Dlouhou cestu plnou překážek a nástrah má v současné době před sebou Veselí nad Lužnicí. Tajemník Petr Kocián se snaží, aby se jim vrátily kompetence, o které přišli, když vznikala pověřená města.

„S ostatními obcemi druhého typu se pokoušíme jednat s orgány státní správy 
v parlamentu, abychom mohli na úřadě vykonávat to, co předtím," řekl.

Narážel tím na dobu, kdy se v zemi rušily všechny okresní úřady a mezi města a kraje se rozdělovaly jejich kompetence. Veselští tehdy nechtěli přijít o agendy, jež jsou důležité pro občany. Sváděli boj se Soběslaví a když ji neporazili, chtěli se dokonce přidat k Budějovicím. U okresního úřadu s tím ale neprorazili.

Záležitosti sociální správy nebo vydávání občanských průkazů tak přešly do „povýšené" Soběslavi, kde si je lidé z Veselí vyřizují dodnes.
Tuto cestu letos vážila i Magdaléna Kosíková (58) z Veselí nad Lužnicí, která potřebovala nový občanský průkaz. „Je to komplikace. Uvítala bych, kdyby tato služba šla vyřídit ve městě. Takhle jsem si musela vzít v zaměstnání dovolenou. A navíc mě zdrželo i cestování autobusem."

Právě od podobných situací by radnice lidem ráda pomohla. „Dříve se říkalo, že by se měl úřad člověku přiblížit. To se ale neděje," míní starosta Václav Matějů.

Ve Veselí mají jen Czech POINT, z něhož zájemcům vyřídí například výpis z rejstříku trestů či z katastru nemovitostí. 

O status obce s rozšířenou působností usilovalo město na začátku nového milénia, kdy v čele radnice stál starosta z ODS Petr Hynek.
Přitom k úspěchu nezbývalo mnoho. „Měli jsme zájem například o Bošilec i Neplachov, protože pro ně by bylo lepší jezdit do Veselí než do Českých Budějovic. Sami obyvatelé cítili, že jsou jakousi periferií dnešního krajského města," říká Petr Hynek, kde hledali potřebný počet lidí.

Získali podpisy

Veselské tenkrát podpisem podpořili všichni zastupitelé z obcí, o které měli zájem. Dostali se tak k hranici přibližně 12 tisíc obyvatel, čímž převýšili stanovený limit o dva tisíce lidí. Jejich záležitost pak museli projednat poslanci.

Ani u nich ale Veselští nenašli pochopení. „Jenže při schvalování nám chybělo jen pět nebo sedm hlasů. Pak už jsme se tomu moc nevěnovali, v roce 2002 přišly povodně a my měli jiné starosti," dodává Petr Hynek.

Také nyní čeká Veselí legislativní kolečko po ministerstvech. Materiály k žádosti o posílení kompetencí úřadů mají pohromadě. I kolegové z jiných měst se snaží přesvědčit stát, že po něm nechtějí více peněz, ale jen víc práce.

Spolufinancování

Pokud by se to povedlo, podle starosty Václava Matějů by se město zřejmě muselo spolupodílet na financování chodu státní správy. Otázkou zatím zůstává, z čeho. Veselští by museli vyřešit například úhradu platů zaměstnanců a chod jejich kanceláří.