Nadcházející víkend bude opět po roce ve znamení Veselských slavností. Tentokrát jsou dvoudenní a připomenou 70. výročí spojení Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou.
„Protože k tomuto spojení došlo za války, tedy násilně, z moci úřední nařízením protektorátní vlády, je opravdu složité tento okamžik dostat do veselé atmosféry slavností," uvedla Marie Rybářová z veselského kulturního domu.

Přesto se tohoto nelehkého úkolu chopil režisér Jaromír Hruška, který ztvárnil fiktivní příběh o slučování obou měst – stát se nemusel, ale třeba z části mohl.

„Na rozdíl od loňského roku letos neuvidíme žádné skutečné historické postavy, i když v naší romanci vystupují starosta Veselí i starosta Mezimostí. V tomto případě jsme se vůbec nedrželi historických reálií.
Veselské slavnosti si zároveň připomenou i jednadvacet let od uplynutí jednodenní akce nazvané Veselské letní slavnosti – Benátská noc.

Spojení měst

Jak veselská kronika uvádí, již v dávné minulosti se často mluvilo o sloučení měst Veselí a Mezimostí. Jenže neústupní patrioti, a to jak „Košťálníci", tedy Veselští, tak Chramošťáci, tedy Mezimostští, nechtěli vidět výhodnost spojení obou měst.
Až v době fašistické okupace bylo vedení obou měst seznámeno s tím, že ke sloučení dojde nařízením.

Ministr vnitra tak ustanovil pro obec vzniklou sloučením Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou jednotný německý název „Frohenbruck" a český úřední název Veselí nad Lužnicí.
Oba termíny se tak začaly používat od 1. ledna 1943.

V poválečných letech se Mezimostští marně snažili opět rozdělit spojená města. Až čas prokázal, že sloučení bylo opravdu prospěšné.
Rodák Jaroslav Novák říká, že dnes již rozdíl mezi Veseláky a lidmi z Mezimostí není. „Po Veselí byla známá taková povídačka: Košťálníci na vršku mazali se přes držku. Koštálníci se říkalo proto, že se ve Veselí I dříve pěstovalo zelí. No a něco podobného bylo vymyšleno i na Chramošťáky – Chramošťáci za rohem, mazali se tvarohem," usmíval při vzpomínce Jaroslav Novák.

První zmínka o Mezimostí pochází ze 14. století v souvislosti s tvrzí, která stála při soutoku Lužnice a Nežárky. V roce 1494 povýšil Petr z Rožmberka Mezimostí na městečko se všemi právy svobodných měst. Strategického významu dosáhlo až v 19. století, kdy se stalo jednou z nejvýznamnějších železničních stanic u nás. O století později bylo díky tomu početnější než Veselí.

Mezimostí dnes

Pokud by někdo chtěl hledat část, které se říká Mezimostí, pak je to ta na severovýchodu a je tvořena územím na pravém břehu Lužnice. Do Mezimostí ale nepatří ostrov mezi Nežárkou a jejím ramenem.

I Mezimostí má své historické jádro. Jde o Malé náměstí s Pivovarským dvorem a kaplí svatého Floriána. Ve Veselí II je také velké železniční nádraží, kde se sbíhají tratě, po nichž se cestující mohou vydat buď do Tábora, či Českých Budějovic, do Třeboně a Jindřichova Hradce.

Jak se vám žije v Mezimostí?

Marie Baštýřová
Já jsem tady spokojená. Už několik let bydlím v pečovatelském domě, a když je hezké počasí, tak se jdu projít po ulici. Už nejsem nejmladší, často mě bolí nohy a mám hůl. Nechodím ale daleko, stačí mi to tady kolem hlavní silnice.

Jaroslav Novák
Líbí se mi tu a považuji se za Veseláka, protože tu bydlím celý život. Mezimostí je vlastně Veselí II a zbytek města je Veselí I, jinak se tyhle části neliší. Právě tam jsem kdysi potkal manželku, takže mně tu nic nechybí.

Božena Krlínová
Já tu bydlím už šedesát šest let. Přivdala jsem se sem z Horusic, což je vlastně nedaleko. Podle mě v Mezimostí chybí jen hřiště, kde by si děti mohly hrát. Je to tady smutné. Myslím, že by bylo využívané, v okolí je dětí dostatek.

Jiřina Nováková
Mezimostí je hezká, klidná část, ale přivítala bych lepší spojení pro pěší mezi Mezimostím a Veselím I. Bývala tady houpací lávka, ale ta byla kvůli stavbě protipovodňových opatření stržena. Tak teď čekáme na novou.