Vilice/ Na obecním pozemku ve Vilicích ani ne třicet metrů pod návsí prosakuje močůvka. Páchnoucí rybníček se objevil už na podzim loňského roku. Viličtí vědí, kdo je původcem, přesto s tím obec dosud nic neudělala.
„Jezdím do Vilic pomáhat nemohoucí mamince. Přes cestu prosáklou močkou se k ní kolikrát ani nemohu pořádně dostat. A situace je den ode dne horší,“ stěžuje si Jaroslava Holejšovská z Prahy. Ona a také její sestra z Vilic musí navštěvovat maminku i několik〜rát denně. Nehledě na nesnesitelný zápach, který je už v této části Vilic na denním pořádku, mají obě ženy přístup na pozemek svojí maminky velmi znesnadněn.
„Ty problémy se táhnou už několik let. Pan František Jindra sem vyvážel hnůj a po přívalovém dešti vloni v létě se ukázalo, že na hromadě leží i uhynulá zvířata,“ tvrdí Holejšovská.
František Jindra připustil, že na hromadě tehdy ležela možná nějaká uhynulá slepice; tu tam, podle jeho slov, asi hodily sousedky.
„O problému víme a budeme ho řešit, ale že by se to táhlo tak dlouho, o tom nic nevím,“ ubezpečuje místostarosta Vilic Zdeněk Dobiáš. Potvrdil, že zrovna v neděli se byli na cestu pod hospodářským stavením pana Jindry podívat, udělali několik snímků a šli pana Jindru navštívit. Bohužel ho doma nezastihli.
„Nikdo mi zatím nic neříkal. Stejně se to ale chystám napravit. Zvířata jsem už přestěhoval jinam. Pod stavení jsem navozil suť ze střechy. Tou zasypu tu jámu, kde se močůvka drží. Zřejmě se tady ucpala kanalizace,“ objasňuje Jindra
V létě naplavil déšť většinu hnoje na zahradu pod cestou. Rodina na to upozornila jednoho ze zastupitelů.
„Sestra mluvila osabně se zastupitelem Pavlem Procházkou, který slíbil nápravu,“ říká Holejšovská.
Tak se také stalo. Až na to, že nepořádek neodklízel jeho původce, nýbrž sami zastupitelé.
„Po přívalovém dešti byly od bahna i obecní komunikace. Obec proto následky odstraňovala na vlastní náklady. Tehdy navíc pomáhal, kdo měl ruce a nohy. Lidé to dělali zadarmo,“ upozornil starosta města Miroslav Břenda.
„Ten hnůj sem vozil už můj táta. Kdyby mi řekli, ať to sem nevozím, nedělal bych to,“ řekl Jindra.
Ačkoli se velké hromady hnoje na cestu už nevrátily, začala od podzimu roku 2007 na pozemek prosakovat močůvka. Jak jsme se sami přesvědčili, cesta je podmáčená a v nejnižším bodě je téměř dvoumetrová kaluž zapáchající tekutiny.
„Na problém s močůvkou nás někdo upozornil. Ono je to docela stranou, toho si ani nevšimnete,“ přesvědčuje místostarosta. Přes půl roku se nic nedělo, a dva dny po naší návštěvě ve Vilicích se vedení města začalo najednou o problém intenzivně zajímat. Je těžké uvěřit také tomu, že se dá přehlédnout, jak močůvka prosakuje na cestu necelých třicet metrů pod návsí, přičemž je vidět i z hlavní silnice.
Starosta už pana Jindru na problém s močůvkou předtím upozorňoval. „Snažíme se tady na vsi se všemi nějak vycházet a nechceme přilévat olej do ohně. Ty vztahy tady jsou někdy napnuté,“ míní starosta.
„V současné době není ani možné objednat mamince uhlí. Auto by sem nemělo jak přijet,“ podotýká Holejšovská
„Musí to uklidit,“ ujišťuje Dobiáš. Podotkl, že s naším příjezdem nemá nenadálý zájem o celou záležitost nic společného. „Občan Vilic nás na šlendrián upozornil a my to teď budeme řešit,“ uzavřel místostarosta.