Až bude chtít Anna Nečasová z Veselí nad Lužnicí poukázat na nějaký nešvar, zeptat se, jak daleko je stavba protipovodňových opatření či proč nesvítí pouliční osvětlení třeba v Blatské ulici, bude moci stejně jako všichni ostatní veselští občané využít den starosty. V letošním roce ho vedení města po téměř dvaceti letech opět obnovilo.

„Je to dobrý nápad. Občas chce člověk s vedením města třeba probrat otázky zásobování, dopravy a podobně a je dobré vědět, že když nás bude něco trápit, můžeme za starostou přijít. Určitě toho využijeme. I s manželem,“ připustila Anna Nečasová.

Tradici dnů starosty zavedl na počátku devadesátých let starosta František Nestával. Pro nezájem občanů se ale asi po roce fungování zase zrušil.
„Příležitostí pro setkávání s veřejností není tolik, takže se mi zdálo důležité vyčlenit alespoň jeden den v měsící, kdy by mohli lidé přijít, popovídat si, postěžovat si, upozornit na to, co je trápí,“ míní starosta Jaromír Novák.

Den starosty. Ten nejbližší se chystá na středu 13. dubna. Od 9 do 11 a od 13 do 16 hodin mohou přijít občané přímo do kanceláře starosty a projednat své záležitosti s vedením města.

Den starosty už se uskutečnil v únoru a v březnu. Příležitosti popovídat si s vedením města využilo pokaždé deset až dvanáct občanů. O podvečerní veřejné setkání v kulturním domě, které mělo na „úřední“ hodiny starosty navazovat, však občané zájem nejevili. „Poprvé přišli dva lidé, podruhé nikdo. Proto jsme ho na duben zrušili. V květnu bychom ale chtěli pokračovat a připravit vždy nějaké konkrétní zajímavé téma, jako třeba protipovodňová opatření či rekonstrukce kulturáku. Poté by byl samozřejmě prostor pro projednání i jiných věcí,“ líčí Novák.

Občané by měli dostat také možnost seznámit se se záměry radnice. Občas je třeba i někomu vysvětlit, že všechno není v silách radních zařídit. Den starosty by měl vystavět most mezi občany a veselským vedením radnice a dát prostor k diskuzi.
„Lidé ale mají samozřejmě možnost přijít za mnou kdykoli. Když mě tedy na radnici zastihnou. Vědí, že je nevyhodím,“ dodává starosta Jaromír Novák.
Mladovožická radnice o zavedení podobného dne neuvažuje. Podle starosty Jaroslava Větrovského mají ve Vožici den starosty sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně.

„Potkávají mne na rynku a dávají se se mnou do řeči o různých věcech, které je trápí. Navíc všichni vědí, kde bydlím a zvykli si občas zajít i ke mně domů. Jsem prostě veřejně činná osoba, takže to tak beru,“ říká Větrovský.

Na táborské radnici mají k setkání s občany vyhrazenou středu. Každý týden od 15 hodin odpovídá na dotazy, podněty nebo stížnosti jeden z uvolněných radních. Hovory s občany mají v Táboře už letitou historii.
„Když si ale dojednají schůzku přes sekretářku, můžeme se sejít i mimo tento stanový den. Nikdy jsem nikoho nevyhodil, pokud se ale téma týká oblasti, která mi k rozhodování nepřísluší, postoupím ho příslušnému místostarostovi,“ naznačil starosta Jiří Fišer. Táborskou novinkou je den otevřených dveří radnice, jehož premiéra se odehrála na sklonku února a vzbudila mezi občany velký zájem. Fišer předpokládá, že se bude konat jednou ročně.

Už nejsme jen my a oni. Na to jsme malí páni. To si zase upekli tam nahoře. Co my s tím zmůžeme? Podobné názory jsou stále rozšířené jako mor. Co když se ale dveře radnic otevírají? Určitě se najde už mnoho politiků, alespoň na komunální úrovni, kteří o názory svých občanů stojí. Pak je ale třeba do těch pootevřených dveří vejít a nenechávat si brblání jen na večer k pivu. Když se totiž nebudeme o věci veřejné zajímat, budou za nás stále rozhodovat jiní. A vrátka, do kterých nikdo nevstupuje, pomalu obrostou trny. Se Šípkovou Růženkou pak usnou i všichni poddaní. To budeme dalších čtyřicet let zase čekat na polibek od prince? katerina.nimrichtrova@denik.cz