Nový generální ředitel firmy Blahoslav Fajmon má dnes další jednání s bankou, od níž strojaři žádají pomoc s vyřešním kritické finanční situace. Pak bude mít o osudu Kovosvitu víc jasno. Jak ředitel uvedl, podle indicií, které od banky má, by jim měla do týdne odblokovat účty. "Lidé by pak měli dostat červencovou výplatu, čímž  by zpozdění dělalo zhruba týden. Další výplaty v ohrožení nejsou," ujišťoval dnes ředitel, ale naznačil i opačný scénář: vstup nového investora do firmy.

Celý text z rozhovorů s Blahoslavem Fajmonem a odborovým předákem Jiřím Ryzkou:

Na vratkou loď nastoupil nový kormidelník Blahoslav Fajmon. Je odhodlán Kovosvit i s jeho 700 pasažéry bezpečně dovést do klidného přístavu, kde na ně budou čekat červencové výplaty. Včera při společném setkání dal lidem naději, že kurz nabírají správný.

Generální ředitel Fajmon po půlhodinovém setkání vedení firmy, odborů a pracovníků přišel mezi novináře a byl v tu chvíli optimistou, že červencové výplaty lidem pošlou na účty již příští týden. Nicméně 
v té době měl před sebou rozhodující jednání s bankou a další cestu do Ruska. „V současnosti je to tedy v kategorii mých předpokladů, ale z indicií, které od banky mám, předpokládám, že účty Kovosvitu budou uvolněny během tohoto týdne a lidé by pak výplaty za červenec měli dostat se zhruba týdenním zpožděním. Další výplaty už nejsou v ohrožení," řekl v rozhovoru ředitel Blahoslav Fajmon.

O situaci v Kovosvitu jednali ve středu večer také ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a jihočeský hejtman Jiří Zimola. „Vývoj v Kovosvitu sleduji. O situaci jsem už hovořil s předsedou odborové organizace podniku Jiřím Ryzkou i majitelem Františkem Komárkem," uvedl Jan Mládek.

Propouštění teď neplánujeme, říká generální ředitel

Pokud banky znovu Kovosvitu otevřou jejich zablokovaná konta, firma i její zaměstnanci se oddechnou. To je totiž klíč k výplatám, které lidem fabrika dluží. Generální ředitel Blahoslav Fajmon přiblížil, co od něj a Františka Komárka zaměstnanci včera slyšeli.

Jak jste vysvětlili lidem, co se ve fabrice děje?
„Že nám banky zcela legitimně zablokovaly účty, že došlo k převedení jednoho úvěru na druhý úvěrový rámec a že banky byly nervózní z našich dluhů na ruském trhu. Proto po nás chtěly doložit určité náležitosti, což nám trvalo trochu déle než bylo vhodné. K tomu v té době generální ředitel (Filip Winkelhoffer) s velkou částí svého týmu z hodiny na hodinu odešel. Pan Komárek pak povolal mne, protože jsem poslední tři měsíce působil na ruském trhu, kde jsem řešil naši dceřinou společnost a financování našich zakázek.

S jakým výsledkem?
To se nám podařilo a odlétám znovu do Ruska, kde máme podepsat poslední řadu dokumentů, abychom uzavřeli patřičné smlouvy pod hlavičkou Mezinárodní investiční banky, která financuje vývoz technologií z Evropy do Ruska, přičemž ruská strana zajišťuje veškeré garance a my ručíme úvěry uzavřenými na ruské straně. Pak ale musíme s českými bankami vše projednat tak, abychom splnili náležitosti úvěrové smlouvy. To nám pomůže vybřednout z problémů.

Jaký dopad to bude mít na výplaty zaměstnanců?
Na to bych rád odpověděl až po jednání v bance (konalo se včera celé odpoledne), teď jsme tedy v kategoriích předpokladů. Dle nich už další výplaty nejsou v ohrožení, přece jen máme nesrovnatelně nižší míru zadlužení než je hodnota firmy a nehrozí nám žádné sankce. Na druhou stranu nebudeme-li v době tří čtyř týdnů schopni přistoupit k úhradě svých závazků, lze očekávat, že naši věřitelé přistoupí k razantnějším krokům. Proto máme dva až tři týdny na řešení. Ano, z dlouhodobého hlediska připadá v úvahu vstup investora a je jedno, jestli formou investiční nebo sloučením s jinou firmou. Vím, že některá jednání už probíhají.

