Výstava s unikátními druhy rostlin z různých částí světa, je návštěvníkům přístupná denně od osmi do osmnácti hodin. „Nejnápadnější jsou rostliny severní Ameriky, které jsou zde vidět. Je to například mucholapka, rosnatky. Ale máme i masožravé rostliny z Austrálie, jižní Ameriky, jižní Afriky. Vodní rostliny pochází také například z Ameriky, Asie, Eurasie. Nejsme komerční firma, ale některé druhy lze u nás zakoupit. Většinou jen ty, které přežijí bytové podmínky,“ říká vedoucí Botanické zahrady Třeboň, Jana Navrátilová, která vodní rostliny zkoumá asi 20 let a v Botanickém ústavu AV ČR pracuje od roku 2004.

Odbornice ve skleníku ukazuje, jak dokáže masožravá rostlina lovit. „Masožravé rostliny rostou na stanovištích, kde je málo živin a rostliny se na rozdíl od živočichů nepohybují. Musí si živiny sehnat na místě, a proto se u některých vyvinula schopnost lovit. Loví tedy drobné organismy a hmyz,“ vysvětlila Jana Navrátilová. A poukázala na různé způsoby lovu. „U mucholapky můžete vidět aktivní pasti. Listy se rychle sklapávají. A také máme pasivní pasti, to jsou rostliny, které lákají vůní a barvou, čekají, až do jejich nálevky hmyz vleze. Tam se utopí,“ přiblížila masožravé rostliny.

V zahradě lidé mohou lidé vidět i další vzácné rostliny. Botanická zahrada Třeboň je veřejnosti přístupná jen z části. Zbytek slouží jako zásobní zahrada či pro záchranné kultivace.

Botanická zahrada Třeboň je součástí Sbírky vodních a mokřadních rostlin Botanického ústavu AV ČR. Má charakter malé specializované botanické zahrady a je otevřena studentům i široké veřejnosti. Její expozice čítají více než 700 druhů vodních a mokřadních rostlin, většinou ze střední Evropy. Pečuje o běžné rostliny našich řek, potoků, rybníků a jejich okolí, ale také o rostliny velmi vzácné, a dokonce i takové, které z naší přírody už definitivně vymizely. Část venkovní expozice je uspořádaná „biotopově“. V ní jsou rostliny pěstovány v podobných seskupeních, jako rostou v přírodě.