Podle demoliční firmy AWT Rekultivace má být odstranění starých staveb hotovo za 102 dní od předání staveniště, ke kterému došlo v pátek 22. července. Nyní ze 13 hal už stojí pouze několik jejich koster, ostatní se proměnily v hromady suti, ocelových rámů a dalšího stavebního materiálu.

Na prostranství, které po demolici vznikne, má vyrůst podle Muzea romské kultury (MRK) Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. „Demolice je nezbytně nutná k tomu, aby na místě tzv. bývalého cikánského tábora mohl vyrůst důstojný památník obětí holokaustu Romů a Sintů na našem území,“ vysvětlila již dříve mluvčí MRK Karolina Spielmannová.

Zdemolovaní staveb vyšlo o 100 milionů levněji, díky cenám stavebního materiálu, který se dá dále zužitkovat, na bourání stačí 10 milionů. Ušetřené peníze budou využity na stavbu nového památníku.

Vepřín v Letech převzala demoliční firma. Promluvili pamětníci i aktivisté.
Vepřín v Letech převzala demoliční firma. Promluvili pamětníci i aktivisté

Jak při zahájení zmínil obchodní a výrobní ředitel společnosti AWT Rekultivace Roman Hrabec, na demoliční práce stačí těžká technika. „Nejde o výškové budovy, v základu jsou ocelové rámy, vše se rozebírá, třídí a sutina drtí. Co je možné recyklujeme,“ přiblížil.

Pokud vše půjde dobře má být hotovo na přelomu října a listopadu. „Máme archeologický dozor, může se něco najít,“ dodal Hrabec s tím, že to by dobu prací prodloužilo.

Stavět budou na etapy

Stavba je rozdělena do několika etap. „První bude návštěvnické centrum s parkovištěm a komunikací vedoucí k sousední Kulturní památce Lety. Druhou fází bude realizace venkovní expozice, která zavede veřejnost do míst, kde se koncentrační tábor skutečně nacházel,“ upřesnila Spielmannová. Má jít o stezku paměti s kruhovým památníkem jako symbolem hrůzných činů, které se tu odehrávaly.

Součástí nového památníku má být moderní návštěvnické centrum s expozicí, multifunkční sál, či torzo bývalého vepřína. Centrum chce muzeum otevřít už v květnu 2023, celý nový památník však má stavět několik let. Do soutěže o projekt vizualizace se přihlásilo 41 návrhů a zvítězila česká architektonická kancelář Terra Florida. Demolici a výstavbu uhradí stát, ministerstvo kultury a financí, s realizací finančně pomáhají i norské fondy. Revitalizace se dočká i sousední památník - Kulturní památka Lety.

Objekty živočišné výroby začali stavět v roce 1972 a zabraly území o rozloze 7,1 hektaru. Poslední zvířata odtud odvezly dva kamiony 13. března 2018. Stát vepřín s pozemky od firmy Agpi odkoupil téhož roku za 450 milionů. Ve 13 halách zde chovali 13 tisíc prasat. Táborem v Letech podle historických informací od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Původní budovy tábora zapálili okupanti, a tak byly srovnány se zemí.

Tábor byl na louce a pod dvěma halami

Archeologové zjistili, že část romského koncentračního tábora se nacházela právě ve vrchním areálu zemědělského podniku. Výzkum potvrdil, že při budování vepřína musely být znatelné ještě pozůstatky tábora.

Na 80 procent koncentračního tábora se podle vedoucího archeologického výzkumu docenta Pavla Vařeky nacházelo v horní části areálu, kde je v současnosti louka. „Zbytek tábora zabíhá pod poslední dvě haly výkrmny vepřů,“ přiblížil archeolog.

Součástí nového Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku má být i moderní návštěvnické centrum či torzo bývalého vepřína, otevřen má být v květnu 2023.
Vepřín v Letech srovnají ze zemí. Vznikne zde připomínka vyhaslých životů

Archeologové pod jeho vedením zde prováděli vykopávky v letech 2016 až 2020. „Diskuse o cikánském táboře v Letech a umístění velkokapacitního vepřína na místě se vedou už od 90. let, dlouho dobu nebyl jasné, kde se však tábor nacházel, napovídali pouze archivní prameny,“ zmínil Vařeka.

Tábor hledali nejen kvůli aktivistům, ale především příbuzných vězňů a pozůstalých. „Chtěli znát odpovědi na otázky, kde tábor stál, zachovalo se něco, nebo byl kompletně zlikvidován?“

Zdroj: Lenka Pospíšilová

Archeologické metody a postupy jeho tým aplikoval i na novodobou minulost. Odhalili ostatky na hřbitově obětí, hledali hmatatelné svědectví a materiální záznamy. „Rozhovory s pamětníky ze zemědělského podniku, nám potvrdily, že v době výstavby vepřína v 70. letech, na této louce byly znatelné pozůstatky tábora,“ upozornil archeolog. „Se svolením rodiny jsme například odkryli hrob mladé ženy a novorozence.“

Našli pozůstatky tábora i osobní věci

Tábor nezmizel, jeho pozůstatky zůstaly zachovány pod dnešním povrchem. „Potvrdila nám to sondáž, odhalila systémem metrových vzorků asi pět procent plochy tábora. Podařilo se identifikovat kamenné základy, cihlové podklady staveb, hygienického zázemí, umývárny, prádelny, hospodářského zázemí jako stájí a podobně,“ popsal dále.

V poslední etapě během archeologického dohledu při bouracích pracích doufají, že najdou další artefakty pod betonovými základy hal. „Kromě základů nemovitostí jsme našli i osobní věci vězňů, které nám poskytují neobyčejný vhled do každodennosti jejich života a podmínek v jakých žili,“ dodal docent Vařeka.

Mimo jiné vyzvedli artefakty jako části oděvů, šperky, nádobí a podobně. „Vše, co tu zůstalo před transportem do Osvětimi,“ uzavřel s tím, že všechny nálezy potom veřejnost uvidí v expozicích návštěvnického centra nového památníku.