Kde leží hlavní příčina potíží? Je to v Rusku?
Na to je složitá odpověď, ale ano, důvodem byly naše dluhy v Rusku, ale rád bych, abychom si uvědomili souvislosti. Za prvé Kovosvit, respektive dceřiná společnost OOO Kovosvit, v současné době obsadila zhruba 30 procent ruského trhu, potenciál je tam obrovský. Ano, náklady na získání takové pozice byly značné. Byly předpoklady, jak se uhradí, bohužel ale došlo k devalvaci rublu a k sankcím. My jsme pak museli začít plnit jiné podmínky, abychom na ruském trhu obstáli, a tedy zaplatit velké množství licencí. To nám jednoznačně finanční situaci ztížilo.
Na druhou stranu k tomu byly v Evropě vyčerpány určité části dotací a nebyly otevřené nové, to způsobilo propad na evropském trhu a my se dostali do situace, v jaké jsme. Nechci hodnotit kroky tehdejšího vedení firmy, ale podle mne mohlo přistupovat k řešení otázek na ruském trhu razantněji a ne přistoupit na doporučení bank zastavit vývoz strojů. Tím jsme půl roku do Ruska stroje nedodávali a kolotoč se zadrhl.

Jede teď výroba naplno? Uvažujete o propouštění?
Dál zeštíhlovat firmu nehodláme a je zbožným přáním, aby výroba jela naplno. Tím, že jsme neplnili své závazky vůči dodavatelům, nám ale chybí některé komponenty a materiály. Po jednání s bankami mám schůzky s dodavateli a očekávám, že budeme schopni uzavřít splátkový kalendář. Naše závazky jsou ve stamilionech. Proces nastartování ale bude trvat až čtyři měsíce. Předpokládám, že budeme mít odblokovány účty a lidé budou pracovat na plný úvazek. Dokonce se musíme připravit na dvousměnný provoz. Kontrakty jsou pro mne nadějí, že problémy ustojíme.

Jak reagovali lidé?
Byl jsem mile překvapený, reagovali vstřícně, byť někteří byli rozezleni. Ale máme vizi, tím jsme je částečně uklidnili. Pokračujeme, a to je pro mne velmi důležité. Kovosvit je bez problémů zachranitelný.

Zálohu poskytli 103 zaměstnancům

Místo při společném setkání zaměstnanců, majitele a nového vedení Kovosvitu, zaujímá i závodní výbor odborů. Jejich šéf Jiří Ryzka ze setkání v jídelně odešel s uspokojením. Podle něj slyšeli pozitivní slova a doufá, že budou naplněna. „Dostali jsme klíčové informace, které jsme potřebovali a které jsou snad dobré. Výplaty dostaneme, vyplaceny mají být příští týden a výhledově to vypadá, že by nemuselo dojít ani k propouštění," shrnul.

Během následujících tří měsíců budou sice pracující registrovat pokles výroby, ale podle Jiřího Ryzky se nemusejí obávat ani o svá místa, ani krácení výše mzdy.
Pro všechny z fabriky byl strmý pád firmy a hlavně odchod managementu a nevyplacení peněz bleskem z čistého nebe. V té nejkritičtější době zrovna čerpali celozávodní dovolenou a když se po dvou týdnech (slévárna po třech) vrátili, vstoupili do jiné fabriky než jakou opouštěli.
„Pro všechny to byl průšvih, hlavně pro slévárnu. Ti vůbec nic nevěděli a když přišli z dovolené, zjistili, že účty mají prázdné," přibližuje Jiří Ryzka nejtěžší návrat z dovolené za jeho celou éru v Kovosvitu, již začal v roce 1995.

Jak pro Táborský deník minulý týden uvedl, v kolektivní smlouvě mají pro podobně vyhrocené situace dohodu o finanční pomoci zaměstnancům, aby neupadli do hlubokých existenčních problémů. Teď ji využilo zhruba 103 lidí.

 „Firma jim vyšla vstříc a vyplatila jim zhruba dvoutisícové zálohy. Pokud výplaty za týden nepřijdou, v což nechceme věřit, máme připravený krizový plán. Pomůžeme lidem tím, že se obrátíme i na úřad práce a s naším regionálním pracovištěm odborů otevřeme kancelář, kde bychom poskytovali veškeré informace, aby věděli, na co mají nárok, na co se mají připravit, kde hledat informace," upřesnil odborář s tím, že podobně pomáhali spolupracovníkům, kteří letos dostali výpovědi. Firma se rozloučila s přibližně 60 lidmi a dnes zaměstnává kolem 680 pracovníků.