Při bohoslužbě vystoupili zástupci Církve bratrské, Českobratrské církve evangelické, Církve československé husitské, Starokatolické církve, Římskokatolické církve i nového uskupení Církve bratské K2 (pozn. red. kostel na dvojce) v Sezimově Ústí 2.

Za mír, zdraví i lásku

Mimo jiné vystoupil známý táborský publicista a starokatolický farář Alois Sassman, který se pomodlil za města v okolí jako Tábor, Sezimovo Ústí či Planou nad Lužnicí. Poprosil za děti, seniory i osamělé lidi, postižené chudobou i samosprávy. „Ať náš národ pochopí, že jsou studny zasypané, že jsme ztraceni. Bez lásky a pomoci Boha národ hyne. Prosím i za hledání řešení u lidí v našich městech a obcích, kteří na tom nejsou finančně dobře, aby se našlo řešení. Prosím i za zdraví těla i duše v našich rodinách, ať panuje mír a svornost,“ pronášel.

Táborské křesťanské církve ve spolupráci s městy Tábor a Sezimovo Ústí pořádaly v pondělí 6. července tradiční ekumenickou bohoslužbu u příležitosti 605. výročí upálení mistra Jana Husa, 600 let Tábora a 100 let Církve československé husitské.
VIDEO: Vzpomínali Mistra Jana Husa na Kozím hrádku

Farní vikář Tomasz Piechnik z Římskokatolické církve upozornil na přetrvávající konflikt na Ukrajině a přimluvil se za mír, milost k pokání i ochranu migrantů. „Žijeme ve světě roztrhaném sobectvím, násilím a válkami. Nesmíme zapomínat na utrpení lidí kolem nás, ať už jsou blízko, nebo daleko. Zvlášť myslím na oběti války na Ukrajině a na lidi, kteří tam ztratili členy své rodiny, svůj domov i materiální existenci,“ připomněl.

Jakub Pípal zmínil, že ho těší, že společně s návštěvníky bohoslužby může pobývat na místě, kde kázal mistr Jan Hus. „Kromě kázání na hrádku i v okolí, zde pod jeho perem vznikala některá jeho významná knižní díla. Lidé se tu scházeli a stáli tady před stovkami let podobně jako my dnes, tvořili tu bohoslužby, brali víno i chléb. Povzbuzovali se také ve víře, lásce a naději,“ uvedl.

Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Závěrečnou tečkou bylo také rozloučení s farářkou Československé církve husitské Kamilou Lukasovou, která odchází do farnosti Chýnov. Mimo to se po letech vrací také do role pedagožky. „Budu učit ve Waldorfské základní škole Mistra Jana v Ratibořských horách angličtinu,“ prozradila.

Polévka, která pomáhá. Na stravenky pro lidi bez domova vybrali skoro 82 tisíc.
Polévka, která pomáhá. Na stravenky pro lidi bez domova vybrali skoro 82 tisíc

Během bohoslužby zazněly také oslavné písně Jiřího Folta, který stojí za sezimovoústeckým gospelem, biblická poselství a přímluvné modlitby včetně závěrečného požehnání. Součástí se stala i sbírka určená na projekt Táborská stravenka.

Kozí hrádek je zřícenina gotického hradu nedaleko Sezimova Ústí v okrese Tábor. Nachází se na ostrožně na levém břehu Kozského potoka v nadmořské výšce asi 405 metrů nad mořem. Na počátku léta roku 1413 na pozvání Jana z Ústí se na něj uchýlil mistr Jan Hus. Nevěnoval se tu jen vědecké činnosti, ale i kázání. Dokončil zde svou významnou Postilu a sepsal i některá další základní díla, například traktát O svatokupectví, O církvi, nebo spis O šesti bludiech. Nebojácného kazatele sem přicházeli vyslechnout nejen obyvatelé blízkého města Ústí, ale i z dalekého okolí. Sám v té době napsal: Nyní káži mezi ploty, podél hradu, že slove Kozí, mezi cestami měst a vsí, nebo káži v lese pod lípou u hradu.