Význam obětí první světové války i současných připomněl nový velitel táborské vojenské posádky podplukovník Pavel Huták. „V české historii nalezneme řadu příkladů hrdinství, bojů za svobodu a spravedlnost. Čerpáme z odkazu minulých vojenských generací a ten dnes dále rozvíjíme při zahraničních operacích po boku našich koaličních partnerů. Bez hlubokého poznání našich národních a bojových tradic, bez respektu činů našich předchůdců bychom v dnešním neklidném světě totiž riskovali svoji vlastní budoucnost,“ upozornil.

Nezapomněl vzpomenout i tři vojáky, kteří položili své životy v loňském roce na misi v Afghánistánu. „Být veteránem je dnes vyznamenání i osobní hrdost. Novodobí veteráni vznikají nejen vojenským výcvikem, ale také nezaměnitelnou profesní a životní zkušeností. Každý den nasazují své životy při zahraničních operacích a někdy zaplatí i cenu nejvyšší. Tak jako loni v srpnu tři vojáci z naší posádky. Náš dík patří jim a všem ostatním, kteří čestně a skromně bez nároku na slávu a popularitu vykonávají povinnosti své vojenské profese, kterou povýšili na hlavní smysl svého života,“ shrnul Pavel Huták.

Uctít památku válečných veteránů svou účastí i slovem přišel také senátor za Táborsko a mladovožický starosta Jaroslav Větrovský. „Za posledních třicet let ušla česká veřejnost neuvěřitelnou cestu ve vztahu ke své armádě, o tom svědčí i fakt, že česká armáda a váleční veteráni jsou u nás chápáni jednoznačně pozitivně a kladně. Každého jedenáctého dne jedenáctého měsíce tak uctíváme památku padlých, v den podpisu příměří konce první světové války. O přidání symbolu červeného vlčího máku se postaral vojenský lékař John McCrae díky své básni V polích flanderských, ke které ho inspirovala smrt mnoha vojáků,“ připomněl vznik červeného symbolu.

O víře, naději a smrti samotné pohovořil prostřednictvím 127. žalmu bible také kaplan 42. mechanizovaného praporu Petr Haška a přidal i modlitbu za padlé a zemřelé.