Předplatitel Josef Franěk s manželkou Hanou z Dobronic u Bechyně si v minulém týdnu přáli zjistit, jak moc je úspěšná veřejná sbírka, kterou vyhlásila Bechyně pro občany postižené povodní. „Velkou vodu jsme sledovali, měli jsme ji i v Dobronicích. My jsme naštěstí na kopci, ale v obci to odnesla podemletá silnice," sdělili v minulém týdnu manželé.

My jsme proto kontaktovali starostu Bechyně Jaroslava Matějku. „Veřejnou sbírku jsme vyhlásili na začátku června. Veškeré peníze poputují na pomoc lidem, které 2. června postihla povodeň," uvedl starosta.

Jak se peníze budou mezi jednotlivé žadatele dělit, vedení města v tuto chvíli ještě neví. „Musíme vytvořit nějaká pravidla. V podstatě máme zmapováno, kam voda šla a co zničila," vysvětlil Jaroslav Matějka s tím, že lidé na radnici nemusí nosit dokumentační materiál, kterým by červnovou povodeň dokazovali.

K 16. červenci se na účtu veřejné sbírky sešlo již 415 474 korun. Lidem postiženým velkou vodou chtějí pomoci nejen jednotlivci, ale také jednotlivá sdružení či instituce. „Peníze nám poslali například 
z olomouckého zastupitelstva, z Hodonína," dodal starosta. Sbírka je stále otevřená a pokud chcete přispět, můžete na čísle účtu 3074002379/0800.

Přečte si sport

Ve středu Táborský deník zavítal za čtyřiašedesátiletým Františkem Šilhavým do Veselí nad Lužnicí. Ze schránky noviny vybírá již déle než pět let. „Odebíráme pouze páteční vydání. Během týdne na noviny nemám moc času. Neustále pracuji na zahradě. Když už si ale udělám pár minut, rád si přečtu sport," říká František Šilhavý, který pochází z Dolního Bukovska.

Ve Veselí nad Lužnicí si s manželkou koupili domek a hospodaří v něm skoro stejně jako na venkově. „Jsme na tento styl života prostě zvyklí a jsme rádi, že v podstatě bydlíme ve městě, ale žijeme si tu jako na vesnici," usmíval se při pohledu na zahradu František Šilhavý, který je rád, že žijí mimo zátopovou oblast.

„Letos povodně nebyly tak hrozné, ale před jedenácti lety jsme měli strach, že voda dojde až k nám. Pořád jsme ji chodili kontrolovat. Tenkrát jsme byli dokonce připravení k evakuaci," líčil vzpomínky čtyřiašedesátiletý muž.

Jeho největší starostí v domácnosti je péče o králíky. A opravdu. Kam se na jeho zahradě podíváte, vidíte jen králíkárny. „Máme jich přes osmdesát. Buď je jíme sami, nebo je také od nás dostávají známí," vysvětluje.

A stará se o ně opravdu příkladně. Dvě velké králíkárny postavil přímo na dvoře a zbylé má pod střechou. „Chtěl jsem, aby tu měli více denního světla. Musel jsem proto vybourat kousek zdi a do otvoru jsem vsadil okno," ukazoval František Šilhavý.

V příštím vydání by se rád dočetl o plánované regeneraci sídliště U Zastávky. „Doslechl jsem se, že město mělo mezi lidmi dělat anketu, tak by mě jen zajímal její výsledek," upřesnil.