prezidenta HK ČR, už můžete hodnotit, jaká je spolupráce mezi vámi, naším jihočeských ministrem průmyslu a vládou?
V tomto případě je to specifické, protože s panem ministrem Mládkem jsme spolupracovali již v Prognostickém ústavu, on byl dokonce mým studentem na vysoké škole, a když jsem byl ministrem, byl mým poradcem. Takže tady je spolupráce na osobní úrovni a velmi dobrá. Musím říci, že všichni vědí, jaká je moje politická minulost, že není spojená s touto vládou ani vládnoucími politickými stranami, a já v čele Hospodářské komory musím vystupovat apoliticky, to je moje role a chtěl bych ocenit, že k novému vedení komory se tato vláda chová velmi a velmi vstřícně. Poslední příklad: doprovázel jsem vládu a pana premiéra do Izraele, udělali jsme tam spolu s česko-izraelskou hospodářskou komorou podnikatelskou misi a já se zúčastnil několika jednání. Byla to velmi úzká dobrá spolupráce. I s ministrem financí máme vyrovnané vztahy, komunikujeme, dohodli jsme se asi před deseti dny na způsobu spolupráce, aby komora nekritizovala například některé návrhy v daňové oblasti až na půdě parlamentu, ale abychom spolupracovali už při jejich tvorbě. Tuto vstřícnost ministerstva oceňuji a stejně tak jsme v kontaktu s panem místopředsedou vlády Bělobrádkem v oblasti vědy a výzkumu.
Jsou takto aktivní hospodářské komory i na úrovni okresů?
V různých krajích je to různé, ale aktivity jsou poměrně velké. Málokdo ví, že jsme skupina nezávislých hospodářských komor, že každá má vlastní volby vedení, má vlastní příjmy i výdaje, daňové přiznání. Nejsme holdingově uspořádaní, takže nemohu například odvolat šéfa krajské komory. A zatímco ony odvádějí deset procent příjmů na činnost Hospodářské komory ČR, my zase poskytujeme evropské peníze jim. Spolupráce je celkem slušná, i když řada věcí může fungovat jinak a lépe. Také toto je mým cílem.