Před rokem si čáp do Budislavi na Soběslavsku opravdu pospíšil a vrátil se z teplých krajin už 20. února. Letos ho místní obyvatelé vyhlíželi téměř o měsíc déle. „Loni přiletěl opravdu brzy, což nás všechny překvapilo. Komín jsem sledoval a věřil jsem, že přiletí, co nevidět,“ míní starosta Roman Čížek.

Historicky nejvíce mladých zde černobílí krasavci vyvedli před dvěma lety. Čtyři čápata tu v létě roku 2018 s rodiči vítali návštěvníky na louce za obecní značkou. „Našli tu výborný zdroj potravy - hmyz, žáby, žížaly, plže i hraboše. Dokonce tu kvůli nim zastavovala projíždějící auta a lidé si je fotografovali,“ zavzpomínal Roman Čížek.

NEJDŘÍVE PŘIPRAVÍ HNÍZDO

Jak uvedl hlavní zoolog Zoo Tábor Ondřej Kott, březen je měsícem, kdy se vrací většina migrujících ptáků. „Čápi se zpravidla na hnízdech objeví nejpozději do první poloviny dubna. Nejprve přilétá samec a věnuje se nezbytné údržbě hnízda po zimě a po pár týdnech, někdy jsou to ale jen dny, přilétá i samička,“ vysvětlil Ondřej Kott.

Pozorování čápů se věnuje také doma. „Jsem z Plané nad Lužnicí a od dětství mám z okna dobrý a blízký výhled na zdejší, regionálně velmi známé hnízdo čápů bílých. Jejich každoroční přílet z Afriky je myslím pro všechny Plaňáky symbolem začátku nového období,“ prozradil, že jsou velcí ptáci opravdu posly jara.

CESTOVÁNÍ POVĚSILI NA HŘEBÍK

Zajímavým trendem je dle jeho slov to, že někteří původně migrují práci zůstávají doma i přes zimu. „ Někteří jedinci se zkrátka na dalekou cestu na jiný kontinent nevydají. Migraci řídí obecně fotoperioda (změny v délce dne), aktuální nabídka potravních zdrojů a aktuální klimatické podmínky. Pro některé druhy tak opakující se mírný nástup i průběh zimy v souladu s dostatkem přirozené potravy znamená, že zůstávají i přes nejchladnější období roku, což je příklad i čápů bílých,“ naznačil.

Pokud je však přeci jen zastihne zima s vysokým sněhovým pokryvem, musí se rychle vydat jižněji za potravou, ale nemusí to být nutně až do Afriky. „Trend neochoty migrovat v zimním období je u některých druhů již spojován do souvislostí s globálními změnami klimatu,“ doplnil zoolog Ondřej Kott.

CHMURNÝ OSUD

Mezi specifika právě budislavských čápů patří i jejich stanoviště, jedná se o komín lihovaru, který za doby největší slávy byl největší v okrese. Loni čapí pár postihla existenční tragédie, jeden z dospělých dlouhozobců se upálil na elektrickém transformátoru, ještě před tím než stihli vysedět mladé. „Situaci se však podařilo obratem vyřešit, protože nešlo o první podobnou nehodu. Už předloni se tam zabilo jedno z mláďat, a tak jsme tam po dohodě s E.onem nainstalovali zabezpečovací zařízení v podobě zábran,“ upřesnil starosta Roman Čížek.